Tento rok je tomu  již 20. let, co se skupina Fleret pohybuje na hudební scéně a tak není divu, že se výročí snaží všemožnými způsoby oslavit nejen pro sebe, ale větší měrou také pak pro své věrné příznivce i občasné posluchače. Velká šňůra, jež započala s novou deskou Trnkostroj, pak dosáhla prvního vyvrcholení na festivalu Valašský Frgál ve Vizovicích, kde se poprvé po dlouhých letech sešla při oslavách většina bývalých členů této dnes již legendární folkové skupiny.

Nejinak tomu bylo při oficiálnější oslavě v Lucerna music baru 9. října v Praze. Domácí náladu dotvářela nepostradatelná slivovice a tu oficiální pak především předání Zlaté desky za již zmíněných 20. let hraní a vydávání. Na pódiu postupně zazněla nejenom většina velkých hitů Fleretu, včetně romantičtějšího Večeru křupavých srdíček či Zafúkaného nebo valašštějších Eště nejsme po večeři či To sa nerozchodí, ale vystřídala se na něm i velká část dřívějšího osazenstva kapely jako byli baskytaristé Pavel Husár či Vladimír Mokráš zvaný Dědek nebo violoncellista Pavel Barnáš. Hlavní část vystoupení pak samozřejmě táhlo současné složení kapely včetně nového basisty Tomáše Vunderleho a staronového bubeníka Jiřího Hlavase Hlavničky jakož i nepřehlédnutelné a především pak nestárnoucí Jarmily Šulákové.

Samotný koncert, ač měl příjemný spád a libou kulisu posluchačů, byl žel nepříliš dobře ozvučen respektive sezvučen. Časté střídání hudebních hostí jako i mnohé odehrávání již zapomenutých starých písniček a neopomenutelná únava z více než 3 hodinového koncertního martyria vedla k neopomenutelné disharmonii mnohých skladeb. K oslabení hodnoty koncertu vedla jistě i neúčast Vlasty Redla, jenž u Fleretu vlastně začínal a hlavně mu pomohl získat jeho jediné dvě Porty jako i vytvořit mnohé šlágry jako bylo Letadlo či Sbohem galánečko.

Diváci se však nedostatky odradit nenechali. Přišli za svým Fleretem především oslavovat a v tomto nadšeném duchu si také užít celý koncert, k čemuž přispělo kupříkladu i promítnutí dvou nových klipů skupiny Fleret k písničkám Vý aj Pý a Pláňka. Měli co a také koho oslavovat a tak se zpívalo a tančilo až do rána a to občas i na pódiu. Hudební kritik by si na koncertu asi moc neužil, ale diváci i všichni staří i noví Flereti si koncert jistě ponesou dlouho ve svých pamětích.