14.03.2005 Folková mapa Polska I. - Antonina Krzyszton (Klára) |
Seriály | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tak mě tak při čtení posledních diskusí nejen na FT napadlo, jestli náhodou nejsme trochu moc zahledění do našeho malého českého rybníčku, a že by možná neškodilo porozhlédnout se trochu po okolí. Nejen u nás totiž vzniká pěkná muzika a je škoda, že až na malé výjimky se k ní český posluchač v podstatě nemá šanci dostat. Nemluvě o tom, že tradičně se zájem o naše severní sousedy projevuje maximálně v nákupních výletech do pohraničí. V tomto seriálu bych se s vámi ráda podělila o poznatky, které jsem získala (nejen) během semestrálního studia ve Varšavě a přilehlém okolí. Nečekejte rozsáhlé recenze, spíš se pokusím krátce představit ty, kteří mě nějakým způsobem zaujali, ať už přímo na koncertech nebo na deskách, ke kterým jsem se díky svým polským přátelům mohla dostat. Asi bych měla začít od toho, co se vlastně v Polsku poslouchá. Pokud jde o většinové žánry, situace vypadá podobně jako u nás, jen s tím rozdílem, že kromě pár popových stálic, které se objevují už spíš jen jako kuriozita na různých akcích převážně charitativního typu, existuje mnoho nových tváří. Ty ale uvidíte častěji zpívat na koncertech než na playback v televizi (nutno podotknout, že na pořad estrádního typu v polských televizích téměř nenarazíte). Stejně tak v podstatě neexistují muzikálové
Do škatulky "folk" se v Polsku zařazuje vlastně cokoli, co vnímáme pod moderním pojmem world music. Trend poslední doby je podobně jako u nás obracení se k vlastnímu folklóru a silná inspirace dalšími slovanskými vlivy, tradičně díky historickým souvislostem zejména z východu. Oblíbené jsou také nejrůznější irské, skotské a jiné inspirační zdroje. Druhou skupinou jsou pak písničkáři. Zde dochází k mírnému zmatení pojmů. Jak jsem se dozvěděla, "piosenkarz" není písničkář v našem smyslu slova, ale zpěvák obecně, tak se může označit třeba klidně i hvězda polské popmusic Krzysztof Krawczyk - tzv. "polský Gott" (i ten však spolupracuje třeba s Goranem Bregovićem - to jen pro ilustraci, jak může vypadat prolínání žánrů v praxi). Pokud vás zajímají podrobnosti, najdete je zde: http://abc.wp.pl/archiwum/gorankrawczyk/. O písničkářích jako takových se v Polsku většinou mluví jako o "bardech" (zejména v souvislosti s jejich protirežimními aktivitami). Dnes se ale setkáme spíše s obecným označením "poezja śpiewana". Jsou to jednak spisovatelé, kteří zpívají svoje texty (Edward Stachura) nebo písničkáři, kteří se poměrně často pokoušejí zhudebnit texty klasiků polské literatury od těch nejstarších po současné. To dělá i Antonina Krzysztoń, o které bude dnes řeč. Antonina Krzysztoń skládá básně i písňové texty, které zpívá a hraje na kytaru. Její hudební kariéra začala v roce 1980, když vystoupila na Festivalu zakázané písně v Gdańsku. Díky tomu začala spolupracovat s kabaretem "Pod Egidą". Po vyhlášení výjimečného stavu začala vystupovat neoficiálně v rámci tzv. "bytového divadla", v kostelích a studentských klubech. V samizdatu vyšly její první kazety. V roce 1983 vyhrála první místo na Festivalu studentské písně v Krakově díky písni Chusta Weroniki. Již tehdy získala velkou popularitu a sympatie studentů a na jejích koncertech se začalo scházet velké množství diváků. V letech 1984-1992 Antonina spolupracovala s kytaristou Markem Walawenderem, se kterým vystupovala na všech nejdůležitějších akcích souvisejících se zpívanou poezií (mimo jiné FAMA, Zamkowe Spotkania "Śpiewajmy Poezję" nebo Studentský festival písně v Krakově). První oficiální deska vyšla v roce 1990 s názvem Inne Światy. V listopadu 1993 obsadila písnička Perłowa Łódź (Perlová loď) z desky Takie moje wędrowanie první místo v soutěži polského rozhlasu. Díky tomuto úspěchu získala Antonina velkou popularitu a v roce 1994 roku nahrála hudbu k filmu Czas Słowian. Hodně lidí si ji vybaví v souvislosti s českým písničkářem Karlem Krylem, jehož písně nazpívala hned několikrát. V 80. letech vyšla neoficiálně kazeta Ballady Karela Kryla, díky které se Krylovy písně dostaly do širšího povědomí polského publika. Druhá deska vyšla až rok po Krylově smrti pod názvem Czas bez skarg. Obsahuje sedm Krylových písní a byla nominována na cenu Fryderyk '95. Texty většiny Krylových písní přeložila Maryna Miklaszewska. Lidové melodie z různých koutů světa (Afrika, Rusko, Madagaskar, Maďarsko) najdeme na desce Wołanie. Do každé lidové písně se ale promítá výrazný, originální styl zpěvačky. Inspirace polskou lidovou hudbou a latinskoamerickými a africkými rytmy najdeme i na nejnovější desce Antoniny Krzysztoń Dwa księżyce (Dva měsíce). Antonina zpívá kromě vlastních textů i texty polských klasiků, např. romantika Seweryna Goszczyńského nebo současného spisovatele Zbigniewa Herberta. Ačkoli se mimo jiné podílela na desce a stejnojmenném pořadu Jiřího Pavlicy "Sešli se", v českém prostředí bohužel není příliš známa. Více se můžete dozvědět na webu: http://www.wpk.p.lodz.pl/~tyrell/antonina.html http://www.antoninakrzyszton.art.pl/ ukázky MP3: DISKOGRAFIE: Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...
Duben v táborské Univerzitě
Milý Spolektive, chválím tě, že své koncerty zapis...