|
|
Povídačky
|
 Nezbláznil jsem se, ani si nemyslím, že jsem básník (to by bylo vlastně totéž), jenom si tak na úvod vybavuji, co mi šlo o třetím červnovém víkendu hlavou. A nepatřím k týpkům, kteří při jediném dni, kdy se trochu ochladí, hned pokřikují: „Kde máte to globální oteplování, vy zelený nádhery?“ nebo tak nějak podobně. Fakt ne. Ale přece jen to ve mně šrotovalo: neprší, neprší, neprší. A pak – po týdnech odvolaných festivalů, jsme se my, co spolu posloucháme, konečně sešli...
|
|
04.05.2020
Vzpomínky na Dušana
Napsal uživatel Tomáš Hrubý
|
 |
 |
 |
|
|
Osobnosti
|
|
Dušan Vančura (9. 12. 1937 – 16. 4. 2020)
Já vím, že už to všichni víte; tento článek taky není oznámením. V ten den jsem jako odpověď na esemesku s příslušnou zprávou nedokázal napsat nic víc, než banální, i když pravdivé sdělení, že je to strašně smutný a že to nedokážu zpracovat. Jasně, že už vím, že jakýkoliv čas, který je nám dán nad osmdesát, je nesamozřejmý dar, ještě víc nesamozřejmý, než ty dny před tím, ale já jsem nějak nedokázal o Dušanovi uvažovat jako o osmdesátníkovi...
|
|
|
Povídačky
|
 „Neříkáme tomu Hromosvod, říkáme tomu Ondřej Fencl Band,“ stojí ještě dnes na webu Hromosvodu (příspěvek z 6. 9. 2017). No vidíte, a letos na konci listopadu přesto Hromosvod slavil čtvrt století existence. Díky Ondrovi Fenclovi , dnes spoluhráči Vladimíra Merty, Oskara Petra, Luboše Pospíšila, členu kapely Schodiště, prostě velké hudební mašině: patrně usoudil, že jméno své první kapely... |
|
29.01.2019
Vzkaz naplněný radostí, často vážnou
Napsal uživatel Tomáš Hrubý
|
|
|
|
|
|
Velké recenze
|
 „Poprvé v životě se mi stalo, že jsem to album celé domyslel ve snu. Naráz se mi zdálo o pěti písních, které to celé rámovaly a průběžně doplňovaly, dokonce i s melodickými motivy, mezi nimi se mi tam vybavila i ta zvláštní básnička, od které se to celé odvíjí. (…) Škoda, že jsem takové utkvělé sny nemíval v životě častěji. Ale aspoň jednou. Vymyslet CD ve snu považuji za vnuknutí. Jsem asi jenom médium, věci se mi dějí.“ |
|
|
Povídačky
|
 Letošní léto bude jistě hodnoceno jako roční období s mimořádným počtem tropických dní a nesmírně suchá sezóna. „Už je to tady“, hrklo asi v leckom, kdo není zrovna profesionálním popíračem globální klimatické změny. Vysušené vodní toky i plochy mně docela nahánějí strach a zužují hrdlo, přestože jsem svými kohoutky napojen na vodní nádrž Želivka – Švihov. Ale rozhodl jsem se, že budu pozitivní. Že si v současné situaci nějaké to plus najdu... |
|
|
Vyšlo jinde
|
 „Banjista Pete Wernick… …popisuje… …blahodárnost hraní s jinými hudebníky takto: ‘Víc lidí tak stráví méně času před televizí a víc jeden s druhým. Zdraví prospěšná zábava. Větší a fungující bluegrassová komunita.‘“ Autor recenzované knihy, banjista Petr Brandejs Bandu, Nuggetu, Poutníků a momentálně BG Cwrkotu, dlouholetý předseda České bluegrassové asociace, učitel na bluegrassových dílnách a vůbec mimořádný zjev na české bluegrassové scéně k tomu dodává: „Možná trochu patetické, ale mně se to líbí.“ |
|
|
Povídačky
|
 Na Jarret jezdím nejradši do Liberce. Přemýšlím teď, čím to je: některé kapely jsou prostě možná mnohem víc než jiné spjaty se svým domicilem. Možná to je slyšet. Mnohem víc než slyšet. S Jarretem jsem v Liberci zažil skutečně famózní koncerty, ale vždycky to bylo v krásné sudetské budově v Lidových sadech, ať už ve velkém sále nebo v Experimentálním studiu. Tentokrát hráli v divadle, přesněji v Malém divadle. |
|
|
Povídačky
|
 Máme den po 28. říjnu a pár dnů před Dušičkami. Venku před chvílí dokvílel orkán Herwart a za dveřmi se usazují vločky prvního sněhu sezóny. Pravá chvíle zavzpomínat na léto. Na prázdniny. Na Folkové! Reportáž z Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou jste měli v podstatě on-line od kolegy Freda Vodňanského, což bylo naprosto skvělé a dalo mi to (domnívám se) možnost, abych si své pocity nechal nějakou chvíli uležet... |
|
|
Povídačky
|
