Koncert s vodotryskem a co dál

(nejen reportáž z Blues sklepa 19. srpna 2007)

V Praze, v srdci jejího historického centra, ve starobylém staroměstském sklepení, do kterého sestoupíte z průchodu domu č. 10 v Liliové ulici, se nachází malá hudební osvěžovna Blues sklep, která 1. srpna oslavila první výročí otevření po rekonstrukci po povodních v r. 2002. Při své obnově, vedle žánru, který má v názvu, otevřela svoje minijeviště i další muzice. Vedle různých alternativ blues (z folkovému publiku známějších zde hrávají např. blues-folková kapela Mrakoplaš či tandem Jakub Kořínek & Katka Misíková, skočně bluesoví Bluesberry atd.) se na jeho scéně hraje ledacos. Z Malostranské besedy sem přesunul své koncerty OPSO Pavla Klikara, pravidelným hostem je zde jedna z dam s akordeonem, osobitá šansonierka Sylvie Krobová, objevuje se i Ta Jana z Velké Ohrady, obměsíc tu koncertuje žánrově těžko zařaditelná, leč velmi dobře poslouchatelná skupina My3.avi atd.

První folkovou vlaštovkou na scéně Blues sklepa byl večer nazvaný Šuplík, uskutečněný v neděli 19. srpna. Frontman skupiny My3.avi Honza Špalek, kterému zdejší dramaturg Martin Kralo

Když Inka Tognerová zpívala...

foto: Katka Esserová ©

vský tento večer svěřil, přizval ke společnému vystoupení hrstku svých hudebních přátel. Jeho ideou bylo, aby zde zazněly písničky, které nemají jejich autoři ve svém stálem repertoáru. I když byl tento úmysl naplněn pouze částečně, zažili diváci i vystupující v solidně zaplněném sálku dost novinek a překvapení.

Novinkou zcela výimečnou bylo sólové vystoupení Honzy Špalka, který opravdu hrál písničky ze svého autorského šuplíku. Většina z nich (i když ne všechny) se časem objeví v repertoáru My3.avi a toto jejich hraní bylo jakýmsi "koštem" zajímavým pro diváky i autora. Zazněla též píseň Nanosekunda z repertoáru bývalých BBQ. Vprostřed svého krátkého vystoupení Honza půjčil svoji kytaru a nechal prostor na dvě písně Ondřeji Ládkovi, písničkářovi a zpěvákovi skupiny Xindl X, který se do Blues sklepa vypravil jako divák. Ondru jsem zatím viděl jen jednou, před dvěma lety v Turnově, při předkole Konkurzu Zahrady. Tam se mi nelíbil, ale zde mě jako autor písní se sociálním námětem a erotickým podtextem hodně zaujal. (Obsah písní definoval sám autor v řeči, kterou jsme spolu posléze měli.) Byť Ondrova ani Honzova interpretace nebyla úplně dokonalá (oba jsou zvyklí vystupovat se svými kapelami), u diváků byli úspěšní.

Prvním hostem večera uvedeným v oficiálním programu byl Vašek Pumr, jehož písničky znají hlavně návštěvníci koncertů My3.avi, jinak se o něm moc neví. Je to solidní kytarista hezkého, zpěvného hlasu, se kterým umí dost dobře zacházet. Žel, autorská tvorba tohoto mladého muže zatím není uvedeným přednostem adekvátní. Zejména v textech má Vašek co dohánět po stránce obsahové i formální. Nic ale není ztraceno, mladá chytrá hlava se může, chce-li, z literatury i ze života lecčemu přiučit.

Třetí set večera patřil Martině Trchové, která se dostavila "se svými chlapci". Její doprovodné těleso dnes tvoří kontrabasista Michal Pospíšil, se kterým ji už nějakou dobu vídáme, a zcela nově (v pražské premiéře) kytarista Patrik Henel. Patrik je klasický kytarista vzdělaný Ježkovou konzervatoří, zkušený i na folkové scéně (spolu s Bárou Koubovou držitel Porty 2005). Jeho nástup na místo Jana Matěje Raka předčil všechna má očekávání. Vedle toho, že je Patrik, stejně jako Matěj, fenomenální muzikant, jeho myšlení proniká hluboko do textů písní a na jeho hře a následně na celém doprovodu je to znát. Velmi pozitivně! Přesto, že Martina a "její chlapci" neměli ve vystoupení žádnou šuplíkovou písničku nebo premiéru, bylo vlastně celé jejich vystoupení novinkou. Novinkou velmi zdařilou a hezkou, na kterou hned tak nezapomenu.

