FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Sedm mlčících temných stínů se výhružně rýsuje kolem nešťastníka, který se zoufale šacuje a nesmyslně breptá.
„Hned pardi, hned, chvilenku strpení.“
„Spěchej hombre, čas letí,“ pronesl do ponurého ticha muž s hvězdou na vestě.
Zoufalec zrychlil tempo a vyděšenýma očima lapeného zvířete hledá skulinu mezi přízraky s rukama významně spuštěnýma.
„Já, já je asi nemám. Opravdu nevím, jak se to mohlo stát šerife, snad touhle děravou kapsou, tady, podívejte.“
„Psí synu, nechceš nám snad říct, že se dnešní večer musíme obejít bez ohně?“
Kruh temných postav se ještě více sevřel. Zajatec mlčí a nejasně tuší svůj neradostný osud.
Odevzdaně pokýval hlavou, přikrčil se a šeptem pomalu pronesl.
„Ano šerife, ztratil jsem naši jedinou krabičku sirek.“
…
Sedm mlčenlivých chmurných stínů odchází sychravou zimní nocí zpět do údolí.
Ke zvolna chladnoucí mrtvole pohozené brutálně v křoví dorazila odněkud ze skal divná ozvěna „Nééé“.
Zápis v kronice osady VELMI TVRDÍ HOŠI:
Je to již měsíc, co beze stopy zmizel v hlubokých brdských hvozdech náš nešťastný kamarád Pady.
Na poslední slezině bylo všemi sedmi hlasy rozhodnuto, že smuteční oheň bude zapálen příští týden v sobotu večer poblíž místa, které nazýváme ŽÁDNÁ SIRKA.