Vyprodaná folková Country fontána

Reportáže

Masivní reklama ve vysílání Country Radia na největší folkový a country festival v Praze, lákavý program s účastí velkých hvězd, předpověď pěkného počasí, tradice festivalu, věrnost posluchačů nejposlouchanější soukromé rozhlasové stanice v Praze, možnost osobního setkání s jejími pracovníky, to jsou možná hlavní důvody velkého zájmu diváků, kteří ve čtvrtek 15. června vyprodali tribuny Křižíkovy fontány na pražském Výstavišti. Oproti obvyklé návštěvě víkendových folkových festivalů, kde vídáme spíš mladé diváky nebo rodiny s dětmi, na Fontáně většina návštěvníků patřila ke střední generaci. Tato věková kategorie tvoří i jádro posluchačů CR, kteří jsou zvyklí své víkendy trávit na chatách a chalupách, ale ve všední den a možná na jediný festival v roce si rovnou z práce cestu našli.

Hudební přehlídkou provázeli Honza Dobiáš a moderátor odpoledního vysílání CR Milan Schmidt. V přestávkách se losovaly vstupenky o sponzorské ceny, proběhla tu dokonce módní přehlídka a představena byla vítězka posluchačsky i komerčně úspěšné soutěže CR Rok života zadarmo. Chápu, že z reklamních důvodů byla tato akce pro rádio důležitá, jenže povídání bylo předlouhé a vedro úmorné. Milan Schmidt vysvětloval mimo jiné význam barev spodního prádla a zpovídal přítomné umělkyně a umělce na toto téma. Jedna ztepilá divačka zřejmě nespokojena, že se nikdo na barvu jejího prádla nezeptal, odložila svršky a vyřešila i problém s vedrem hupsnutím do fontány. V bílé barvě nevinnosti.

Dramaturgie Fontány připravila přehlídku kapel, jejichž nejznámější písničky posluchači dobře znají z vysílání Country Radia. Interpreti patří již léta do špičky FTC žánrů, všichni až na výjimku pravidelně koncertují a hrají na spoustě dalších letních festivalů. Na Country fontáně ve zhruba pětačtyřicetiminutových blocích představili svůj osvědčený repertoár a diváci si s nimi mohli zazpívat, ale také poznat novinky a písně známé spíše okruhu posluchačů té které kapely. Zástupci aktuální mladší scény, které posluchači CR znají z Živáků a Hudebního Kurýra, letos chyběli. Vloni se tu představili Bezefšeho a Reliéf, snad dramaturgy příští fontány někdo další zaujme a rozšíří obzory své věrné posluchačské základně.


Taxmeni s Vráťou Vyskočilem, na úvod to byl dobrý tah. Kapela hraje moderní elektrifikovanou country, která vnesla svěží vítr do odpoledního vedra a navíc dokázali obecenstvo rozezpívat, pobavit, když s hostem Tomášem Berkou zahráli countryově kamelotí Nashville (Vlašim) a přiměli lidi i salutovat.	Pavlína Jíšová a přátelé posíleni o Pepu Malinu na housle pokračovali v načatém trendu svěžími i lyrickými písněmi, novinkou byla píseň Boty od letošního držitele folkového Anděla Jiřího Smrže a Pavlínina Umět žít.

Hradišťan to neměl po módní přehlídce snadné, diváci byli dlouhou pauzou rozostřeni a soustředění na cimbál a zhudebněnou poezii Jana Skácela přece chvíli trvalo. Směs moravských písních a pak Krátký popis léta či Modlitba za vodu zabraly spolehlivě.	Nejvíce jsem byla zvědavá na znovuprobuzené Máky. V sestavě nechyběla Jamajka Koblicová, Dáša Stralczynská (Lenková), Míra Šroub Vondra, Jiří Budvárek Lenk a Radek Gotz je podpořil na bicí. Jedinej den, Stejně už nezavolá, Hraju dál, Laciný víno, Už to nenapravím?co píseň, to stále živý hit.

Žalman a spol. navíc s Honzou Kiokénou Kirschnerem na bicí v Ho Ho Watanay, a hostující Pavlínou Jíšovou boduje všude. Rána v trávě, Píseň malých pěšáků, Tymián, Já písnička ?	Bluegrassový Cop jsem letos viděla v krátké době počtvrté, vždycky a všude spolehlivě zabere. A navíc kapku prostořeký Míša při uvádění kapely s diváky komunikuje úžasně. Když si šťouchnul do našeho fotografa Bllembyho za tričko oranžové barvy, na kterou je alergický, ujistil se: "Tady v Praze to snad můžu říct?". Tak mám velký přání, Hráč, Vzdálená, Stopy kol, instrumentálka banjisty Martina Fridricha Byl to indián a z dálky vypadal jak banjo, Pár minut?a na závěr jako vždy poděkování divákům a za pozvání CR.

Kamelot bez dlouhého mluvení střídal písně letité s novinkami z další
chystané řadovky, kapele to hraje bezvadně. Roman Horký zazpíval i Slib,
píseň kterou kdysi proslavil Radek Bůček Michal, a věnoval ji svému vážně
nemocnému tátovi. Čas se nachýlil a po závěrečném a nejžádanějším
kousku Honolulu ukululu spustila ohňostrojka (ano, žena to byla) velkolepý
ohňostroj a největší folkový a country festival v Praze zakončila produkce
fontány na nejznámější filmové country melodie.

foto: Ivan Krejza Bllemby ©

Sdílet na...

| Více...