Je dobře, že se soutěžní seriál Notování po roční pauze opět rozběhl. První základní kolo bylo však tak uširvoucí, že jsem o něm raději nepsal, abych mladým nadějným interpretům nebral chuť do hraní, i když některým by to spíš prospělo a jejich okolí taky.

Druhé, říjnové, kolo (7. října 2021) bylo o něčem zcela jiném. Otevíral Alfasrnec, trio, které hrálo svižné písně s vtipnými texty, příjemná původní country, i když se ji snažili vydávat za všelijaké jiné žánry, včetně ska. Jen jednou spadl řemen, poezie jim prostě moc nejde. Pro mě to bylo milé překvapení na úvod, a kdyby mi poslali své písničky Šalingrad, Paranoik nebo Kovboj do rádia, vůbec bych se nezlobil.

Druhým účinkujícím byl Martin Ježek. První, co mě napadlo, bylo: „Pavel Čadek s klávesami“ – a to je veliká pochvala. Silné melodie, bez zbytečného zdržování a natahování, výrazově úsporný a přesný. Nejsilněji působila skladba Ticho a mráz, jakkoliv se odlišovala od těch, které jsem popsal před několika slovy. 

Třetím soutěžícím byl Aleš Pokorný a hosté. Hráli, řekněme, soft folk, výborná byla rytmika a housle. Bohužel jsem měl dojem, že hráli 4x jednu a tu samou písničku.

Čtvrtá Erdela Teriérová vzbuzovala svou přezdívkou naděje, ale bohužel je nesplnila. Abych použil opět přirovnání, myslel jsem si, že soutěží Lenka Plačková. Ale špatné to nebylo, prostě zpěvačka s kytarou a osobními zeměpisnými vyznáními, u kterých bylo někdy obtížné vysledovat smysl. Nejlepší z nich bylo to o Českém středohoří, i když tuším, že tam nějaké drobné zeměpisné nepřesnosti byly. U Broumovské pak byla i drobná vykolejení z vazby. Nejlepší text byl nakonec „mňau, mňau, mňau“. U jedné písně jsme se v publiku shodli, že nám zní jako motiv od Pink Floyd.

Nu, a maraton uzavírali The Folks. Zkušení muzikanti z různých sestav, které si už jméno vydobyly (např. Jarabáci, Načas nebo Šantré). Vyspělý sebevědomý projekt, dynamický moderní projev, přitom stále mile folkový, bez experimentů a přitom současný. Balvan, Plout dál, Můj milej – poslechněte si to, doporučuju. Také zaslouženě bodovali asi nejen u publika.

A pak host, Lu's &, kteří potvrdili, že je porota na pražském kole Porty vybrala správně a porotě v Řevnicích v podstatě nezbylo už nic jiného, než jim udělit první cenu. Celkově skvěle sehraná parta, vynikaly housle a samozřejmě frontmanka kapely Loes, která je zdatná i jako sólistka. Hráli nejen folk, ale bylo slyšet, že inklinují i ke country či dokonce bluegrassu. Obdiv k češtině Loes, která je v Čechách teprve třetím rokem. Na jejich album se vysloveně těším. Momentálně Loes soutěží ve Folkových stupních Countryradia s písní Good Things.

Večer výjimečně moderoval Michal Bechyně, a tak jsme byli ušetřeni adorace Komety a já si svoje vtipy o Brnu pro Belmonda musím schovat na listopad. A šlo mu to dobře. Jen ovládání projektoru bude třeba doladit, protože důležitý seznam písní a interpretů měl menší prostor než reklamy a sponzoři.