A v osm hodin to začalo. Na podiu se objevili dva ze tří Ebenů (David a Kryštof), a další výborní muzikanti - Pavel Skála (doprovodné kytary), Jiří Veselý (baskytara), Jaromír Honzák (kontrabas) a Jiří Zelenka (bicí). Zahájili instrumentálkou a po ní se už za mikrofon posadil i Marek Eben. A zněly písničky staré a ještě starší, nové a dokonce i ty nejnovější, ty které jsou zaznamenané na 3 deskách a jednom DVD, vše provázeno Markovým průvodním slovem. Celý koncert bylo opravdu co poslouchat. Nejde tu jen o texty - mile vlídné (nebo že by vlídně milé?), chytré a vtipné, pohrávající si s češtinou. Stejně originální byla vždycky i hudební část písniček - vlídně milá (i mile vlídná), chytrá, muzikantsky vtipná, pohrávající si s rytmem a různými styly. A tento večer se to všechno díky rozšířené muzikantské sestavě ještě znásobilo a byla to paráda veliká....

Slyšeli (a zazpívali) jsme si i jednu převzatou písničku, Serenádu (známější jako Svítá) od Jaroslava Ježka. Zazněla samozřejmě i u publika velice oblíbená Trampská, kde Marka doprovodili "kamarádi z osady - Sklíčko, Troubel, Máňa a Šíša". V úvodu další písničky se přítomní muzikanti chopili velice netradičních nástrojů - Marek kladívkem oklepával jakousi traverzu (nebo co to bylo), Jaromír Honzák  funěl na pumpičku a i ostatní byli vybaveni různými udělátory a vehementy, a všichni na tom dělali, a všichni na tom makali, a ono jo, a jo, a jo!!!

O té výše zmíněné pumpičce jsme se dozvěděli, že už je to jejich třetí v pořadí. Ta původní jim byla kdysi zcizena, ta druhá, luxusní, vybavená manometrem, vydávala zcela nezajímavý fuk. Proto si pořídili pumpičku třetí, zcela obyčejnou, zato ale zvukově vyhovující. Marek se velice podivil, že středem pobertovy pozornosti se stala právě  pumpička, když podium bylo plné velmi drahých hudebních nástrojů. Na to se na mě otočila vedle sedící Inka a s pochopením v očích jasně a stručně takto pravila: "No co? Kytarou kolo nenafoukneš!"