Zahrada písnickáru v Kurimi 2004

Reportáže

Zahrada písničkářů v Kuřimi je každoročním vyvrcholením snahy písničkářské veřejnosti propracovat se na největší folkový festival Zahrada v Náměšti na Hané, tam zaujmout a získat cenu diváků v podobě keramické sošky Krtečka. Předchází mu výběr, který provedou pořadatelé ze zaslaných nahrávek a pomocí dalších výběrových předkol v Turnově a v Orlové. Letos se v sobotu 22.května 2004 do Kuřimi sjelo celkem 20 soutěžních jednotlivců a dvojic, z nichž bylo nakonec vybráno a na zmíněný festival postoupilo dvanáct soutěžících.

Marcel Kříž

Foto: Tomáš Zeno Václavík ©

Zatímco loni byl kuřimský zámek zalit září slunce pod modrou oblohou, letos možná pořadatelé váhali, jestli zůstat na nádvoří zámku, nebo hledat jiný útulek. Nakonec se stejně jako loni hrálo pod širým nebem se zastřešeným pódiem, občas spadlo pár kapek, sem tam svítilo slunce, ale teplota příliš nepřála. Všichni účinkující měli na své vystoupení 15 minut, což ve většině případů znamenalo tři písně plus přídavek. Moderování se tradičně ujal pan domácí, Jiří moravský Brabec, průběh bedlivě sledoval dramaturg festivalu Zahrada Michal Jupp Konečný. Program začal přesně a proběhl téměř bez časových skluzů, celkem trval nepřetržitých 9 hodin a něco.

Odpoledne zahájila Jana Bauerová z Čáslavi. Podobně jako v minulých ročnících, se uvedla svými poeticky laděnými písněmi. První hrála na lyru, druhou na cantele, což není lyra, ale lira, třetí na klavír a přídavek na flétnu na střídačku se zpěvem, přičemž byla doprovázena dalším hráčem na příčnou flétnu. Jana Bauerová má svůj osobní styl jakéhosi "minimalistického" folku, který bych si dovedl představit také třeba jako soundtrack k nějakému filmu z hornatého venkova.

Janu následoval Marcel Kříž, další reprezentant Čáslavi, zde již dobře známý nejen jako soutěžící, ale také jako vyhledávaný a nepřehlédnutelný jamsessionový muzikant. V duu s Pavlem Konvičkou na sólovou kytaru zahrál, jak je u něj zvykem v bluesovém stylu. Co říci, pokud jste tohoto písničkáře neslyšeli? Silné texty, expresívní výraz, profesionální přístup. Doporučuji všem navštívit jeho recitál na Zahradě, anebo kdekoli jinde.

Mirek Machalík se kvalifikoval do Kuřimi jako náhradník ze semifinále z Orlové. Začal protiválečnou baladou Černé smrti křídla. Na třetí si vyměnil kytaru a v otevřeném ladění zahrál Blues o stáří. Mirek je pravděpodobně u nás nejstarší písničkář, který se rozhodl kvalifikovat pomocí postupových kol. Viděl jsem jeho vystoupení již po několikáté, a musím říci, že dokáže stále něčím překvapovat.

Po něm měla vystoupit pro změnu nejmladší písničkářka Alena Vítová. Nemohla však, protože právě hrála s kapelou v jiném moravském městě. Na Zahradě však ji uvidíte, díky svému vítězství ve Folkovém kvítku.

Hanka Schodlbauerová, také není v konkurzu nováček, letos ovšem do Kuřimi přijela až ze Švédska. S doprovodem klavíru, na který hrál Milan Cajner zazpívala šansonově vyhlížející písně Do pusté noci,

Milan Sova

Foto: Tomáš Zeno Václavík ©

Velkej vůz, Blues o autobusu, který právě odjel. Jako přídavek zazpívala Samotářky z muzikálu Bídníci. I když měla obavu, že bude díky svému dlouhodobému pobytu mimo republiku z pódia mluvit spíše anglicky, než česky, všechno zvládla bez problémů.

Hanku vystřídal písničkář ze Skaličky u Tišnova, který své jméno tají a říká si Joséman. Kvalifikoval se z Orlové, kde jeho vystoupení bylo zcela v pohodě, a ani v Kuřimi nezaváhal. Jeho písně jsou melodické, přitom mají hutný textový obsah, který nutí k opakovanému poslechu, doprovází se klasickým způsobem na kytaru, v případě přídavku také na foukací harmoniku.

