Robert Krestan & Druhá tráva

Reportáže

Divadlo F. Šrámka v Písku, 12. listopadu 2001
Robert Krestan: zpev, kytara, mandolína
Luboš Novotný: dobro, lap steel
Martin Ledvina: kytary, mandolína, zpev
Luboš Malina: banja, saxofon, zpev
Miloš Dvorácek: bicí
Juraj Grigár: basová kytara

Druhou trávu s Robertem Krestanem jsem na živo slyšel pred témer dvema lety a tehdy to byl neuveritelný zážitek. Radost z muziky, svátek zpevu a hlasu... dokonce i tehdejší výmena kytaristu (Martin Ledvina za Pavla Malinu) byla jaksi nenásilná a v celkovém zvuku kapely pochopitelná. A protože mám Krestanovy písne a desky naposlouchané a obdivuji je, na pondelní koncert jsem se velmi tešil - už proto, že byl inzerovaný jako jeden z posledních koncertu Druhé trávy. Jenže...

Jakoby smutek deštivého a mlhavého listopadového vecera vklouznul i na jevište mezi muzikanty. Skvelé aranže, výborné instrumentální výkony i nezamenitelne krásný Krestanuv hlas - to všechno tam bylo, jenže jakoby tomu scházelo srdce. To nepopsatelné "neco", které z obycejného koncertu delá velký zážitek, dnes vecer zkrátka chybelo.

Pri úvodní El santo día a Pohlednici ze stejnojmenného alba byl navíc velmi nevyrovnaný zvuk, takže až v instrumentálce V nevysokých horách nástroje zaznely tak, jak mely a já se zacal tešit, co prijde dál. Povez mi príteli jen s banjem, dobrem, basou a Krestanovým hlasem... a behem této písne jsem pochopil, že pánové z Druhé trávy se opravdu loucí a že v tom loucení není pranic veselého, jen ten smutek podzimu. Vrat se, jsem zbitý a sám... zaríkal z jevište Krestan, ale na návrat už bylo pozde, ani ty nejvetší pecky nemely živý dech a bylo to jen ohlédnutí. A tak to bylo i pri skvele zahraná instrumentálce Birdland ci Telegraf road. Malicko se zajiskrilo v Prostri mi plátnem z Novotného sólového alba, kdy jsem si znovu uvedomil, jak neuveritelne originálne a zvláštne dokáže Krestan složit slova k sobe a že to je, byl a pravdepodobne vždycky bude víc básník, než textar. Témer na záver Noc pri které moje nálada splynula s textem

... ani jsem nezvedl hlavu
ani jsem nezamával...

Robert Krestan pro me i nadále bude jeden z nejlepších a nejinspirativnejších básníku-textaru a desky Druhé trávy si urcite budu rád pouštet v nocích a dnech, aby mi udelaly radost, spoutaly me do své poetiky a zavedly me na místa, která bych bez nich asi nikdy nenavštívil a neobjevil. A budu doufat, že budu mít to štestí a Krestan s Malinou najdou nejakou další cestu... a já po ní budu moci zase krácet, poslouchat a objevovat obrazy a obzory netušené tak, jako pred víc než deseti lety nad první deskou Druhé trávy...

...rád bych si byl jist zda známe hranici kdy jsme cistý list a kdy jsme viníci...

Sdílet na...

| Více...