|
Poslední základní kolo šestého ročníku Notování pod Vyšehradem pro nás, pořadatele, začalo ve čtvrtek 5. února už v 10.36, kdy ve schránce soutěže přistál tento mail: "Ahoj, posílám informaci i k druhým zdrojům, kdyby má zmatená sms Cimburovi nedošla. Dnes se bohužel neuvidíme, přijede Pája Jindrák, který zaskočí. Ležím s již odeznívajícím, ale stále znícím otřesem mozku. Tož ať se vše vydaří a příště se těším. Blesk" A tak hned v úvodu reportáže děkuji našemu mistrovi zvuku Kubovi Moravcovi - Bleskovi i jeho "záskokanovi" Pájovi Jindrákovi (který se od Bleska dozvěděl o své večerní štaci v ten den ve 2 hodiny ráno!) za rychlé a velmi uspokojivé vyřešení problému.
Pro početné diváky šesté základní kolo začalo zcela regulérně v 19.30. Po znělce ho zahájil po Bublinině boku Belmondo, který vinou dlouhého marodění na Notování v prosinci a v lednu pauzíroval. Dobře, že je zpátky? A jací byli soutěžící a náš host? Takovíto:
 |
 |
| Svojí mateřskou slovenštinou zpívající pražský písničkář Luky Lukáč vystoupil spolu s hostem, saxofonistou Jiřím Mottlem. Luky je zajímavý, přemýšlivý písničkář, jehož texty, řekl bych, že asi zajímavější než melodie, mají své poselství a výpovědní hodnotu. Obávám se ale, že právě tato zhudebněná básnicko-filosofická tvorba v jazyce, který je české populaci pohříchu čím dál tím vzdálenější, nemá valnou naději na úspěch v soutěžích. |
Podobně jako Luky Lukáč, není nováčkem soutěže ani Pepík Pithart. Od dubna 2008, kdy jsme ho viděli v Trojické naposledy, poměrně dost pokročil jako kytarista a i jeho zpívání působí o něco přirozeněji a o to zajímavěji. Pepík se pokouší psát humorné písně. Je to velmi chvályhodné úsilí, leč řekl bych, že by si měl dát větší pozor na prvoplánová slovní spojení a laciné legrácky. Napoprvé moc nevadí. Při opakovaném poslechu je to horší? |
|
|
 |
| Skupina Hlavně mravně se kapelníkovi a autorovi repertoáru Vláďovi Šundovi (uprostřed) rozsypala pod rukama pár dnů před soutěží. Vláďa nezaváhal a dokázal nemožné: s novými muzikanty, Mírou Frankem (el. kytara) a Jirkou Vovesem (klarinet) na tři zkoušky secvičili tři písně, v Trojické zkusili čtvrtou, vypůjčenou, zasoutěžili a vzbudili takové sympatie, že za podpory nejen svých kamarádů, ale i dalších diváků, postoupili do semifinále! Ovšem, chtějí-li se v soutěži udržet, čeká je hodně pilného cvičení. |
Ani Michala Vaňka, písničkáře a člena skupiny Zhasni, nevidělo Notování poprvé. Poprvé ho ale potkalo jako interpreta, který přestal být zbytečně plachým mládencem, který dělá chyby z nervozity! Díky své nalezené, pro nás překvapivé a milé, sebedůvěře tentokrát zazpíval a zahrál Michal svoji kvalitní tvorbu, podpořen reakcemi nadšených diváků, čistě a takřka bez jediné chybičky. Velice příjemný zážitek? Jako jediný z účastníků tohoto kola, kteří se Notování zúčastnili již dříve, hrál Michal samé nové písničky. |
|
|
|
| Duo MM, Maruška Havlová, do nedávna chlouba dětských soutěží, a Milan Krejsa, zkušený a hodně dobrý kytarista, se, po několika úspěších ve větších soutěžích, zúčastnili Notování poprvé. Přesto, že po technické stránce se jejich vystoupení dá vyčíst jen velmi málo, nebyl jsem nadšen: vystupováním i svými texty převážně o lásce na mě působili dojmem určité strojenosti. Musím ale přiznat, že koho zajímá především instrumentální provedení, musel být asi dost spokojen. |
I Jarabáci, dnes poněkud pozapomenutá kapela, jinak držitelé Porty z minulého století, jsou v Notování nováčky. Jejich neobvyklé a těžko zvučitelné nástrojové obsazení (vedle viditelných nástrojů ještě trubka a kde ho mají, tam i klavír) a repertoár na hranici více žánrů byl pro nejednoho diváka dost velkým překvapením, převážně dost milým. Autorsky i interpretačně zralý, nápaditý a úsměvný, čiperný i pohodový téměřjazzíček Jarabáků je pro Notování novým zajímavým přínosem. |
|
|
|
| Přímo z porodnice, z návštěvy u manželky a u jejich čtyřdenního syna Viléma, dorazil host večera Jan-Matěj Rak. Hrál hlavně svoji písničkářskou tvorbu, svoje kytarové úpravy Ježkových písniček (diváci tiše přizpěvovali) a jiné lahůdky. To vše do sálu, kde by upadnuvší špendlík rušil, a za nadšených ovací mezi jednotlivými skladbami. Ve druhém, závěrečném přídavku, v písni Jezdím bez nehod, v porovnání s provedením skupiny Bezefšeho, Matějovi chyběla dechová sekce. Ostatní nástroje uhrál na kytaře. Bravo! |
Hlavně mravně nechtěli přídavkově opakovat již hrané písně a víc zatím neumí. Proto přidával vítěz pořadatelské rady, u diváků druhý Michal Vaněk. Po novinkách s kytarou nebo s klávesami v soutěži, přidával v závěru starší osvědčené kytarovky. Pamatujete se ještě na dobu, kdy je hrával na postarší elektrofonickou kytaru z dovozu? Ten nástroj se, řečeno šabachovsky, soudruhům z NDR moc nepovedl! S akustickou kytarou, se kterou se Michal hodně sžil, jako by do melodií jeho písniček vstupovalo vlídné, laskavé světlo? |
Základní kola VI. ročníku soutěže Notování pod Vyšehradem skončila. Ať žijí semifinálové večery! Proběhnou 5. března, 2. dubna a 7. května 2009. Jejich obsazení můžete už teď najít v kalendáři na tomto serveru. Zde napovím jen, že jako hosta březnového semifinále v P-klubu uvítáme dívčí kvartet Přelet M. S., který se ve finále IV. ročníku dělil o první místo v diváckém hlasování s chodovským Bodlem a od té doby je ověnčen celou řadou dalších úspěchů.
Těm, kteří by si chtěli VI. základní kolo ještě zopakovat, mohu doporučit návštěvu pozvánky s internetovými odkazy a výsledků a poslech pořadu O Notování pod Vyšehradem na internetovém Rádiu Folk http://www.radiofolk.cz/ ve středu 25. února od 16.00 a v řadě repríz dle vysílacího schématu. Fotografie, ze kterých jsem vybíral obrázky pro tuto reportáž, si můžete prohlédnout v galeriích Rejky Hudbandové a Paparaciho Šámala. Přeju příjemné počtení, poslouchání a pokoukání a těším se na shledanou v P-klubu Trojická 10 v Praze 2.
Sdílet na...
|
