Mladé kone sakra dobre metou

Vojta Kabelka ze skupiny Rovnátka

foto: Vladimír Šaolín Konopas ©

Chtěl jsem hned v úvodu použít nějakého přísloví, něco jako že nové koště dobře táhne, ale teď vidím, že už mám něco podobného v nadpisu, tak to nechám být a rovnou vám sdělím, že to, co jsem na letošní ZAHRADĚ vyslechl v pátek v jedenáct hodin během svého pobytu na scéně Zámek, je tedy opravdu síla.

Vezmu-li v úvahu, že věkový průměr všech vystupujících kapel mohl být někde kolem čtrnácti patnácti let a zamyslím-li se nad tím, jak vypadala tvorba a především interpretace moje a mých vrstevníků když nám bylo tolik, co dnes mladým koním, jímá mě nepředstírané zděšení, mezi jakými antitalenty jsem to já, chudák, vyrůstal.

Berušky z Turnova sleduji pečlivě už nějakou dobu, a tak můžu říct, že jsou na nich vidět pokroky opravdu den ode dne. Na lehké zesílení dětských hlásků si asi budeme muset ještě nějaký čas počkat (na Zámku si holky posteskly, že je jim dohromady 39 a táhne jim na 40), ne však na příchod relativně (tomuto věku odpovídající) kvalitní tvorby. Zdá se, že Alena Vítová i ostatní Berušky již zcela chápou smysl textové pointy, umí pracovat s jednoduchou harmonií a především - práce na nových písničkách je zřejmě neskutečně baví. Což považuju zřejmě za nejdůležitější faktor jejich současného zrání. Momentálním vrcholem jejich tvorby je důmyslná dvojpíseň, jejíž druhá část, balada s názvem Tomáš, je krásným důkazem toho, že i ryze dívčí kapela umí zpracovat "láskové" téma nepateticky a s nadhledem.

Rovnátka už vyhrála v dětském folkovém soutěžním světě kde co. Slyšel jsem je naposledy živě už velmi dávno, a tak jsem tušil, že budu svědkem výborné show. Ovšem to, co Rovnátka na Zámku spustila, daleko předčilo mé očekávání. Po úvodní písni od legendárního HB Stopu, jejichž dva potomci (Kabelka a Černohorská) v Rovnátkách působí, už přišla vlastní tvorba, která mě velmi mile překvapila svojí promyšleností i rozmanitostí.

V zámku bylo nabito

foto: Vladimír Šaolín Konopas ©

Během dvaceti minut rovnátkovského bloku jsme se dostali od upravených lidových písní přes pohodové folkovky až po tvrdý funky nářez, kde se úžasně uplatnila výborná slapová baskytara nejmladšího člena souboru - Vojty Kabelky. Vůbec z celé instrumentální vybavenosti Rovnátek jsem byl úplně na větvi a nebojím se je označit za můj letošní největší objev, který jsem si soukromě na Zahradě udělal.

Dvě holky, dva kluci, většinou převzatý repertoár a veliká pohoda - to je další z velmi nadějných mladých formací, kapela Barevnej den. Naprosto vyspělá interpretace, a to vokální i instrumentální, za kterou by se nemuseli stydět ani žádní folkoví profíci na vrcholu své kariéry. Velmi barevná a krásná folková muzika.

Na Zámek dnes nedorazili Na chvíli motýli, a tak jejich prostor bleskurychle zaplnili bubeníci z Jumping Drums, kteří si zde pod vedením svého guru Ivoše Bartouška zařádili opravdu vrchovatě.

O tom, že zájem o Jumping Drums i ostatní kapely byl opravdu veliký, svědčí i to, že málokomu z pozdně příchozích se poštěstilo dostat přímo do prostoru, ve kterém se na Zámku hraje, a mnohým divákům nezbylo, než se srovnat alespoň podle oken a snažit se pochytat vylétnuvší tóny do uší alespoň takto.

Sdílet na...

| Více...