FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Jsou dny, kdy navzdory zaručeně dobře informovaným sejčkům, hlásajících konec trampingu v Čechách (případně na Moravě, Slovensku), se nádraží zelenají.
Jedním z těchto dnů byl i pátek 1. října, kdy redakce Puchejře a Brdské vločky uspořádaly již osmý Písničkový vlak, jedoucí po brdské trati Praha - Paříž - Dobříš. Díky včasné reakci Českých drah, které připojily další vagón a zvýšily tím jejich počet na dva, mohla lokálka odjet bez pocitu viny, že zanechává na perónu nešťastné cestující, rvoucí si vlasy nad tím, že nejsou trampy, ale obyčejnými paďoury, neboť trampů se sešlo 105 i s bonusem čtyř psů. Samozřejmě i s patřičným množstvím různé bagáže, kytar a dalších hudebních nástrojů, aby v poloze „trampská sardinka“ vydrželi hrát a zpívat celou cestu.
Ano, je to tak, celé toto ohromné množství lidí a výstroje se vešlo do jednoho malého včasně připojeného vagonku a to bez ztrát na životech. Navíc přítomnost velkého množství hezkých trampek rozveselila tváře drsných trampů, a když spustil vlakový band složený z mnoha kytar, houslí, ukulele, banja i fléten svůj koncert a lokálka vyjela do tmy, nechávající za sebou světla velkoměsta, nebylo co řešit.
Vlakový personál, posílen o mimořádného „styčného důstojníka pro kontakt s trampy“ s napětím očekával, zdali padne večerní rosa, což by znamenalo, že přetížené mašince by v lesním a hlavně ve stoupajícím úseku mezi stanicemi Klínec a Bojov podkluzovaly kolečka a velevážené trampstvo by muselo vystoupit a pomoci s tlačením.
Nestalo se tak, což je na druhou stranu docela škoda, neboť by šlo celkem o nevšední zážitek. Ale, snad není všem Písničkovým vlakům konec.
Sladkou mňamkou byly pekáče domácích buchet, které napekla moje máma a které slavily opravdu velký úspěch.
Po příjezdu do Dobříše se pokračovalo na tradiční potlachoviště, jen dlouhá řada obáglovaných postav jdoucí setmělým sídlištěm vstříc brdským hvozdům polekala několik zde bydlících občanů.
Počasí nám přálo. Ačkoliv byl les po skoro týdenním pršení mokrý jak houba, na samotný oheň, kolem kterého jsme seděli, hráli, jedli a pěli tklivé trampské songy až do časných hodin, již nepršelo a v sobotu, kdy jsme se rozdělili do skupinek, jdoucích dál svým vandrem, dokonce svítilo slunce.
Poděkování patří všem účastníkům Písničkového vlaku za perfektní atmosféru.
Příští Písničkový vlak - v pořadí již devátý - vyjede příští rok a to opět začátkem října.

A takto se v Písničkovém vlaku zpívalo...