Dvorana jihlavské Porty 2003

Reportáže

Navazuji na reportáž z prvních tří dnů Porty povídáním o čtvrtém, tedy posledním dějství finálové soutěže trampských, folkových a country interpretů...

Sobotní portovní dopoledne patřilo především slabě obsazené autorské soutěži. Někteří přihlášení interpreti tou dobou dleli již na Zahradě a tak ačkoliv je Portýr avizoval, nevystoupili (to je konstatování nikoliv odsuzování).

Autorskou Portu se bojovalo na Boční scéně a vzešel z ní jako vítěz již ostřílený písničkář Jarda Holan ("Všechno ti dám"). Ocení poroty připadlo autorovi písničky "Něha" ing. Josefu Chylíkovi. Oproti soutěži interpretační, ve které by se letos dalo udělit sošek nejméně deset, autorská část nepatřila k silným okamžikům. Ale to, že obecně chybí písnička není žádná novinka. A v žádném případě to nesnižuje úroveň oceněných písní a jejich autorů.

Odpoledne bylo věnováno recitálům, jak na Boční scéně, tak i v rockovém klubu Áčko, diváci se volně přelévali, vše bylo neuspěchané a klidně pohodové. Samotná Dvorana Porty 2003 vypukla v amfiteátru na jevišti ozdobeném šesti keramickými Portami, čekajícími tu na své nové majitele. Postaral se o to obvyklým vpádem Semtex. Úžasní muzikanti a kdysi zajímavý nápad dávat dohromady "úletovou" muziku a bavit, může dnes rozehřát už snad jen velmi mladé ročníky a velmi nenáročné posluchače. Naštěstí to byl jen úvod a zbytek Dvorany byl dramaturgicky výborně poskládaným šlapajícím strojkem. Vybrat si svoje mohl každý.

Brněnský Folk team, legenda která předvedla opět v plné síle, jak se dělá skutečný folk. Muzika umocněná texty, prověřená kvalita a tak diváci, ale hlavně soutěžící autorské soutěže mohli hltat inspiraci plnými doušky.

Nastal nejslavnostnější okamžik předávání prvních cen a vítězové Porty se skutečně předvedli v nejlepším světle - vokálně dokonalá litvínovská Kvinta, jejíž folk těší posluchače už desítku roků a sourozenci Strnadovi, tedy duo Pod kloboukem Bossa z Brna, snad největší příjemné překvapení letošní soutěže. Jejich folk skutečně o textech stojí za poslech.

Dalším hostem byla Pavlína Jíšová s novou sestavou, tedy CS bandem. Skvělá zpěvačka i autorka nezklamala, přesto se mi zdá, že její velké zpívání z éry dřívější (především Sem tam) těžko překoná muzikou klouzající místy k popu, přestože velmi slušně udělanou.

A na řadu přišli další vítězové - Kajkery z Frýdku-Místku, jejichž folk-rocková muzika blížící se nejen k jazzu nejlépe v praxi předvádí žánrovou nezařaditelnost skvělých interpretů. Pražský Lístek v době zahájení Dvorany dohrával ještě na trampské "zahradní" scéně a přejezd stihl přesně. Kapela, která vychází v tom nejlepším z trampské muziky to ve čtyřech opět rozbalila a Sylva Čekalová předvedla obvyklý, tedy skvělý výkon na Panovu flétnu. Ostatně za mistrovské zvládnutí tohoto nástroje si odvezla i Ocenění poroty.

U trampské muziky zůstalo i nadále. Huberťák, Samson a Šroub už víc jak dvacet let znamenají značku kvality s názvem Hop Trop. S lehkostí sobě vlastní vysypali do hlediště řádku známých songů, rozehřáli publikum a připravili je na další letošní oceněné.

Pátou interpretační Portu převzala břeclavská Rovnátka, uskupení známé z dětských soutěží. Jejich výkon mě nepřesvědčil ani tentokrát. Text písně o mobilu by se vyjímal snad na televizi Nova. Nechci tím zcela popřít zisk hlavní ceny, pouze tuto skupinu považuji za daleko neslabší článek velmi silného letošního řetězce vítězů. Autorskou Portu zvedl nad hlavu již zmiňovaný Jarda Holan a Ocenění připadlo ing. Chylíkovi z Vyškova. Stejně tak si Tereza Terčová vyzvedla Ocenění za zpěv. Interpreti "pouze" ocenění porotou nedostali prostor pro své vystoupení, což považuji snad za jediný nedostatek dramaturgie Dvorany.

A pokračovala další legenda - Pacifik. Skvělé autorské zázemí, výborné zpěvačky, příjemný projev a opět několik známých starých dobrých písniček. Závěr letošní Porty na pódiu patřil Věře Martinové, která s doprovodem i přes první kapky deště předvedla standardní dobrý výkon. Řádka diváků přišla na tento koncert právě na její vystoupení.

Celá Dvorana i s úvodním zvukovým smogem Semtexu měla spád i přes jakési interpretační zklidnění po Folk teamu a úspěšně tak uzavřela letošní Portu.

Festival tak v Jihlavě našel slušné zázemí. Určitě lepší než v rozpadajícím se areálu v Plzni. Mimochodem, řeči o tom, že Plzeň už Portu nechtěla se nezakládají na pravdě, s městem o dalším fungování totiž nikdo nejednal. Největší díl práce odvedli Anička Roytová a Zdenek Schwager. Znovu jsem si ověřil - vše co měla tato dvojice na starosti fungovalo (a nebylo toho málo). Bohužel nepřehledné a spletité vztahy a vazby mezi Sdružením Porta a reklamní agenturou ABP center vyvolávají řadu otázek, které zaznívají i ústy "krajánků" (nadšenců, kteří soutěž drží v oblastech a krajích): Jaký je tok peněz mezi těmito dvěma organizacemi (hovoří se o neprůhledných dluzích)? Je tento svazek ještě pro Portu přínosem? Jak je to se sponzory do budoucna? Co vůbec s Portou, která má velmi slušnou dramaturgii, ale poloprázdné hlediště? Čekáte-li odpovědi, zřejmě se nedočkáte. Jenže je víc než pravděpodobné, že bez důkladné analýzy fungování celé akce divácká stagnace potrvá. Ale možná se přece jen odpovědi dočkáte - všechno je skvělé a vodu kazí jen pár štouralů...

Zvládne-li si Porta uspořádat svoje vnitřní záležitosti a dokáže-li dopředu zpropagovat sebe sama, bude opět tam, kde by být měla. A bude jí to víc slušet. Jenže právě toto lze konstatovat každoročně...

Sdílet na...

| Více...