17. Stopy sešlapanejch bot

01.10.1999 17. Stopy sešlapanejch bot (-ňuf-)

V úterý 26. října 1999 se konal v pražském klubu Trojická už 17. večer Stop sešlapanejch bot. Pořádá ho pro nás časopis FOLK-TIME a mě oslovili, abych napsala objektivní zprávu z tohoto večera.

Tak tedy, hned v úvodu mě překvapila velmi příjemná atmosféra celého klubu, která se v průběhu večera přenesla nejen na pódium, ale hlavně mezi nás, diváky. Moderátor Šaolín hned v úvodu slíbil pestrý program, a jak jsem se později přesvědčila, měl pravdu.

Jako první vystoupila skupina Šantré. Je to prakticky torzo zaniklé kapely Zlom, které je nově obohaceno krásnými dívčími vokály Terezy a Inky. Na Šantré je vidět, že jejich kapelník Dušan Vainer převzal opravdu pevně otěže a vede celou kapelu ke skvělým vokálním i instrumentálním výkonům. Pokud jim to takhle půjde dál, myslím, že ostatním skupinám roste už na toto jaro vážná konkurence.

Celý večer nebyl protkán nejen hudbou, ale diváci zde měli možnost seznámit se se sbírkou povídek o Hagenovi. Podle legendy byl Hagen zlý duch lomů na Malé a Velké Americe, který zde prý v padesátých a šedesátých letech skutečně žil. Šaolín svým dramatickým přednesem několik krátkých povídek přečetl a musím se přiznat, že místy mi šel i mráz po zádech. Tak pěkně jsem se už dlouho nebála.

V závěru tohoto večera vystoupila také trampská skupina Magison. Stejně jako Šantré jsem si i jejich písničky ráda vyposlechla, škoda jen, že sólový kytarista Magisonu Ondra Vavrečka byl nemocný a nemohl se koncertu zúčastnit. I přesto jsem se však příjemně bavila a pokud mi čas dovolí, ráda na Stopy sešlapanejch bot zavítám i příští měsíc. Konkrétně to bude 23. listopadu o půl osmé.

Sdílet na...

| Více...