Slávek Janoušek vymetl archiv

Recenze

Dalo by se říci, že dvojalbum s názvem Kousek Slávy Janouška je pro pamětníky. Živé nahrávky na něm poskládané jsou z let 1984 - 92 a ti, kteří se v těchto letech narodili, si patrně řeknou, že taková věc může zajímat jen pár nadšenců, sběratelů a lidí s nostalgickou vzpomínkou na minulé časy.

Možná. Jenže těch bývalých folkových nadšenců s nějakou vzpomínkou není rozhodně málo. Jen v hledišti plzeňského Lochotína na Portách jich sedávalo třicet tisíc. Když k tomu připočteme i nahrávky z Klubu na Petynce, Svojšického Letorostu, pražské Lucerny či Radiopaláce, získáme slušnou sumu posluchačů z dob, kdy folková scéna byla poměrně jednotná a

Slávek Janoušek

foto: Vít Školník Urban ©

přehledná a folk byl pro mnohé více postojem, než hudebním žánrem.

Živé nahrávky zachycují dobovou atmosféru věrohodně a své si v nich najde jistě každý. Nostalgik si vybaví, jak kdysi zpíval sborem Pochodové cvičení, intelektuál si úsměvem na rtech vychutná odstup od doby, kdy publikum bylo snadno manipulovatelné, ale folk zase skýtal ostrůvek jisté svobody a fajnšmekr může píseň po písni objevovat zajímavosti tehdejší folkové scény. Záznamy jsou zvukově vyčištěny, což potěší zejména ty, kteří ještě dnes občas sáhnou po příšerných nahrávkách na obroušených páscích kazet. Vděční budou i ti, kteří museli některé písně lovit po jednom kousku na různých samplerech, pokud si je chtěli poslechnout za sebou.

Všechny nahrávky jsou z archivu studia Bevox zvukaře Petra Benesche. V 48 brázdách dvou CD naleznete 37 písní a nějaké to povídání. Alba jsou pořádně napěchovaná a tak cena odpovídající jednomu CD je až směšná, uvážíme-li, že 150 minut hudby nalezneme obvykle na albech třech. Výpravný booklet o 24 stranách nevynechá text žádné z písní, je doplněn o dobové fotografie, vyveden na podkladu původních rukopisů písní a ilustrován též dobovými kresbami z ruky Olgy Janouškové.

Krom Slávka Janouška na albu zpívají či hrají na nějaký nástroj: Vlasta Redl, Jaroslav Samson Lenk, Luboš Vondrák, Miloš Makovský, Luboš Javůrek, Josef Šobáň, Tom Pogo Rechtořík, Petr Přibyl, Karel Macálka a Karel Jaroše, no a často také publikum.

I když dvojalbum pravděpodobně nebudete poslouchat celé naráz, určitě si ho nepustíte jen jednou. Janouškova divadelní dikce vytvoří atmosféru, ve které vám před očima ožije paneláková poetika osmdesátých let, popisovaná zde na mnoho způsobů. Vychutnat si ale můžete třeba i takové kousky, kdy trio Janoušek, Redl a Lenk zpívají s diváky čtyři písně současně nebo objevit fakt, že lidovku Smrti zpíval Slávek Janoušek na folkovém pódiu dříve, než ji upravili Vlasta Redl s Jiřím Pavlicou. I když se chvílemi může zdát, jakoby vlastně celé album bylo sestaveno z různých bonusů, skutečným bonusem je zde skladba Ruce z vosku z roku 1972, tedy už třiatřicet let stará. Nezdá se vám taky, že to nějak letí?

Mimochodem, na dvojalbum v obchodech (snad až na výjimky) nenarazíte. Lze ho koupit buď na koncertě, nebo si ho objednat přímo na stránkách http://www.slavekjanousek.cz/. Neváhejte, v závratném nákladu jistě nevyšlo.

Sdílet na...

| Více...