FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Kapela, jejíž název víc než pojmenování připomíná pozvánku na skupinový sex, jak My3.avi označil jarretovský Marek Štulír, se po třech letech dočkala křtu už druhé desky. Po Veselé melancholii se narodila Smutná euforie. Od té doby se uskutečnil i skvělý koncert společně s Jarettem v pražské Malostranské besedě (mimochodem rekonstrukce této budovy se stala Stavbou roku). Večer už na FOLKtime přiblížil Tomáš Pohl a tak pár slov k albu, které se zařadí mezi to nejlepší i v tak silné konkurenci desek, které se letos v žánru narodily.
Pokud jste si zvykli na mírně provokující mladíky „avíky“, pak vás možná překvapí o pár měsíců starší, klidnější a podstatně promyšlenější tvorba. Zvuk kapely se nezměnil. Stále staví na výrazném hlasu Honzy Špalka, přesném doprovodu, zdvojené rytmice s občasným zákuskem v podobě trubky. Skoky mezi žánry, kterými skupina v minulosti jakoby dokazovala svoje všestranné schopnosti, ustoupily sevřenější podobě. A z některých textů realita dokáže pěkně mrazit. A přesto nemáte potřebu po poslechu se jít zavěsit na nejbližší kandelábr. Na křtu jsem si užíval spoustu jednotlivých zajímavých písniček především z nové desky. Po jejím poslechu se mi písničky propojily ve velmi promyšlený celek. Desku k poslechu doporučuji i těm, které první cédéčko kapely příliš neoslovilo. Posun je jasně slyšitelný. Rád bych jen upozornil na Duševní vodováhu a Doširoka otevřený (Rádio Vesmír), což jsou skladby, které by naprosto s přehledem mohly na rozhlasových vlnách znít jako hity.
My3.avi se pomalu přesunuli kvalitou tvorby a produkce do špičky žánru hned po bok skupin jako Bezefšeho nebo již zmiňovaný Jarret. A jen zkostnatělost a zbabělost pořadatelů a dramaturgů velkých akcí nám stále brání si naplno vychutnávat kapely, které přinášejí do zatuchlých časů skutečné oživení a opravdovou kvalitu namísto bývalých hvězd, kterým v mnoha případech zbylo už jen slavné jméno.
O dalším vývoji skupiny My3.avi se těžko spekuluje. Přesto, jak asi bude pokračovat řada? Veselá melancholia, Smutná euforie,… že by Poklidná choleria?