Haiku je nejkratší forma poezie, původně japonská. Má pouhých sedmnáct slabik, poskládaných do tří řádků, v tradiční formě 5-7-5. Zdá se to málo, ale mistři dovedou do této literární bonsaje vpašovat ještě rým - a samozřejmě hlubokou myšlenku.
V posledních letech vyšlo u nás několik sbírek japonských haiku, a to zřejmě inspirovalo naše básníky. Českých autorů haiku je dnes už požehnaně a mnozí z nich se rekrutují z trapsaveckých a příbuzných okruhů. Není divu. Vždyť sám Bašó, největší z největších mistrů haiku, se často nechal inspirovat na cestách přírodou. Jeho báseň
|
Honza, hráč na mystickou japonskou flétnu šakuhači
foto: archiv © |
Pokrývky ztěžkly,
jak na mě ve tmě leží.
Asi už sněží.
by se klidně mohla zaskvít na stránkách trampského časopisu. Lehce načrtnuté dění v přírodě, které v sobě nese skrytou filosofii, to je pravá podstata haiku.
Výstava trampských autorů haiku (Hanka Hosnedlová, Felix, Fredy, Jirka Podnájemník, Kim Houdek, Kateřina a Karel Vodňanští, Lenka Jirků, Tapi, Terry, Tony), kterou dal dohromady Kim Houdek, putuje už rok po Česku, ba i Slovensku. Právě je v Brně. Najdete ji v Café Práh, které je součástí Vaňkovky (ale vchod je zvenčí blízko Zvonařky). Kavárna sama je zajímavá tím, že jde o projekt Na půli cesty, tj. personál tvoří postižení, kteří zde trénují, jak se zapojit do běžného života. Už jen tento nápad stojí za to podpořit návštěvou. V příjemném prostoru nebudete litovat a ještě si tam můžete koupit třeba ručně vyráběnou krabičku nebo batikované tričko.
Vernisáž proběhla 2. února, průvodní slovo měla Tapi, stylově navlečená do kimona. Svá dílka přečetli Albireo a Tatjana Kali, brněnští básníci, jejichž haiku nejsou ve výstavě zahrnuta. Hudebního doprovodu se ujal Honza, hráč na mystickou japonskou flétnu šakuhači.
Tapi zde také pokřtila svou už druhou sbírku haiku s názvem Mobil na Boha. Role kmotra se ujal její syn Sysyn. Křticí tekutinou byl, jak jinak, zelený čaj. Sysyn ho nabral do úst a - - - Ne, nepoplival na obálku, jak si myslíte. S rutinou získanou pliváním ohně vytvořil nad knížečkou na okamžik mlžný oblak, dík osvětlení na okrajích duhový. Úžasné! Prostě, akce se zdařila a kdo se chcete podívat aspoň na obrazy a fotky, které básničky doprovázejí, máte možnost do konce února. Sbírka je tam k mání za 90 Kč.
Pod Cimrmanovým heslem "nepochválím-li se sám, nikdo to za mě neudělá"
sepsala
Tapi
V mapách je psáno:
Tudy cesta nevede.
A co když ano?
(Fredy Schubert)
Všichni už máme
dávno mobil na Boha.
Na co čekáme?
(Tapi)