|
Moje ohlédnutí patří ještě k předvánočnímu období a nemá jiný cíl než pobavit, možná vzbudit zvědavost ohledně muže č. 2. Během jednoho týdne jsem se na dvou firemních sešlostech měla možnost setkat se dvěma muzikanty, kteří si byli vnějškově snad podobní, ale jinak tak vzdálení, že mi nedalo, abych se nepokusila o srovnání. Podrobnosti k osobám obou pánů jsem si dodatečně našla na googlu.
Toho prvního dovezla Pražákům jako „vývozní celebritu“ významná moravská firma prodávající potravní doplňky. Přišla jsem na poslední chvíli, zbylo na mě místo v první řadě, což byla smůla. Zaprvé se k našemu stolku nedostala servírka s pitím a my tak s kolegyní seděly nasucho, zatímco kolem se všichni napájeli kafem, slivovicí a minerálkou. Zadruhé jsme ani jedna neměla tušení, co je to za slavnou osobu, a asi to na nás bylo až moc vidět. Muž s vyholenou hlavou, celý v černém, dával k dobrému historiky z natáčení jisté reality show, pak prozradil, kolika slavným zpěvákům napsal text či vydal desku a asi po hodině (pro mě zcela ztraceného času) prohlásil, že nám sice nezazpívá, ale zato všem rozdá DVD od České muziky s hity, které natočila jeho kapela, jako vánoční dárek. Vody a občerstvení jsme se nakonec dočkaly, ale DVD jsme my dvě ignorantky nedostaly. Vadí? Nevadí, Petře Šiško, vážně ne.
Do vinotéky pod Petřínem mě na jiné předvánoční posezení (daleko méně formální a o to srdečnější) přilákal příslib, že se dostaví cizokrajný kytarista. Shahab Tolouie (Šaháb Toluí) přišel taky celý v černém a s vyholenou hlavou, ale vskutku působil mnohem exotičtěji než jeho moravský „kolega“. Na stylizovaný zjev připomínající muškou na bradě i stříbrnými prsteny na štíhlých prstech ďábla z nějaké české pohádky (omlouvám se za to přirovnání, ale nemůžu si pomoct) jsem zapomněla okamžitě, jakmile se chopil svého nástroje. Nečekejte žádné odborné hodnocení, ale už jsem se nechtěla bavit s hostitelem ani s kolegyní, zapomněla jsem na jídlo i pití, chtěla jsem jen v klidu poslouchat magickou kytaru i zvláštní zpěv, pozorovat prsty na strunách, vnímat celý ten naprosto strhující hudební zážitek. ST říká svému unikátnímu stylu etno-flamenco, prý je to spojení flamenga a perské klasiky. Trochu mi vadilo jen to, že nemám nejmenší tušení, o čem ST tak naléhavě zpívá – prý si vybírá texty starých perských básníků, kteří „psali o filosofii života“. Taky ale zazpíval svému příteli, bulharskému lékaři rovněž žijícímu v Praze, jeho oblíbenou moravskou lidovou Vínečko bílé. Česky! Kdo je Shahab Tolouie? Muzikant multiinstrumentalista, kytarista, zpěvák, skladatel, Peršan, který se narodil v Teheránu, vystudoval na inženýra (lesního, pokud jsem dobře pochopila z jeho stránek shahab-tolouie.com, kde si můžete poslechnout skladby z jeho loňského CD Tango Perso), ale odmalička se věnoval muzice – nejen „odkazu předků“, v pubertě ho bavil i rock a punk. A když se na vysoké seznámil, díky kolegovi, se stylem flamenco, byl uhranut natolik, že ho odjel studovat do Španělska. Teď už několik let žije v Praze, hraje sám i s českými muzikanty, vystupuje u nás, na Slovensku, v Polsku, BBC o něm natočila pořad a mně se moc líbil článek Petra Dorůžky na World Music.
Sdílet na...
|
Však jsem taky neronila slzy, když nás Petr Šiška neobdaroval svým výtvorem 
!
.
.
Dubnové Notování
Ahoj Jano, jasna vec. Na FB jsme jako Kapela HRST ...
Dubnové Notování
Milá Hrsti, jste na FB? Nenašla jsem vás (na první...
Na Jihočeské Portě zvítězila dvo...
To je nádhera, Žíže gratuluji na dálku. Už jsem mě...
Dubnové Notování
Ahoj :) diky, ze jste byli tak vsimavy :) Nastesti...
Dubnové Notování
Každopádně souhlas. Ale nepodcenoval bych diváky, ...
Duben v táborské Univerzitě
Milý Spolektive, chválím tě, že své koncerty zapis...