gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

15.02.2010 Dětská Porta kritickým okem a uchem (Jarda Síbrt)    PDF Tisk Email
Reportáže

Hudba od rána do pozdní noci po dva dny, na osmdesát interpretů z celé republiky. Výkony obdivuhodné i tristní. To bylo letošní finále Dětské Porty, do jehož poroty jsem byl přizván. Proběhlo 29.–30. ledna v bohnickém Divadle Za plotem, výsledky přinesl FOLKtime již před časem. Nyní si vám dovoluji předložit několik postřehů o skutečnostech, které během oněch dvou dnů nešlo přehlédnout. V porotě takovéto soutěže jsem zasedl prvně, rozhodl jsem se tak využít svého bezprostředního pohledu, nezaujatého předchozí bližší zkušeností. Předesílám, že jde o můj osobní názor, který se nemusí shodovat s názory ostatních členů poroty.

Logo Dětské PortyJednou z prvních věcí, která mne na Dětské Portě překvapila, bylo rozpětí kvality výkonů soutěžících. Ti prošli sítem oblastních kol, přesto byly rozdíly mezi nimi skutečně obrovské. Poukazuje to zřejmě na rozdílnou úroveň soutěže v jednotlivých regionech, ze kterých soutěžící do finále postupují. Rozdíly nebyly výrazné jen v rámci jednotlivých kategorií, ale i napříč soutěžními škatulkami, kterých má Dětská Porta přehršel.

Škatule, škatulky, škatulata

Roztřídění soutěžících do tolika kategorií je další věc, která mne poněkud zarazila. Soutěží se v devíti kategoriích, když nepočítám autorskou soutěž, která stojí mimo ně. Kategorie diferencují děti podle věku, dělí je na jednotlivce a dua a skupiny (tři a více členů), nebo podle toho, zda se na jejich hudebním doprovodu podílejí dospělí. Věkové rozpětí kategorií jsou však rozdílná pro jednotlivce a skupiny. Pokud interpret vystupuje s doprovodem dospělého nebo s playbackem, věková hranice se do 18 let úplně maže. Ovšem není-li součástí skupiny nebo sboru, tam má takovou možnost pouze do 14 let. U skupin navíc stejně nakonec rozhoduje věk nejstaršího účastníka. Součástí jsou i kategorie 19–26 let, takže vlastně pro dospělé.

Vzhledem k tomu, že se jedná o interpretační soutěž, kde se hodnotí především výkony jednotlivých soutěžících a porota může navíc udělit zvláštní ceny, např. za instrumentální výkon apod., nemá z mého pohledu tento babylon škatulek valného opodstatnění. To nakonec dokázaly i ony, výše zmíněné, letošní rozdíly úrovně, kdy např. některé skupiny v kategorii nejmladších (do 14 let, fakticky ale mnohem mladší) byly na vyšší celkové interpretační úrovní než většina dospělých.

Disco na portě

Sami organizátoři, nebo snad porotci oblastních kol, rezignovali na soutěžní řád v bodě, který říká, že i soutěžící v kategorii využívající hudbu z nosiče jako podkres (tedy playbacku) musí ctít žánr a styl. Ve finále se tedy v této kategorii objevili interpreti zpívající např. písně z muzikálu All That Jazz (se zdůvodněním: „jazz je původně lidová hudba černochů a lidová hudba má blízko k folku) nebo z repertoáru Michaela Jacksona. Samostatnou kapitolou bylo vystoupení skupiny LuŠtěLa, která se minula s žánrem nejen výběrem písní, ale celým charakterem vystoupení.

I tak by mohlo jít o zajímavý hudební zážitek, pokud bychom se dočkali kvalitního zpěvu nebo osobitého podání. Mnozí interpreti se však „jen“ nevalně snažili napodobit předlohu (včetně dikce, barvy hlasu nebo frázování). Přesto, že šlo o nejobsazenější kategorii vůbec, porota nakonec udělila jen první a druhé místo, třetí místo již uděleno nebylo.

