V neděli 22. 2. 2004 Brodská poslechová společnost uvedla v cyklu folkové neděle "poetické sdružení" Ježibabinec - vystoupení písničkářek Magdy Brožkové, Martiny Trchové a Žofie Kabelkové. Již samotná příprava podia před začátkem koncertu naznačovala, že se bude jednat o nevšední zážitek. A skutečnost předčila očekávání. Všechny tři mladé dámy vlítly do sálu s nevídanou razancí a ještě než začala jejich pěvecká produkce, všichni věděli, že by se uplatnily i jako herečky, o profesi "ježibab" už vůbec nemluvě.

Ježibabinec v plném reji

Foto: Jirka Večeřa

Poslední třetina (nebo snad čtvrtina?) folkové neděle patřila Žofii Kabelkové a byl to skutečný vrchol večera. Žofie je pro mně opravdu "paní(slečna se mi sem nějak nehodí)" zpěvačka a z jejího vystoupení je vidět, že je už i ostřílená a zkušená písničkářka. Při tom všem je ale neuvěřitelně skromná a milá. Ač jsem ji slyšel již několikrát a dost často si pouštím i její CD, pokaždé je to pro mne zážitek. Její melodie zalézají pod kůži, ale při tom nejsou vtíravé a při spoustě jejích písniček mi běhá mráz po zádech. A i když je zpívá jen s vlastním doprovodem na kytaru (nebo možná právě proto), jsou stejně působivé jako s kapelou. I závěrečný přídavek jen bez kytary, za to plně využívající hlasových možností Žofie byl nádhernou tečkou za povedeným koncertem.

A jak to souvisí s tím masopustem v nadpisu? O tomto víkendu se přeci pohřbívala basa, probíhaly masopustní průvody, konaly se "ostatkové zábavy" a nastává období půstu - tak praví lidové zvyklosti. Masopust v Havlíčkově Brodě měl díky Brodské poslechové společnosti podobu Ježibabince. V parafrázi na konec čarodějnické hymny mohu jen konstatovat: jsou to ženský k pohledání, kdo je ještě neviděl, hleď, aby se zastyděl!