Na krtinách Nerež

Reportáže

Ve ctvrtek 11. ríjna 2001 se v KD Vltavská konal krest nové desky skupiny Nerež. V KD Vltavská jsem ješte nebyl, a tak jsem se hrnul rovnou k hlavnímu vchodu. Trochu me zarazilo, že všude byli spolecensky odení lidé, jako kdyby tu byly tanecní. A taky že jo. Do sálu Elektra, kde se mel odehrát krest, se totiž chodí z jiné strany KD. Po tomto krátkém nedorozumení (ve kterém jsem navíc evidentne nebyl sám) jsem štastne dorazil do Elektry.

Privítal me velmi príjemný stredne velký sálek tak pro 150-200 lidí. Prekvapilo me, že nebylo narváno k prasknutí. Všichni diváci si pohodlne sedli. Klub se zkrátka naplnil presne tak akorát. Krátce po osmé se na pódiu objevili všichni ctyri clenové kapely Nerež a koncert zacal. Hrály se písne starší i novejší pomalé i rychlé, to asi nikoho neprekvapilo. Na celé kapele ale byla videt ohromná chut do hraní. Zdenek Vreštál i Vít Sázavský se behem písnicek vyžívali v drobných mimických ci zvukových vsuvkách a divák se bavil. Presne pro takováhle vystoupení se vyplatí chodit na koncerty a nejen poušte si do uší CDécka. Pavel Plánka se za bicími a perkusemi také evidentne muzikou bavil a oživil písnicky tak, že i z "banálního" hudebního postupu byl malý zážitek. No a Magda Škardová me svým príjemným hlasovým projevem i violoncellem zaujala také (i když bych si to cello umel predstavit i výraznejší). Nebyla sice tím smíškem jako duo S+V, zato se na pódiu jejich vsuvkami výborne bavila.

Po asi šesti písních došlo na krest alba JEŠTE JEDNOU. O samotný akt krestu se postarali zástupce firmy BMG (Nerež touto deskou prešli pod novou firmu) a písnickár Jirí Bílý coby kmotr. Vlastne ani žádný krest neprobehl, protože se cdécko ani v nicem nesmocilo ani jinak neznicilo. Alespon si ho mohl nekdo koupit. Po nekolika predchozích koncertech zbylo kapele jen 6 kusu CD a kazety. Zato se vydatne zapíjelo. Po první runde s prípitky a práními prišel hostitel se slovy "ješte jednou..." s druhým kolem. Tretí kolo už naštestí neprišlo : - ), takže koncert nebyl ohrožen.

Po krestu se pódium vylidnilo a nastoupil jako host již zmínený kmotr alba Jirí Bílý. Jeho sólove hrané písne me až tolik neoslovily, ale muže to být i tím, že jsem nedokázal preorientovat z Nereže. Každopádne jeho velmi dobrý hlas stojí za zmínku. Spolu s vyvrcholením tohoto vystoupení se mi i zlepšoval celkový dojem, když v jedné písni Bílého doprovodil Pavel Plánka a v další celý Nerež. Možná by bílého písne obecne lépe vyznely s menší kapelou.

Následnou prestávku jsem si chtel zpestrit vínkem. To se podarilo bohužel jen napul. Víno jsem zaplatil, ale o zpestrení v kladném slova smyslu nemohlo být reci, a tak jsem se radeji vrátil do sálu a doufal, že druhá pulka vecera mi náladu opet zvedne.

Nemýlil jsem se. Vystoupení Nerež pokracovalo ve výborné atmosfére. Trochu me v rytmických pohybech sice svazovala židle, na které jsem sedel, ale na druhou stranu jsem alespon nepohoršoval ostatní diváky. Na konci vystoupení se prídavky kupily jeden za druhým a dostalo se i na necekaná sólová vystoupení Pavla Plánky a Magdy Škardové.

Z KD Vltavská jsem odcházel v povznesené nálade a koncert Nerež mužu oznacit za jeden ze svých nejlepších letošních klubových zážitku. Pokud bude tahle kapela hrát i u vás, vrele doporucuji. Zdá se mi, že skupine Nerež dokonce menší kluby sedí daleko více než mohutné haly nebo amfiteátry.

K samotné desce vám povím jen tolik, že ji považuji také za velmi zdarenou, ale necekejte pokracování ve stylu predchozích Nebezpecných sil. Album Ješte jednou je námetem na samostatnou recenzi.

Sdílet na...

| Více...