 Začnu notoricky známým faktem: Mohelnický dostavník začíná v pátek soutěží kapel. Soutěž začíná brzy; hned po úvodním ceremoniálu, který probíhá přesně v 16.00. Jednou jsem ji viděl celou. Jednou (loni) většinu. Jinak zpravidla něco mezi půlkou a posledními tóny. No a letos vůbec nic; bylo to v práci hodně zběsilé. Zato mohu konečně skromně odhalit: byl jsem to já, kdo přivezl do Mohelnice suché nebe... |
|
|
Povídačky
|
 Na milém rodinném festivalu Folková růže byla v posledních letech, kdy jsem tam jezdil (loni jsem nebyl) jedna trochu nepříjemná závada. Na třetím nádvoří, kde se konají hlavní koncerty, byl jeden jediný stánek s občerstvením, který si byl této jedinečnosti zatraceně dobře vědom. Obsluha byla nepříjemná a velmi pomalá, ceny vysoké, nabídka nic moc. I říkal jsem si... |
|
|
Povídačky
|
 Na festival Hradecký slunovrat jsem se vypravil podruhé, takže jsem do jisté míry věděl, co mám očekávat. Příjemné kulisy „festivalu na zámku“. Akci s více pódii. Otisk vkusu dramaturga a šéfa Slunovratu Vaška Műllera. Z toho vyplývající značnou nadžánrovost... |
|
|
Povídačky
|
 Kdybych učil mladé adepty, jak co nejlépe napsat reportáž do FOLKtimu (už jsem to, mimochodem, nabízel), určitě bych zmínil, že to, co mimo jiné odlišuje slušnou reportáž od slušné školní slohové práce, je její začátek. Že nemusí psát, kdy a kde si všimli, že koncert bude, jak se na něj strašně těšili, komu všemu to řekli, ani jakým autobusovým spojem se tam vydali. Že je nejlepší začít tak nějak zprostředka. Něčím nečekaným. No vidíte, a teď se tomu zcela zpronevěřím. |
|
|
Povídačky
|
|
 Máte prosinec, nebo leden? Pojďte se mnou do půlky listopadu…
„Budeme křtít naši desku v menze, tam kde jsme začínali,“ okomentoval dost nezvyklé místo pro koncert velký boss Bonsaie č. 3 a celého večera, který se právě chystám popsat, Vašek Koblenc. Sálek s nevhodným tvarem i všelijak nepříhodnými vestavbami hrál péčí zvukaře Karla Dřínka jak z praku, nestačili jsme se divit.
|
|
|
Povídačky
|
|
 Moji milí čtenářové, nevím, jestli čtete tento text v roce končícím šestnáctkou nebo sedmnáctkou; já jsem ho chtěl dopsat a uklidit ze stolu v každém případě ještě před Novým rokem. Jak je mým – spíše nedobrým – zvykem, podíváme se poměrně hluboko do podzimu 2016, na velkolepé a úžasné koncerty, jejichž společným jmenovatelem je krásná nová placka nebo nějaké kulaté číslo. Vzpomínání jsem tentokrát rovnou rozdělil na dva díly...
|
|
|
Povídačky
|
|
 Jako turné „Vandrovali hudci 2016“ tuto šňůru uvádí na svých stránkách Vlasta Redl, zatímco na webu Hradišťanu stojí u příslušných koncertů „+ Vlasta Redl s kapelou“. Je to určitě jedno: šňůra společných vystoupení Vlasty Redla & Naší nové kapely a Jiřího Pavlici & Hradišťanu, která odstartovala loni v únoru u příležitosti dvacetiletí jejich slavné společné desky
|
|
|
Povídačky
|
|
 No, a jsme v červnu - to jsem si řekl, že se podívám na dva festivaly, na kterých jsem ještě nikdy nebyl: Hradecký slunovrat a Jablonský medvídek. Na Hradecký slunovrat (24. – 25. 6.) jsem se nesmírně těšil a (přesto!) jsem nebyl ani v nejmenším zklamán. Vašek Müller si na hranici severní Moravy a Slezska vytvořil svébytný festival (letos už 3. ročník) – z folku si vzal hlavně jeho modernější a do určité míry i mladší část a roztáhl se i do rocku, alternativy a možná leckam jinam.
|
|
|
Povídačky
|
|
 Teplé dny babího léta zmizely v nenávratnu a mizet mohou také některé vzpomínky a zážitky z letních festivalů; nejvyšší čas si trochu zavzpomínat. Vezměme to proti proudu času. Mohelnický dostavník – to je vždycky radost na konci léta. Letos byl pro mě krásný tím, kolik návštěvníků se tentokrát do Městských sadů v Mohelnici vydalo, počasím, které dovolilo (podruhé za dobu, co na Dostavník jezdím) cachtat se v místním koupališti, nebo všemi těmi svými tradicemi a obyčeji…
|
|
|
Vyšlo jinde
|
|
 Deska Je to boj! rozprostřená mezi nahalené didjeridoo na úvod a krásně zpívající trubku v závěru: překvapuje vás, že je to Devítka? Jedná se o zatím asi nejfolkrockovější (Čarovný kvítko, Manon, Stárnoucí muž) album Devítky, což už ale překvapení není, jen pokračování vývoje kapely. Příliš nepřekvapí ani hudba (spolu s texty až na jednu výjimku kompletně Brož): dost připomíná předchozí autorovu tvorbu, občas i někoho jiného (Vlastu Redla v Dcérence, například).
|
|