Josémana vystřídal člen pražského sdružení písničkářů krychle Arnošt Frauenberg z Žebráka, pro kterého to byl návrat do konkurzu po více letech. Slyšel jsem jej naživo poprvé a zaujal mě hned při prvním poslechu. Svým výrazným zpěvem a zábavnými hravými texty si vytvořil zřetelný předpoklad pro další soutěžní postup.

Milan Sova postoupil z Orlové do Kuřimi letos podruhé. Od minulého ročníku postoupil zcela zřetelně o mílové kroky kupředu v interpretaci. Je to písničkář, o němž si myslím, že má předpoklad zaujmout široké publikum, jeho projev je zábavný a určitě toho má jako ještě mnoho před sebou.

Následující smíšené duo TNT z Prahy - Tereza Ženatá a Tomáš Ludvíček, postoupili do Kuřimi poprvé a to z Turnova, předvedli neobyčejný výkon, naznačující i po textové stránce, že se spíše jedná o dvojčlennou kapelu než o klasické písničkáře, nicméně jejich expresívní projev určitě zaujal. Dvě písně zazpívali a capella, dvě s kytarou v rukou mužské části dua.

Po té nastoupil písničkář Ivo Motyčka z Nivnice, který se do Kuřimi kvalifikoval poprvé a to z Orlovského semifinále. Je to písničkář klasického stylu, jeho písně jsou příjemně melodické, texty vyjadřují spíše osobní pocity a reflexe. Písně komorního charakteru vyzněly i na velkém pódiu dobře.

Po něm nastoupila zde již také známá písničkářka Tereza Terčová a to nikoli sama, jako v semifinále v Orlové, ale v duu s kytaristou Pavlem Elvisem Krásou. Třetí píseň o lásce, která má jít dál, byla pro mě jasnou pozvánkou na soutěžní pódium v Náměšti.

Po té moderátor Jiří moravský Brabec pozval na pódium prvního hosta - písničkáře, který již nesoutěží, protože dosáhl mety nejvyšší v podobě Krtečka, Jeronýma Lešnera z Řeže u Prahy. Bezvadnou interpretaci svých písní doplnil ještě krátkou exhibicí, kdy držel kytaru při hře (vypůjčenou) za krkem. Je jasné, že Jerry mnohá festivalová ocenění drží zcela právem.

Martina Trchová

Foto: Tomáš Zeno Václavík ©

O půl šesté večer nastoupilo duo Bára Šindelářová z Plzně a kytarista Francisco Maldonado z Ekvádoru, kteří zde hráli poprvé. Zahráli folk-šansonový repertoár, který s doprovodem v cizokrajném stylu zněl docela avantgardně. Nakonec ve folku je dovoleno vše, takže tím snad ani nebyl nikdo z přítomných nijak zaskočen.

Po té se uvolnilo místo pro písničkáře z Frýdku-Místku Davida Vysloužila. Jeho osobitý styl hry na kytaru a smysl pro rytmus zaujme na první poslech. Kytara přeladěná na jiné než běžné ladění, hra pomocí spršky flažoletů v písni Frýdlantské zvony patří určitě k tomu lepšímu, co jsme mohli toho dne slyšet.

Martina Trchová z Prahy, bude sice už na Zahradě vystupovat spolu s dalšími písničkářkami v triu, které si říká Ježibabinec, ale i tak si ráda zasoutěžila, tentokrát v duu s flétnistou Pavlem Križovenským. I když tvrdí, že její životní filozofií je odnikud nikam, tentokrát, stejně jako v minulém roce, byla poslána jasným směrem, a to do Náměště na Hané.

Michal Knebl, další člen pražského sdružení Krychle, jediný obecně známý hudebník, hrající zároveň na housle a foukací harmoniku nebo na trubku bez trubky, a snad také jediný známý rapující písničkář, uvedl své miniatury, kterým se člověk musí zasmát, i když je slyší již poněkolikáté. Michal dokáže pobavit, umí realizovat i samostatný recitál. Jeho zcela originální projev určitě patří do divácké krtečkovské soutěže.