Přitom krásný důkaz toho, že si lze vybrat píseň i z jiné, než folkové či country oblasti, a udržet se přitom v mezích žánru, podala vítězka kategorie 13–15 let Kateřina Rousová. Ta si jako jeden ze tří soutěžních kousků zvolila píseň Marioneta od skupiny Tichá dohoda, zazpívala ji s vlastním doprovodem a skutečně „sama za sebe“.

Autorská soutěž

Dětská Porta má kromě interpretační též autorskou část. Ta se hodnotí průběžně. Písně lze přihlásit předem. V letošním roce soutěžilo 30 skladeb. Většina soutěžících autorů byla do 18 let, výrazná část z nich dokonce do 15 let. Z předložených materiálů jsem nezaznamenal žádný překvapivě výrazný talent, nicméně několik autorsky zajímavých počinů se objevilo. Většina takových písní vynikla až s hudbou, která výrazně pomohla spíše průměrným textům. Naopak, ze dvou textů, které mne více zaujaly už po pouhém přečtení nakonec nezazněl ani jeden, takže tyto písně nebyly bohužel hodnoceny, což je, myslím, škoda.


Přínos

Jak praví soutěžní řád, cílem soutěže je vytvoření podmínek pro systematickou konfrontaci umělecké úrovně mladých (či začínajících) hudebníků, posilování jejich sebevědomí, technické a společenské úrovně a jejich představování veřejnosti. Tento cíl Dětská Porta jistě plní, ovšem do jaké míry a na jaké úrovni, to musí kriticky posoudit nejspíš sami organizátoři.

Ať už je to jak chce, je myslím chyba, že krom informace o vítězství, nebo pořadí na prvních příčkách, se soutěžící o svém finálovém vystoupení dozvědí jen málo. Tím málem mám na mysli spíš bezprostřední (a svým způsobem zaujaté) reakce svých blízkých (rodičů, kamarádů, vedoucích či kolegů), kteří byli během jejich vystoupení přítomni. V sále však v průběhu jednotlivých vystoupení (až na výjimky) moc lidí nesedává, ani soutěžící se navzájem příliš neposlouchají, což je opět škoda.

Konečným hodnocením je pořadí, které bohužel vypovídá pouze o srovnání soutěžících mezi sebou, a to ještě vždy jen v rámci jedné soutěžní kategorie. Nemusí už však říkat nic o úrovni vystoupení jako takového. Ten kdo se umístí v jedné kategorii např. na třetí příčce, může být stále o dvě třídy lepší než vítěz jiné kategorie a naopak. Na druhou stranu, bude-li kategorie nabita skvělými výkony, mohou být neocenění soutěžící zklamáni, že neuspěli, přestože jejich výkony byly dobré, a třeba jen v malých detailech zaostávaly za výkony ostatních.

Přestože soutěžící věděli o možnosti zeptat se poroty, co konkrétně se jí na jejich vystoupení zamlouvalo či naopak, nevyužil této příležitosti ani jediný. Pochopitelné to je u mladších dětí, ale u soutěžících nad 15 let, nebo dokonce dospělých, je to překvapivé, pokud to myslí s muzikou a veřejným vystupováním vážně. Přitom nejde o to, že by jakákoliv porota musela mít v čemkoliv pravdu, ale většinou se přeci jen jedná o lidi, kteří se muzikou nějaký čas zabývají, mají určité zkušenosti, a především jistý odstup. Mohou tak poukázat na možné rezervy účinkujících. Zde se otevírá organizátorům velký prostor pro motivaci soutěžících, který by mohl směřovat více k radosti z muziky samotné, z tvorby a kontinuální práce na sobě spíše než k jednorázovému soutěžení.

Na konci dvoudenního poslechového maratónu od rána do noci jsem se opájel vidinou, že proškrtáním zbytečných kategorií, důsledným dodržením soutěžního řádu (vystupující musí ctít žánr) a stanovením nějaké minimální úrovně vystoupení pro postup do finále, by se z finále Dětské Porty patrně stala mnohem svižnější, zajímavější a reprezentativní přehlídka, na které by vystoupení, a případné umístění na předních příčkách, mělo nepopiratelnou váhu. Zpětně by tak mohlo být větší motivací a určitým měřítkem kvality. Výsledkem by jistě bylo i ušetření velkého množství času (a patrně i prostředků), který by opět bylo možné investovat třeba do motivace soutěžících a péči o ně.

