Pátý ostravský guláš

Reportáže

Tempo di vlak není jen výborná trampská kapela, ale především parta skvělých lidí. Neoddělitelně je nutno k nim přiřadit i těch pár dalších, kteří naprosto dokonale vytvářejí kapele zázemí, s jakým se žádná jiná skupina v současnosti nemůže pochlubit. Neúnavný manažer, skeptický kritik Tempa a zběsilý promítač Zajac a zdánlivě nenápadná, víceméně v pozadí stojící jeho žena Strašidlo (čtenáře, hledajícího nějakou senzaci či pikantnost, jsem nucen zklamat, neboť se jedná o osůbku velmi sympatickou a hezkou) a AlíK, nikoliv pes, ale mladá nadějná autorka, textařka, počítačově-grafická odbornice a vůbec všeobecně aktivní tvor. A je to i řádka dalších, díky kterým má Ostrava akce, které už přesáhly pojem slova regionální.

Předposlední listopadový víkend byl vyhrazen už pátému Trampskému guláši. Než se dostanu k samotným účinkujícím, chtěl bych popsat i ty drobné střípky, které každou takovou akci lemují.

Místo - hájenka ve Staré Bělé na kraji Ostravy je přesně tím prostorem, ve kterém je příjemno, kde aparatura nikomu nechybí a účinkující tak úspěšně "prorůstají" s publikem. K tomu je nutno přiřadit i výstavy fotek i jiné trampské tvořivosti. Tištěný program s malým retro minulých Gulášů a představením účinkujících nese výstižný název Gulášové koření. Guláš slušné kvality i ceny včetně dalšího občerstvení je taktéž přítomen, tentokrát vše zpestřeno o pečené prase.

Popsal-li jsem takový kus samými příjemnostmi, nemůžu se nezmínit o jediné nešťastné události, kterou byla autonehoda pražské posádky Šaolín, Luďa, Carmen a Stráša, s následky při vší smůle ne tragickými (všichni jistě přejí brzké doléčení).

Nyní k muzice.

Domácí Tempo di vlak bylo tentokrát oslabeno o zpěvačku Áju, která zatím doma zápasila s angínou, ale i tak podalo slušný výklon a "jiskření" mezi diváky a kapelou mělo velmi příjemný průběh.

Brněnský Přístav, trampská kapela (tedy trampská tím, že hraje hudbu trampskou různých autorů či svoji trampské podobnou a členové kapely mají za předky slavné trampské muzikanty), ověnčená několika cenami i vlastním CD ve dvou blocích odehrála interpretačně velmi solidně. Muzikantsky profesionálně odvedená práce, jen se někam zatoulalo "srdce" - ono přeskočení jiskry, tedy právě to, co dělá trampskou muziku trampskou muzikou. Přístav má před sebou nepochybně zářnou budoucnost, kterou dláždí manažer Franta Linhárek. Že to s trampskou muzikou bude mít společný jen ten název, se zdá být takřka jisté.

Klubko z Olomouce bylo přesným opakem. Méně instrumentální virtuozity, zato živost, radost z hraní a přesvědčivost už dokázaly diváky chytnout víc. Klubko se v posledních letech odmlčelo a dobrou zprávou je příslib kapely, že tomu tak v budoucnu nebude.

Marťánci - příjemné "rodinné" vystoupení včetně divácké "rozhýbávačky" polských Harcerů.

Hláska s nadějným jedenáctiletým kytaristou hraje muziku pohodovou a do atmosféry akce zcela zapadla.

A abychom zabrousili žánrově i jinam, vyhrnul se na nás proud poctivého bluegrassu díky jedenáctičlennému sdružení kolem kapely Sponteo.

Houslovou virtuozitu stejného ražení pak dokonale předvedl Jirka Králík, jinak člen pražského Suny Side.

Zpestřením akce bylo i velkoplošné video - ukázka amatérského westernu a fantastického kousku o přírodě. Na promítnutí klipu Made in Pade nedošlo, jelikož v havarovaném autě došla k újmě mimo jiné i videokazeta.

Celá více než příjemná akce skončila nočním sejšnováním, při kterém se řady kapel Tempo di vlak, Hláska a Klubko zcela prolnuly. Mezi diváky se objevily tváře známé v Brně, Vsetíně, Bratislavě, Praze, Opavě a určitě to není náhoda. Trampský guláš je akce velmi příjemná a myslím, že i na pódiu se tu více daří muzice nevykalkulované, upřímné a s diváky rezonující. A té bylo na hájence nejvíc.

Sdílet na...

| Více...