Středa 5.11, ten den se to stalo, kdy se po čtyřech jarech, létech, podzimech a zimách znovu objevila plzeňská skupina NAVZÁJEM. Ke své obnovené premiéře a znovuzrození si přizvali ethnograssovou formaci, šířící hudbu pod názvem ALTERNATIVA. Jako místo pro ten pestrý večer bylo vybráno Divadélko JoNáš a začátek listopadu se zde proměnil v den otevřených dveří do lidských duší a pohlazení to bylo dvojnásobné. Vstupenky z předprodeje zmizely jako pára nad kotlem už o dva dny dříve a tak ti, na které se  nedostalo, sledovali koncert z předsálí a tak si díky pořadatelům mohli také vychutnat ten bujarý a natěšený večer.

Před samotným začátkem, hned po té co dozněly zvuky gongu a lidé sotva usedli do sedadel, nastalo slíbené slosování vstupenek. Na scéně stanul Jiří Sláma z hudebního vydavatelství Avik a v ruce třímal ony vzácné útržky. Slečna z první řady vylosovala jeden z nich a když se po chvíli zjistilo, že takovou vstupenku nikdo nevlastní, nastal druhý tah a to pravou rukou druhé slečny z první řady. A hurá, z posledních řad se třepotala ruka a rychlé kroky svědčily tomu, že se někdo blíží pro výhru. Výherkyně obdržela opravdu vzácnou cenu, odnášela si CD skupiny Navzájem Plnou parou zpět, které až v tomto roce spatřilo světlo světa ve stříbřité podobě, doposud bylo toto album z roku 1995 k mání jen na kazetě. Je to radost, krůček vpřed, vybrat si, kterou píseň mi v přehrávači Navzájem zahrajou, a že je z čeho vybírat. Na kompaktu Plnou parou zpět je zaneseno 16 písní. Oproti předešlým nahrávkám (Dějou se dneska divný věci, Split kazeta s Petrem Machem a bezejmenná deska z roku 1993)  je tahle více kytarová, struny jsou zde jen lehce přibroušeny, takže žádný přehnaný nářez se na vás opravdu nevyvalí. Album je natočeno s citem  a plné písničkářství, jsou to stejně všechno jen obyčejné písničky, mající akorát tvrdší skořápku, každá z nich ukrývá svoji zvláštní náladu, roztodivné příběhy s poučením a střídmou dávkou humoru. Připojíme chytlavé melodie, tu houpavé, tu středověké motivy či kramářské kolovrátky. S texty se ponoříme do pohádky života a už ze dveří vidíme ty známé postavy stejně jako před osmi léty. Chodí tam spolu Joe a Dinnie, vzduchem létají klobouky a kraj je plný podivných rytířů. Tak a pohádková vrátka se s vrznutím zabouchla a deska se dotočila. Jako bonus je na tomto albu nahráno demo z roku 1991 Dějou se dneska divný věci, které se v CD podobě také nikdy nevyskytlo. Jsou to ranná díla z dílny Navzájem, 11 poklidných folkrockových písniček, hladí, hřejou a nohy najednou neposlouchají, podupujou si, vyskakují a kříží se. Na závěr této vložky o staronovém CD mohu jen dodat, že je to veliká radost, skvělý dárek  pro příznivce a spřátelené duše, neboť takových písní a kapel, které by přinášely naději, štěstí a vracely človíčky do pohádek, není mnoho a Navzájem jsou jednimi z nich - poklady Plzně.

A už jsme zase v Divadélku JoNáš, nepřišli jsme o nic, slečna se těší z desky, Jiří Sláma odchází, zhasla světla a na více než stohlavé publikum padla tma, jeviště nasvíceno. Jako první vstupuje do záře reflektorů a teplého klimatu relaxačně folková skupina Alternativa. Všichni na značky a může se začít. Na to, že nemají bicí, jenom šamanský bubínek, spustili pěkně šlapající muziku. Dva zpěváci, kteří se střídají, nebo zpívají spolu a k tomu skočná muzika, podbarvena mimo jiné housličkama a flétnama, to celé zní velmi zajímavě a hlavně je vidět, že hrají pro radost. Zraky přítomných spatřily toto obsazení : J. Pouska - zpěv, ak.kytara, mandolína a housle ; L. Schmoll - kontrabas na stojato i na ležato (dle rozpoložení) ; L.Šebesta - banjo, irské flétny ; M.Hökl - zpěv, ak.kytara ; M.Šrámek - šaman, ovládající bubínek a chrastítka. Kapela se zatím může pochlubit jednou natočenou písní na kompilaci Struny na ulici 2003 a to skladbou Stejně, která ten večer také zazněla, bez ní by zcela jistě nebyli puštěni z pódia. Nicméně se brzy objeví jejich první deska, ale kdy, to se necháme překvapit, natočená je. Celou produkci Alternativy komentoval kontrabasista Luděk Schmoll a šlo mu to bravurně, jediné oko nezůstalo suché a bránice se třásly dlouho po té. Tudíž mezi se písněmi neozývalo jen ladění nástrojů, ale pěkná spojující řeč, připravující diváky na další píseň. O téhle kapele uslyšíme ještě často. Po dlouhém potlesku, který skupina vůbec "nečekala", jak prohlásil průvodce Schmoll, zazněla už definitivně poslední píseň Alternativy pro ten den.