Dětská SuPortstar

Organizátoři Dětské Porty se jistě dříve či později budou muset rozhodnout, zda soutěž ještě více rozkročí bez ohledu na žánr, nebo naopak s ohledem na něj zpřísní vstupní podmínky i s tím, že přijdou o jednu skupinu potencionálních soutěžících. V prvním případě bude ovšem nutné změnit též způsob hodnocení soutěže. V rámci žánru, jehož charakteristickými rysy jsou, mimo jiné, civilnost, důraz na osobitost a autorské podání se totiž karaoke hodnotit moc nedá.

Nerad bych, aby mé postřehy o Dětské portě vyzněly až příliš kriticky, nebo dokonce tak, že soutěž nemá žádný smysl. Naopak, smysl má jistě každá taková aktivita. Můj názor by mohl být jen jedním z příspěvků do diskuse, jakým směrem by bylo možné se vydat při zdokonalování této a podobných akcí v době, kdy ve snaze zaujmout děti čímkoliv se stále více rozmělňují základní hodnoty, což může paradoxně vést k opačnému efektu, tedy k povrchnosti a následné ztrátě zájmu o cokoliv.


Sdílet na...
Kam dál?

» Písničkáři v Divadle Za plotem v únoru (Michaela Mádlová)

» Republikové finále 29. ročníku Dětské Porty bude (Organizační štáb Dětské Porty a Brigita Kytka Vidimská)

» Kompletní výsledky Dětské Porty 2011 (FOLKtime.cz)

» Výsledky Republikového finále Dětské Porty (Brigita Kytka Vidimská)

» Po roce opět Dětská Porta v Kroměříži (Brigita Kytka Vidimská)

Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Petr Merxbauer  - ..   |88.100.150.xxx |16.02.2010 15:43:49
Docela by mne zajímaly názory dalších muzikantů na tyto dětské soutěže... Už léta jsem porotcem Zlaté struny v Plzni - to je soutěž jednotlivců s celorepublikovou působností. Hodnotí se hra na kytaru společně se zpěvem, je povinná jedna lidová píseň, druhá je volná.. Autorská soutěž je také součástí.. Je to zajímavé a přináší to spoustu zajímavých zážitků..
Jednak to, jak se děti vyrovnávají s lidovkami - někdy je to trápení, někdy nečekaná radost. Jednak vývoj soutěžících - většinou se vracejí několik let (soutěž je do 18), který leckdy překvapí..
Volná píseň není omezena a tak vedle většinového folku zaznívá i pop a rock...
Díky tomu mohu a chci reagovat na hodně zajímavý článek Jardy Síbrta:
K těm žánrům - zdá se mi, že v rámci Porty by se asi mělo soutěžícím doporučovat, aby se drželi "portovních žánrů" alespoň na dosah.. Doprovod z playbacku je taky hodně diskutabilní..
K množství kategorií na Dětské Portě - chápu to jako snahu o co největší spravedlnost, která je ovšem nedosažitelná ;-)
Rozdílná úroveň soutěžích z různých oblastí - také se s tím setkáváme, až to někdy překvapí.. Tomu by se dalo odpomoci asi jedině určitou "supervizí" členů finálové poroty na oblastních předkolech...
Hynek   |213.194.254.xxx |17.02.2010 15:55:00
Aspon ze nejstarsi kapely vyhral perfektni bluegrass :) sice byl takovy ,,polovicni" - bavil jsem se s jejich kapelnikem a ptal se ho proc nemaji mandolinu nebo dobro(typicke bluegrassove nastroje) - odpovedel mi ze nezna nikoho kdo na tyto nastroje hraje, a pokud jo tak jsou to s prominutim starsi panove, timto vysvetlenim si udelejte nazor jak bude vypadat nejenom DP za par let ale i cela folk and country scena, za dalsi to byla za posledni asi 3 roky JEDINNA bluegrassova kapela, a typicky folkovou kapelu sem na porte snad jeste nikdy nevidel a to uz tam par let jezdim, muzeme (folkari) doufat snad jenom v zazrak ze se to obrati k portovnejsi podobe,
Playback - vzdycky sem si myslel ze lidi jezdici a poradajici portu jsou zastanci ŽIVE MUZIKY, letos tomu bohuzel nebylo.
hynek
Hynek   |213.194.254.xxx |17.02.2010 16:00:09
na nejdulezitejsi bych zapomel, myslim si ze porta a podobne akce by mely akce na kerych se potkaji lide s podobnym hudebnim citenim, poslouchajici stejnou ci podobnou hudbu, stejnym ci podobnym myslenim, nevim jak to letos mohlo treba fungovat na ubytovne kde vedle sebe 3 dny zijou diskoholcicky, bigbitaci,plus kapely dalsich nekolik stylu kere si ani nedovedu nikam zaradit,
Tomáš Brčák   |193.86.148.xxx |26.02.2010 10:10:08
Naprosto chápu kapelníka té bluegrassové kapely. Mně je 25 let a chceme hrát moderní country. Když se řekne slovo country v jakémkoli tvaru, dokonce i ve složenině COUNTRYROCK, tak to nikdo nechce hrát. Například nemožnost sehnání basáka mě přinutila se naučit na baskytaru-bylo snazší(trvalo to asi rok) sehnat kytaristu, než basáka. Ještě, že máme bubeníka, kterého to baví. Celý problém tkví v propagaci žánru, moderní country (teď myslím hlavně tu americkou), tu hraje v rádiu snad jen ČRo Sever a když jí zahrajou, tak pro změnu nikdy neuvedou interpreta, takže většina lidí ani neví, co vlasně ta moderní country je.

