FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Poslední základní kolo Notování proběhlo v únoru. Povzbuzen kolem lednovým jsem si naostřil pero a vyrazil. Hned úvod napověděl, že jsem se opět nezklamal.

Duo Braduo (kytarista a saxofonista) nasadili laťku hodně nízko. Kytarista disponoval sytým, operetním hlasem, kterým by bez mikrofonu utáhl i Státní operu. Ve folku je to však trochu nepatřičné. Zato saxofonista byl výborný a je ho trochu pro Braduo škoda. Jako skoro každý, měli i oni jednu naprosto nesmyslnou a popisnou skladbu – Marie. Zato Zlatokop byl velmi obstojný, nebýt kažen zpěvem. Martina Hejnáka je potřeba pochválit za vytrvalost, skromnost a krátkou délku jeho písní. Texty mi stále přijdou spíše jako šifrované zprávy „…dlouho trávíš na pastvinách, než vyroste tvůj hlas…“. Kytara byla příjemnou zkouškou zvukových možností nástroje.

Na další duo, Hmlisto, jsem se vysloveně těšil – v tom dobrém slova smyslu – už před asi dvěma roky mě okouzlili a od té doby ještě vyrostli. Zemitá, osobitá muzika se sílou hor a horských dolin, odkud pocházejí. Výborná kytara, která místy až mrazila. Vždy, když jedu na Slovensko, přidávám si jejich CD do auta a těším se na další. I v pořadu Folkmenu se líbili. Poslední vagon zahrál nekomplikovanou trampskou muziku s upřímnými texty v dobrém slova smyslu. Je otázkou, zda tuto osvobozující nekomplikovanost Rada Notování dovede ocenit.

Další soutěžící byli Frappé. Trošku mi připomněli jedny velmi diskutabilní soutěžící z lednového kola a první píseň tomu napovídala. Žít bez lepku je jistě obtížné a nikomu to nepřeji, ovšem poslouchat o tom bylo ještě těžší, i když se interpretka snažila o jistý nadhled a mírné záblesky humoru. Zcela to napravili další písničkou – svižná, výborně vystavěná, jasná a přehledná: Vykradač květů. Bohužel, u Němého poutníka opět trochu spadl řemen, objevily se fráze, trocha moralizování pak zabila možnou naléhavost poselství. Ale 1/3 není špatný výsledek. Nu, a nakonec přišel druhý vrchol večera – skupina Hřích. Hrají takový soft-folk, ale je znát, že pocházejí z oblasti blues a rocku. Umí aranžovat – aranže jsou průzračné a jednoduché. Příjemně překvapili velmi decentní, vkusnou a kultivovanou verzí Jolene – Já vím. Svůj osobitý výraz si zpěvačka zachovala i v dalších písních, a tak jsme soutěžní část ukončili vesměs spokojeni.

Hosty večera byli Kuba Horák a Michal Vaněk, ex - členové novoborské skupiny Zhasni. Bylo trochu znát, že se dali dohromady jen a jen pro tento večer, ale utáhli to skvěle – každý zvlášť i chvíli oba dohromady.