První finalisté: Nestíháme a Pavel Pokorný

(reportáž z prvního semifinále Notování pod Vyšehradem)

Ve čtvrtek 3. února 2005 (doufám, že jsem to nespletl) jsem v Trojické sledoval první semifinále soutěže Notování pod Vyšehradem. Tentokrát s vypůjčeným digitálním fotoaparátem od Bubliny (děkuji), ale jako vždy s pocitem pohody.

Novou tváří v mých reportážích je písničkář Pavel Pokorný, který postoupil v zářijovém Notování, na němž jsem bohužel nebyl. A tak jsem si Pavla, sympatického vysokého černovlasého mladíka z Třebíče, tak trochu vyzpovídal.

Jeden z finalistů, Pavel Pokorný

foto: Tomáš Pohl ©

Jako každý písničkář začal i Pavel s kytarou v pubertě, ale období s kapelou začalo až v roce 1997. Jenže to nebyl Pavlův žánr a tak navázal spolupráci s houslistou Jardou Burianem ze sousední Náměště nad Oslavou. Poté si Pavel dal na sólovou dráhu jen s kytarou, spoustou foukacích harmonik a vlastními texty a melodiemi.

Protože je Pavel organizátorský duch, založil v roce 1999 v Třebíči festival Folkový špíz, který se po skromných začátcích přestěhoval do Náměště nad Oslavou. Festival se koná pod střechou a zatím na něm hostovali například Luboš Javůrek a Bokomara či Slávek Janoušek. Láska k repertoáru Dylana, Donovana nebo Simona a Garfunkela svedla Pavla dohromady s Honzou Řepkou a Petrem Ovsenákem, tedy s Nestíháme. Zatím vydal Pavel v roce 2004 album Noční telefony , kde převažuje jeho vlastní repertoár.

Ale Pavel Pokorný ten večer nevystoupil jako první. Jako první si vzala slovo i melodii kutnohorská Návštěva s písněmi: Živote, Řekni mi, Myšlenka a Pán bůh ať nám dá. Návštěvě chyběl flétnista Michal Bartůněk, jinak stejná sestava jako minule.

Převážně jde o skladby Milana Jahodáře (s přezdívkou Jahy). Tentokrát zazněly i písně s křesťanskou tématikou, o nichž se zmiňoval při předchozím vystoupení Návštěvy Belmondo.

Nechci se opakovat, ale nezbývá než znovu říci, že Návštěvě to moc hezky zpívá, ale na favorita tato "divoká karta" ten večer neměla.

Jako druhý vystoupil Pavel Pokorný s písněmi: Daniela, Řekla, že ráda tančí (melodie Jethro Tull), Bezvětří a Klučovská hora. Co říci k Pavlovým písničkám? Pavel má hlas, který nezapře moravskou zpěvnost, byť někteří k němu mohou mít výhrady. Pavel chce ale něco o sobě a o svých názorech na svět sdělit. Kdyby to bohužel nebyla billboardová fráze, řekl bych, že to myslí upřímně. Ale, abych překonal toto politické klišé řeknu, že je to čisté. A to není málo. Pavel Pokorný určitě nepostoupil do semifinále náhodou.

Třetí v pořadí vystoupilo Vomiště z Děčína. Kapelník a kytarista Honza Mirovský seznámil publikum s historií názvu kapely. Kapela byla totiž založena muzikanty: Vo - lfem, Mi - rovským a Ště - pánem. Protože dalšími byli i Standa Rudolf a Franta Drahoňovský, byl původní název: Doktor Rudolf Vomiště, což působilo určitě zmatky při uvádění jména kapely na plakátech.

Vomiště hrálo stejné písně jako v prvním kole: Amundsen, Schůzka s Rimbaudem, Poprvé a Dubnové ohně, jenže jak řekl

Hosté Zuzana Dumková a Marcel Bárta

foto: Tomáš Pohl ©

Cimbura, slyšeli jsme jinou kapelu. S tím mohu jen souhlasit, protože Vomiště minule hrálo spolu jen tři týdny a velmi se v nové sestavě zlepšilo.

Na čtvrtém místě v pořadí vystoupili "Nestíhači", jak jsou nazýváni, s písněmi: Málo je času, Bílý růže, Kdosi mi řekl a P.S. Cimbura před jejich vystoupením vzpomenul reportáž Honzy Řepky z vystoupení Simona a Garfunkela v Říma v loňském parném létě. Honza pak poopravil původ kapely, protože on není za Nelahozevsi, ale z "Prahe".

A pak Nestíháme opět přesvědčili jaký kus cesty udělali ve svém vývoji a o jasném favoritovi nebylo pochyb.

Pak už nastalo hlasování s tím, že tentokrát pořadatelskou radu doplnil Jarda Šlejmar aneb Kutloch, trampský básník.

Po přestávce vystoupila jako host Zuzana Dumková s el. kytarou doprovázená saxofony Marcela Bárty. Zuzanu Dumková, původem folkařka , byla podle slov Cimbury jedinou ženou v dějinách sdružení Krychle. Zuzana proto vystoupila i na oslavě loňských padesátin Franty Vlčka v Balbínce.

Jenže účast v Krychli byla před deseti lety a od té doby Zuzana změnila styl. Její nádherný hlas cítí jazz každým coulem, hraje si s melodií, doprovod je plný nádherné improvizace, slova kloužou a bublají, je to zážitek. Jen škoda, že Zuzaniny koncerty jsou převážně mimo Prahu.

A po přídavku se vzpomínkou na Sto roků samoty od Marquéze nastalo vyhlášení výsledků.

V písních se na čtvrtém místě objevily Bílý růže od Nestíháme, druhé a třetí místo obsadila Klučovská hora od Pavla Pokorného (není ale od něj) a P.S. od Nestíháme. První byla Kdosi mi řekl od Nestíháme.

Z kapel byla na čtvrtém místě Návštěva, třetí Vomiště, druhý Pavel Pokorný a první zcela suverénně Nestíháme.

Ve finále tedy uvidíme a uslyšíme Nestíháme a Pavla Pokorného.

Další semifinále se koná 4. března a vystoupí Fregata Plzeň, Samovar (Praha) , TNT (Praha) a Markéta a Lazarové (Praha - Vlašim). Hostem je Ginevra ( Příbram).

Sdílet na...

| Více...