Vůbec to není lehké, fakt ho chápu.
Alena Kozáková   |195.113.166.xxx |22.02.2010 10:39:36
Ráda bych touto cestou poděkovala porotě a zároveň jí složila poklonu, protože jejich práce je něco co je rozhodně nezáviděníhodné - je to opravdu maraton.
Abych porotu potěšila, tak skupina Jen tak se šla zeptat na výsledky, protože byla upřímně potěšena a zaskočena Zlatou Portou. Pravda je, že mluvila jen s ženskou částí poroty Příště to napravíme.
Velmi často jsem v porotách soutěží klasické kytary na ZUŠ a zároveň jsem byla několikrát v porotě oblastních kol Dětské Porty i na Petrem zmiňované Zlaté struně Musím říct, že největším problémem je i pro mě "nežánrovost" na Portě a jako porotce jsem s tím dost bojovala. Ale jako protiargument je často použito, že kdyby v tomto ohledu byla porota přísnější, nebudou děti ...
Druhou věcí je "překategorizovanost", ale s tou bych celkově souhlasila, i když to pro diváka může být trochu zmatečné. Mám pocit, že kdyby kategorie byly jednodušší, mohlo by to trochu demotivovat zejména ty mladší, protože u nich je každý rok znát, jak v ovládnutí nástroje, tak hlasu. A dají-li dohromady skupinu, pak je u mladších lehký dospělácký doprovod někdy na místě. Tak jako například u skvělých Friends z Nepomuka, kterým jsme moc fandili, ale bohužel jim to v Praze nesedlo
Faktem je, že pražská přehlídka souborů typu dětské sborečky už byla někdy za hranicí použitelnosti v tomto typu soutěže. Což nic nemění na tom, že je potřeba ocenit pedagogy a vedoucí, kteří se do takové práce pouštějí.
Playback - pro mě na Portě NE!
Ale co bych považovala v kategoriích kapel za fér je udělat věkový průměr skupiny a ne věk nejstaršího.
V klasických soutěžích to tak je a připadá mi to spravedlivější.
Přítomnost diváků na sále je bolavé místo nejen této soutěže a je to velmi smutné. V klasické kytaře se někdy nepřijdou podívat ani rodiče soutěžících dětí. Takže to není jen bolest Porty.

Všem krásné jaro, které snad už vystrkuje drápky a hodně energie a chuti pro práci s muzikou a muzikanty.

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Duben 2024 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
 1 2 3 4 5 6 7
 8 91011121314
15161718192021
222324
29     

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Library zlib