Martinin set ještě ani pořádně nezačal, když se z hlediště ozvalo "Jestli o tom nevíte, tak tady teče voda." A skutečně! Z otvoru litinového víka vodovodní, či které přívodové šachty bublal malý, asi tak decimetrový vodotrysk. Na k šachtě mírně se svažující podlaze, pod nohama diváků, vznikala veliká kaluž čiré, čisté vody. "Klídek! Já dělám u hasičů a se zátopama máme svý kušenosti" rozesmála diváky i vystupující další poznámka z hlediště. "Že bychom dali Jarním vodám?" nabízela se smíchem a o chvilku později i realizovala Martina... Vodotrysk neměl dlouhého trvání. Dírka v poklopu záhy uzátkována, přítok vody minimální, chodidla diváků v sandálech mokrá, písničky doprovázeny rytmickým (a někdy i arytmickým) pocachtáváním nohou v louži, nálada výborná. Koncem programu voda klesá...

Zátku vymyslel Dušan Vainer. Koncert s vodotryskem vlastně měla jen Martina, zatímco Šantré hráli nad velkou louží. To vystoupení mělo zvláštní atmosféru. Kdykoliv se v textu písně objevilo slovo "voda", bylo to důvodem k náramnému veselí (dobře, že "voda" není v Dušanem zhudebněné básni Jana Skácela Mrtví). S atmosférou smíchu pozoruhodně kontrastoval mírně zkreslený (ž

...její sandály usychaly v ústraní.

foto: Katka Esserová ©

eby vinou mimořádné vlhkosti ovzduší?) a v hlubokých tónech Bráškovy baskytary drobátko ponurý zvuk reprobeden. Případ, kdy malá nedokonalost zajímavě ozvláštňuje. Mezi tvorbou známou z CD 2+1 a z dřívějších vystoupení se Šantré blýskli úspěšnou premiérou písně Až na ty kecy. Hezkou tečkou večera, opět veselejší než kdykoliv jindy, byla písnička Moknu. Nevím, zda to bylo zásluhou Inky Tognerové, nebo důsledkem muzicírování u vodotrysku a nad velkou louží. Vím jen, že po žádném vystoupení Šantré jsme se ještě neloučili s tak širokými úsměvy.

(Kdo si po návratu domů pustil noční zprávy, dozvěděl se začerstva, že toho večera Prahu stihl obrovský přívalový déšť, který zaplavil a zneprůjezdnil křižovatku na Černém Mostě a různou měrou zaškodil i jinde. Nás spíš pobavil...)

Na tento velice milý večer nepřímo navazuje nový koncertní cyklus Blues sklepa nazvaný Folková úterý. Cílem večerů, probíhajících vždy o čtvrtém úterku v měsíci, je předvést alespoň část širokého hudebního spektra zastřešeného pojmem folk. Cyklus začíná 25. září vystoupením od jara působící formace zpěvačky Inky Tognerové (Šantré) a písničkáře Petra Sedláčka. Vystoupí pod názvem Tamaral grande, premiérově s kytaristou Pavlem Kovačkou - Kovinem, známým např. z Kabaretu Marcela Kříže. Partnerem jim bude ostřílený harcovník hudební (nejen folkovou) scénou Oskar Petr, tradičně doprovázený Jiřím Vopavou (Cop). 23. října se můžeme těšit na pozoruhodně alternativní tvorbu mladičkého folkového dua IfKaa a na písničkáře Michala Vaňka. 27. listopad pak patří folk-jazzovému Hořkýmu kafi, jeho rozšířené sestavě, ve které vedle Honzy Rejhona a Petra Babce vystupují a Rejhonovy (i jiné) písničky zpívají Martina Trchová a frýdecko-místecká klávesistka a písničkářka Hanka Kopřivová. Protože prosincové čtvrté úterý vychází na Štědrý den, následují další Folková úterý až v novém kalendářním roce. Kdy bude další vodotrysk není známo.

Myslím, že plány Blues sklepa jsou zajímavé natolik, že ho folkové publikum může zařadit mezi objekty svého zájmu. Podnik je otevřen od 19 hodin a ceny tekutin i pochutin jsou, vzhledem k lokalitě, přijatelné. Vstupné na koncert činí standardní stovku a je dobré na něj přijít nejpozději ve 20.30 a nepočítat s odchodem před 23. hodinou. Informace o folku blízkých programech Blues sklepa lze čerpat z kalendáře tohoto serveru, vše ostatní pak naleznete na webu http://www.bluessklep.cz/.

Sdílet na...

| Více...