Nestíháme je mužské duo z Prahy, Petr Ovsenák a Jan Řepka, soutěžili v Kuřimi již třetím rokem. Oba hrají na kytary a zpívají tak trochu ve stylu akustického rocku, nebo jak sami přiznávají, ve stylu svého velkého vzoru, kapely Mňága a Žďorp. Slova v písni "miluju spánek... ...rozbijte budíky" byla pro mě, a pro některé jiné přítomné docela aktuální. Také za to sklidili od nepočetného obecenstva dnes již málo slyšené uznání: "umí!".

Petr Sedláček další pražský písničkář, nesoutěžil poprvé, již v minulém roce postoupil až na pódium v Náměšti. Jeho písně jsou hravé i zadumané a on sám umí obecenstvo výborně pobavit. Dvě písně zahrál spolu s Martinou Trchovou, která ráda vypomohla se zpěvem a nutno říci, že jim to spolu velmi slušelo. Možná je uvidíme spolu i na Zahradě :-)

Dále vystoupilo duo z Českého Krumlova, tvořené, v Kuřimi také již známým písničkářem a výtvarníkem Michalem Rádlem a houslistou Karlem Dvořákem, jinak členem skupiny Zrcadla. Zahráli písně poetického rázu Básníkova výhra, Pražská

Jiří Moravský Brabec

Foto: Tomáš Zeno Václavík ©

romance, Uroboroz a jako přídavek Vagónka studénka, stylem který dokážu těžko popsat a uchopit, měl jsem pocit, asi díky těm houslím nějakých irských ozvěn, každopádně se mě to líbilo a jsem přesvědčen, že v komorním prostředí by tyto písně vyzněly ještě lépe.

Předposlední písničkář Jaroslav Urbánek také nepřijel z Duchcova do Kuřimi poprvé, již minulý rok soutěžil v Náměšti o Krtečka, a svým humorem oddaloval od sebe nejedny koutky úst. A nutno říci, že v tuto podvečerní dobu se trocha humoru, která by rozehřála, velmi hodila, na nádvoří kuřimského zámku bylo v té chvíli totiž již jen třináct a půl stupně. Jarda patří mezi muzikanty, kteří toho mají již hodně za sebou a nezklamou, takže i letos se zařadil k těm, kteří budou soutěžit v Náměšti o Krtečka.

Posledním soutěžícím je také již dobře známé, a to nejen v Kuřimi, ale na mnoha jiných pódiích, liberecké duo Disneyband - Věra Soukupová a Martin Kadlec. Svým výkonem opět potvrdili bezvadnou formu, uvedli nové písně a jsou podle mého soudu určitě jedním z horkých adeptů pro získání písničkářského Krtečka na letošní Zahradě. A to už také proto, že loni skončili jako druzí hned za písničkářským duem Žamboši. Ti také letošní písničkářské klání v Kuřimi uzavřeli cca hodinovým koncertem, takže někdy po 21 hodině již pódium zelo prázdnotou. To bylo ovšem vzhledem k stále klesající teplotě spíše dobře a písničkáři se mohli uchýlit do útrob zámku, kde mohli pokračovat v jamu, který začal předcházejícího večera.

Avšak ještě před tím, než začali Žamboši hrát, vyhlásil Michal Jupp Konečný jména těch, které si vybral do soutěže o písničkářské Krtečky na Zahradu v Náměšti na Hané:

Disneyband
Jaroslav Urbánek
Petr Sedláček
Nestíháme
Michal Knebl
Arnošt Frauenberg
Martina Trchová a Pavel Križovenský
David Dave Vysloužil
Marcel Kříž a Pavel Konvička
Tereza Terčová a Pavel Elvis Krása
TNT
Milan Sova

Z celého písničkářského dne jsem měl i přes celodenní nízkou teplotu pocit pohody, nic nevázlo, kromě diváků, kteří se letos, podobně jako loni, u vstupného příliš netlačili. Je to škoda, hrát před poloprázdným, letos tedy před téměř prázdným hledištěm (s výjimkou účastníků konkurzu) není moc příjemné, ale proti tomu se asi nedá mnoho dělat, kromě toho, co již vykonáno bylo. Snad to v příštím roce, kdy bude Zahrada písničkářů slavit desetiletí, bude v tomto směru lepší :-)

Sdílet na...

| Více...