15.06.2012 Pracovní dovolená + Mrazivý večer (Petr Soldát - Harmonika + Barbora Hakenová) |
Povídky | ||||||||||||||||||||||||||||
Pracovní dovolená
Stojím na mostě a koukám, jak se hluboko pode mnou leskne v černé hladině měsíc. Málokdy mám možnost se takhle v klidu pokochat. Co jsem se dal na podnikání, musím se dost otáčet, takže i teď, když mám vlastně dovolenou, čekám na obchodního partnera. Ale jsem docela rád, že je ta schůzka právě tady. Než přijede, můžu si tu koukat na řeku a vzpomínat, jak jsme kousek dál proti proudu jezdili s klukama na osadu. Už ani nevím, jestli bych tam vůbec trefil. Nebyl jsem tam už víc jak dvacet let, od té doby, co se otevřely hranice, a já vzal čáru. Ani tady u nás v Čechách se moc nevyskytuju. Moje podnikatelské zájmy směřuju spíš směrem na západ, většinou raději až za oceán. Nějak se mi tady u nás podnikat nechce. Z rozjímání mě vytrhnou světla auta, co se blíží k mostu. Konec vzpomínání, bude se pracovat. ***** Druhý den ráno mě budí telefon a z něj radostně hlaholí moje mladší sestřička. Šťastným hlasem mi oznamuje, jak jí ve firmě zrušili výpověď a jak naopak její šéf podal výpověď sám. A jak jim to všechno předčítal šéfův zástupce ze zprávy, kterou našel ráno u sebe v kanceláři, neboť dotyčný šéf, prý ze zdravotních důvodů, musel urychleně změnit podnebí. Měl jsem radost, protože její hlas zněl o mnoho veseleji, než před týdnem, když mi celá ubrečená volala, jak si její šéf hraje na drsňáka a jak jí dává na výběr mezi svojí postelí a vyhazovem. Když visel z mostu hlavou dolů a hluboko pod ním se na hladině leskl měsíc, nijak drsně už nepůsobil. S ústy přelepenými lepicí páskou vydával zvuky, ne zcela nepodobné těm, které předcházejí výrobě ovaru a celý se tak nějak nezvladatelně třásl. Ještě, že díky své trempské průpravě z mládí, umím udělat pevný uzel. Když jsem ho vytáhl zpátky nahoru, ještě rád mi podepsal sérii dokumentů, pak rychle nasedl do svého auta a v mžiku zmizel. Podle odéru, který za sebou zanechal, bude zřejmě potřebovat horkou sprchu a nové autopotahy. ***** Gratuluju sestřičce k úspěchu a slibuju, že se k nim přijedu podívat na vánoce. Netuší, že jsem si udělal tuhle malou dovolenou a zajel do Čech. Je přesvědčena, že jsem plně vytížen svou zasilatelskou firmou někde za velkou louží a že se sotva utrhnu na ty vánoce. I když, já mám něco jako zasilatelskou firmu. Dělám něco jako poslíčka. Pořád vlastně něco vyřizuju. Vzkazy. Věci. Lidi. Proto taky, až na tenhle případ, zásadně nepodnikám tady u nás. Nechci. Zásilka se musí doručit za všech okolností a nerad bych měl jako příjemce někoho z dávných kamarádů. Ale tenhle případ, to vlastně ani zásilka nebyla. Mám dovolenou a v osobním volnu si můžu dělat, co jenom chci. Třeba i malinko pracovat. Příště už se mi možná povede, že dovolená bude jenom dovolená. Bez čehokoliv, co by se podobalo práci. Vezmu si bágl, sednu na vlak a pojedu hledat naší starou osadu. Když budu mít štěstí, třeba tam ještě stojí bouda. A možná tam bude i hořet oheň. Možná. Doufám. ___________________________ Petr Harmonika - Soldát 2. místo v kategorii Próza Trapsavec 2012 Mrazivý večer V řasách skomíraly sněhové vločky zlatavé střepy z tmavých výšek vrývaly svá jména na cesty zavátých stop tak se nořili do těl zelených bund a odešli přiložit další smrkovou větev i zkřehlé prsty můžou chvíli hrát a kdo by nezpíval když to z pánve tolik voní když placatka rozverně pomrkává když blízkost dostává jiný význam když víš, že zítra si budeš hřát večeři v mikrovlnné troubě _____________________ Barbora Hakenová Malý Trapsavec 2012 Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |