30.07.2010 Rumový kemp (Vlastimila Hlavatá – Aťka) |
Povídky | ||||||||||
Bylo mi špatně. Špatně jako už dlouho ne. Rolfův maximální grog s příměsí májových bylin vytlačil z mého oběhu všechnu krev. Kam, to nevím, ale zvracel jsem rum. Močil rum. Potil rum. Ve spáncích mi tamtamy duněly rum-rum, rum-rum, rum-rum! Prsty jsem měl zkroucené, jako když držíte láhev – víte čeho. Jen ty hvězdičky, které jsem viděl ve škvírách pootevřených očí, vypadaly jako z koňaku. Probudila mě vlastně zima. Spacák omotaný kolem levé nohy až tak moc nehřeje a já se bál pohnout dřív, než si to rumové polobdění uvědomí celé tělo. Jen jsem si tak polehoučku regulovaně dýchal, srovnával koňakové hvězdy s těmi nahoře a pak jsem ho uviděl. Přes rumovou clonu mi bylo jedno, že se vyloupl z kamene, co jsem u něj ležel. V tomhle stavu bych překousl i Sněhurku, Vinetoua nebo sedmihlavou saň. A on to byl docela roztomilej kříženec skřítka a veverky. Hopsal si kolem ohniště, ocasem kormidloval v zatáčkách, pod fousy brumlal jakousi odrhovačku, prostě srandista v maskáčových kalhotkách a vestičce, s kloboučkem a příchutí rumu. FUJ! Zalapal jsem po dechu víc, než bylo zdrávo. Horká rumová vlna mi na chvíli zkratovala obvody a když jsem to dostatečně uležel, dotyčná halucinace stála vedle mě. Zblízka mi hleděla do obličeje a čichala rumové výpary. „Tak co, trampíku, máš dost? Máš! Je to vidět a cejtit. Ses nalitej až po okraj.“ „Já neee...“ Zkusil jsem zapírat jako vždycky doma. Víc jsem z vyprahlého hrdla ani nedostal a slina, kterou jsem nakonec vytlačil nahoru, chutnala stejně po rumu. „Kecáš! A jestli se chystáš chlubit u táboráku, žes potkal čučkas tak to máš smůlu. Čučci se ochmelkům vyhejbaj. Já jsem RUMLÍK!“ „R-u-u-u-ú...“ Zasténal jsem. .,Jo. Rumlík z Rumovýho kempu!“ Prcek si zastrčil palečky do průramků vesty a zatočil se na patě, až popel zavířil. ,,Proč mi to děláš?“ ,,Rolf snese víc než ty, ten si ustlal pod převisem. Sup se skutálel až dolů k potoku. Ty seš ten právej. Nacucanej jak houba. Bezmocnej. A je úplněk.“ Rumlík zvedl fousiska kamsi nahoru a já mu věřil. Stejně jsem nedokázal pootočit hlavu. ,,Takže poslouchej, trampíku, naleju ti čistýho rumu. Tohle krásný místo se odedávna menovalo Runovej kemp. Slyšíš? RU-NO-VEJ. Podle tohohle kamene. Jsou na něm totiž vyrytý, ještě pořád jsou a mají pořádnou sílu. Jenže parta hloupejch frajerů ten kámen kdysi obrátila. Udělali z něho stůl, u kterýho chlastali rum. A že ho bylo! Celý rumový orgie! Rumobití! Rumotoč!" Na moje zoufalé „Ujíííí“ po každém tom třicetiprocentním slově nebral vůbec ohled. „Všechny ty dopitý i poloprázdný flašky tady po nich zůstaly ještě dlouho a pak už se tady i začalo říkat Rumovej kemp. A tak to asi zůstane, protože rum je věčnej. Runy taky. I úplněk. A ty budeš brzo taky.“ Přestával jsem vnímat. Rumové anestetikum ukolébávalo a poplašný zvoneček kdesi vzadu v hlavě klinkal úplně zbytečně. „Co budu taky?“ Vydechl jsem, přestože mě odpověď nijak nezajímala. „Rumlík!“ Vykřikl prcek radostně a zatleskal. „Já jsem přece Fox.“ „Byls Fox. Byl. A byl bys klidně dál, kdyby ses nenalil rumem za úplňku u runovýho kamene. Protože, abys věděl, runy fungujou jen jedním směrem. Co se stane, nedá se odestát. Ani zrušit. Maximálně vyměnit, Foxi. VYMĚNIT!“ Skočil ke mně a já zavřel oči. Ty jeho malý, chlupatý, zapopelený pracičky se mi přitiskly na tváře, zadníma mi přimáčknul ramena a dal mi pusu. Fousatou, uslintanou, ne moc voňavou, prostě takovou chlapskou. FUJ! Dost dlouho jsem to rozdejchával a když jsem oči otevřel, bylo mi dobře. Nebyl jsem ani bezmocnej ani nalítej ani ospalej ani Fox. Byl jsem velkej jako flaška od rumu, v kožichu jsem měl blechy a další dva rumlíci na mě kývali ze škvíry pod runovým kamenem.
Takže, vážení přátelé, kdyby někdo z vás potřeboval oslavit narozeniny, svatbu, výročí, rozvod nebo něco podobně důležitýho, věděl bych o bezvadným kempu na klidným odlehlým místě s perfektním kamenným stolem uprostřed! ____________________________________ Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...
Duben v táborské Univerzitě
Milý Spolektive, chválím tě, že své koncerty zapis...