Jak se vám líbí......Poloband

12.05.2003 Jak se vám líbí......Poloband (Lucie Endlicherová)

Mám možnost sledovat hudbu Petra Pololáníka už celkem dost dlouho. Pamatuju si dobu, kdy jeho písničky (velice lehce zapamatovatelné a na pár akordů) bylo těžké odlišit od songů Honzy Nedvěda (abych Petrovi nekřivdila - z těch poměrně dobrých dob Honzy Nedvěda, mám na mysli). Párkrát jsem se s ním setkala, kdy coby mile nesmělý písničkář nabízel svoje skladby publiku, které místy ani nevědělo, s kým má tu čest. Vím, že se celkem dost dlouho snažil prolomit bariéru označení "křesťanský písničkář". Ne že by se z jeho písní onen "směr vzhůru" vytratil - to vůbec ne. Jen je pojmenováván úsporně a účelně, na místech, kde opravdu dojde vyslyšení.

Po nějakém čase se Petr začal obklopovat muzikanty. Říká, že mu jde hlavně o splynutí lidské a hudební, to, na co daný člověk hraje, je prý až v druhém plánu. Možná i pro tento náročný požadavek se výsledek - kapela Poloband - rodil dlouho a prošel několika podobami (a vlastně měnil i jména). Před dvěma lety vydal Petr desku Předjaří (je ještě označená jen jeho jménem, bez kapely) a muzikantský život ho začal jaksi víc unášet.

Proč to všechno píšu? Jestli si taky pamatujete tyhle začátky, tak je pomalu zapomeňte. Ne úplně, ale pomalu. Nechejte si je v sobě doznívat jako příjemné vzpomínky, třeba jako ty z dětství, ale nic víc.

Poloband se za poslední přibližně rok hodně posunul. Hudba se rozkročila zeširoka k příjemnému folkrocku s prvky blues, místy country či jazzu - to už si každý pojmenujte, jak chcete. Podle mě to není mnoho důležité. Je to ale hudba srdce. A kromě příjemných tónů nabízí i skvělé texty - většinou bolestné, více či méně se s něčím peroucí, poukazující na obyčejné denní "nespravedlnosti světa". Je dobré je vnímat, poslouchat, věřte mi.

Letos v lednu přibyl do kapely Emanuel Míšek, kdysi taky písničkář a ještě předtím kapelník skupiny Mezopotámie (to už je dávno pryč). Petrovi a Emanovi skvěle ladí hlasy a jde vidět, že se hledali, až se našli. Tohle hudební spojení vypadá velmi šťastně.

Tohle všechno se mi honilo hlavou, když jsem poslouchala v pondělí 5. května vystoupení Polobandu v pořadu Radia Proglas "Jak se vám líbí". Hrálo se naživo a stálo to za to. Je pravda, že Sandály nebudou bez kvákavého doprovodu Michaela Vašíčka asi nikdy znít tak skvěle jako na desce a je fakt, že bych si asi dvě kudrlinky v Petrově zpěvu taky klidně odpustila. Ale - tohle jsou jenom dvě malé hlouposti, nad kterými visí sedm skvěle zahraných písniček plných nápadů. Dobré aranže, pohoda, která čiší z každého tónu (a to jsou ty věci fakt hlavně pesimistické nebo řekněme silně realistické :-)). Refrén Skořápek mi zněl v hlavě ještě při usínání. A vůbec jsem nelitovala, že jsem díky tomu koncertu neviděla kus hokeje. Stálo to zato. Až bude Petr Pololáník a Poloband hrát někde poblíž, zajděte na ně - věřím, že nebudete zklamáni.

Sdílet na...

| Více...