Benedikta - folklór pro třetí tisíciletí

Recenze

BENEDIKTA - "Sejdeme se v Dolly": Vandrovali hudci, Lahvinka, Cihanočka, A na hure, Vydala máti, Švekra, Kukučka, Vojáček, Ej lásko, V Javorovej hori, Bukovina - celkový čas 37:59 - Indies Records 2001

alt

Karvinskou BENEDIKTU jsem prvně slyšel na Folkovém kvítku 2001. Už tehdy mne oslovila netradičním pojetím lidových písní. Základem Benedikty jsou sestry Váňovy - výborná zpěvačka Petra a perfektní houslistka Michaela. Lidovou hudbu mají doslova "v krvi". Jejich rodina pochází z pomezí Slovenska a Ukrajiny. V repertoáru mají "věci", které se jim líbí. Nejsou to pouze české, moravské a slovenské lidovky, ale i polské, ukrajinské a rusínské písně. Aby byly srozumitelné, překládají je do češtiny. Kapela se snaží přiblížit tyto překrásné lidovky co nejvíce posluchačům. Proto si zvolili formu folkrocku (jako vizovický Fleret). Kombinace folklóru s folkrockem je hodně zajímavá. Nenásilnou cestou oslovuje i náročnější posluchače, zvyklé na tvrdší hudbu. Musím uznat, že se mi na Folkovém kvítku 2001 líbili více než Fleret. Mají v sobě zvláštní, nepopsatelné kouzlo!!!

V listopadu 2001 vyšlo Benediktě první album "Sejdeme se v Dolly". Spolu se Šaolínem jsme se zúčastnili tiskové konference vydavatelství Indies Records, kde byla deska prezentována. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého ze zákulisí kapely i z natáčení CD. Doma jsem vsunul nosič do přehrávače a poslouchal překrásné písně z celé Východní Evropy. Musím uznat, že je album velmi pestré.

První položkou na desce je píseň "Vandrovali hudci", kterou "proslavil" Jaroslav Hutka. Vyniká v ní nádherný duet sester Váňových. Zajímavý je i pozvolný nástup bicích, baskytary a famózních houslí Míši Váňové. Na začátek skvělý rozjezd!!! Dobře zaranžovaná je i "Lahvinka". Má skvělý mandolínový začátek, ke kterému se pozvolna přidává perfektní baskytara Jarka Janka a decentní bicí Patrika Beneka. Zvuk se graduje nástupem kláves (hammondek) Borise Urbánka, které navozují zvuk podobný cimbálu. Spolu s nimi hraje houslové sólo Míša Váňová. Perfektní nástrojové obsazení však nemůže nahradit výborné hlasy obou zpěvaček. Píseň má obrovský vnitřní náboj.

Následuje pohodová "Cihanočka". Kromě zpěvu Petry Váňové v ní vyniká sólo na tenor saxofon Michala Žáčka. Smutným kytarovým sólem á la balalajka začíná lidovka "A na hure". Je to typický žalozpěv o pohnutém životě ženy, jejíž muž pouze pije a utrácí peníze. Opět je použit výtečný duet zpěvaček podpořený bouřlivou kytarou, výbornými houslemi a smutným sólem na příčnou flétnu. Hlas Petry Váňové mi tu připomíná "královnu Valašska" - Jarmilu Šulákovou. Žalozpěv "Vydala máti" má jednoduchý motiv. Dcera je provdána daleko od domova a stýská se jí po matce. Vrátit se však nemůže. Veselejší je píseň "Švekra" (tchýně), která vypráví o problematickém vztahu mezi snachou a tchýní. Je dost nadčasová, jako většina lidovek. Následuje žalozpěv "Kukučka" - o těžkém loučení dcery s domovem před svatbou do jiné vesnice.

Písnička "Vojáček" začíná skvělým sólem na "elektriku" Petra Bindera a housličky Míši Váňové. Vypráví o pohnutém osudu vojáka, který je daleko od domova a od své matky. Následuje žalozpěv "Ej lásko" - nadčasová lidovka o lásce s pěkným sólem na příčnou flétnu. Má téměř rockový závěr. Z celého alba mě nejvíce potěšila zbojnická balada "V Javorovej hori". Připomněla mi nádherný film "Balada pro banditu". Má velký náboj a skvělou instrumentaci. Zajímavé je použití elektrických houslí Borise Urbánka k mohutnému sólu. Deska začíná gradovat!

Jak praví klasik, to nejlepší nakonec. Nejhezčí písní je "Bukovina", která završuje celé album. Znovu se jedná o zbojnickou píseň, která je věnována Koločavě a Milesu Davisovi (v azbuce). Je zde použita elektrická kytara Petra Bindera a baskytara Jarka Janka. Pěkně zní i lidový nástroj "řehtačka". Zajímavý efekt mají hammondky Borise Urbánka, které podbarvují melodii do popu. Motiv lidovky je velmi prostý - návrat synů (zbojníků) z vězení k rodičům.

Na desce se podílejí jak členové Benedikty, tak hosté. Do kapely patří: Míša Váňová - housle, sborový zpěv; Petra Váňová - sólo zpěv, sborový zpěv, vaření; Jarek Janek - basy, řehtačka; Patrik Benek - bicí, valcha, škrabačka; Honza Kresta - kytara a Víťa Halška - stálý host, doprovodné zvuky svého těla.

Na albu hostovali: Boris Urbánek - hammondky, elektrické housle; Michal Žáček - saxofony, příčná flétna; Rosťa Mikeška - marimba; Jakub Kupčík - perkuse a Petr Binder - elektr. kytara, mandolína, kvakačka.

Zajímavě řešený je i buklet. Bohužel neobsahuje texty písní!!! Uvnitř jsou pěkné fotky z natáčení od Jakuba Kupčíka. Jelikož lidovky obsahují i cizí slova, je v bukletu malý slovníček (nářečí a jiné slovanské jazyky). Zvláštností bukletu je zajímavá grafika přední strany. Jak prozradila Petra Váňová, měl grafik Petr Štěpánek volné ruce. Proto je na ní plno domků, paneláků, těžebních věží a továrních komínů, ale i jeřáb, auto, štola s horníky a pár lidí, kteří tu žijí. Nevšedním způsobem dokázal ztvárnit svou rodnou Ostravu!

Album bylo natočeno v září 2001 ve studiu Citron v Ostravě. Producentem je Luboš Novotný z Druhé trávy. Mastering provedl Petr Vavřík ve Studiu V ve Zlíně. Projekt ozvučil Petr Slezák.

Sdílet na...

| Více...