Následovala přestávka, diváci expandovali do chladnějších částí Divadélka, neboť v kotli už to pěkně vřelo. Upozornění, že nastal konec pauzy se téměř minulo s účinkem, neboť všichni už čekali, kdy už to vypukne, ten návrat ztracených synů a dcer z Navzájem. Však byli dlouho oplakáváni, lidé  na ulicích po celá ta dlouhá léta volali : "Kde jsou? Proč nehrajou? Co se s nima stalo?" a jiná bojová hesla. Volání byla vyslyšena. Ještě před oficiální premiérou odehráli Navzájem dva koncerty, jeden v Rokycanech a druhý v Milevsku, aby byli náležitě připraveni na plzeňský koncert. Ještě chvilka napětí a už jsou tady, dočkali jsme se jich. Svůj koncertní chléb načali instrumentálním kouskem od skupiny The Pogues Repeal Of Licensing Law z desky Instrumentálky. Kapela prošla drobnými změnami v obsazení, tu něco přibylo, tu ubylo, ale to tajemství si ještě chvilku udržím. Zazněly písně z dob dávných a minulých,  ale ten večer představili hladovému publiku i úplné novinky, které byly ještě teplé a dýchaly novotou. A novinky jsou tak chytlavé, až člověk litoval, že jsou v divadélku židle, tak se sál změnil v les podupávajících nohou. Kapelník Přemek Haas tentokrát obsluhuje také bicí a střídavě od nich přebíhá na místo ve předu, tudíž jsou některé písně  bez nich a linou se v  poklidném, houpavém tempu. Pan kapelník si během hraní a přemisťování vypiloval robotické pohyby, kterými přicházel k bubnům. Prozradil, že ho tuto dovednost naučil P.Collins. Možná že se můžeme časem těšit i na salta s několika vruty s dopadem na bubenickou stoličku.

A v jakém že složení Navzájem hrají? Zde máte odpověď: Přemek Haas (rozený bavič) - zpěv, bubny, blány, činely, mandolína, ak.kytara, djembe (poznávací znamení: zelené triko Levellers a nadšení ve tváři); Vlaďka Haasová - zpěv, akordeon, klávesy, tleskání; Dan Zita - baskytara, sbory, tleskání; Irena Motlíková - zpěv, djembe, také umí tleskat a smát se do objektivu zuřivých fotoreportérů; Radim Huml - banjo, ak. kytara, dokáže tleskat, zpívat a při tom stát na jedné noze; Jiří Seifert - el. kytara, ak. kytara, zpěv. To celé sečteno a tlustě podtrženo dá dohromady přírodní úkaz a kapelu, která dokáže nadchnout a stále ještě po čtrnácti letech své existence příjemně překvapit. Jejich písničky jsou jako listí na podzim, velmi různorodé, skočné, táhlé ba i skorolidové rockové vypalovačky. Koncert se nachýlil ke konci, skladby létaly vzduchem, duše divákova byla nadmíru spokojena a radost z toho, že Navzájem opět hrají byla veliká. Velikým potleskem si všichni vynutili několik přídavků, jedním z nich, čerstvou novinkou, překvapili Navzájem i sebe, ale nakonec se podařilo bicí zapojit do hry a se zbytky sil byl odklepán konec koncertu. Obnovená premiéra se zkrátka povedla se vším všudy a teď se můžeme těšit na další koncerty. (3.12.2003 Strakonice - klub Křemelka  + Démophobia  a 22.12.2003 Plzeň Divadlo Čas + Petr Mach) Po skončení se samozřejmě vyskytly různé názory na nové složení kapely, však zvítězily ty pochvalné. Proč srovnávat staré s novým? Nic nestojí na místě, všechno se někam ubírá a snažit se to zastavit slovy nelze, může to být buď dobré anebo špatné. Osobně mám z Navzájem velikánskou radost, takovou, že to píšu i sem a klidně to vykřičím do tmy i do světla.