gototop
22.12.2004 Kytarová škola - díl 3 (Petr Krumphanzl)    Tisk
Seriály

Obraty akordů

I když budeme hrát akord tak aby obsahoval všechny tóny, které jsou předepsané v akordové značce, máme více možností, jak akord zahrát, protože tyto tóny můžeme hrát v různém pořadí. Např. akord C můžeme zahrát:

1. C, E, G
2. E, G, c
3. G, c, e

Toto jsou tzv. uzavřené tvary akordů. Otevřený tvar dostaneme tak, že prostřední tón "uzavřený" krajními tóny konkrétního obratu převedeme o oktávu výš.

1. C, G, e
2. E, c, g
3. G, e, c'

Na kytaře se setkáme velmi často právě s hraním otevřených tvarů akordů, protože tyto tvary mají větší rozsah a doprovod potom zní plněji. Navíc mají tyto akordy vzhledem k ladění kytary jednodušší hmaty než hmaty akordů uzavřených. Při tvoření obratů akordů je pro nás vždy určující, jaký tón  zahrajeme v basu. Pokud to charakter skladby vyžaduje, bývá tento tón předepsán (např. C/E), ale většinou si můžeme vhodný obrat akordu zvolit sami podle vlastního cítění. Je dobré se do doprovodu zaposlouchat a vybírat obraty tak, aby akordy za sebou logicky plynuly bez krkolomných zvratů a aby neustále podporovaly a rozšiřovaly melodickou linku. Každý akord má tolik obratů, kolik obsahuje tónů. Přehled akordů a jejich obratů uvádím na konci kapitoly o akordech..

Každý hudební styl má své charakteristické použití akordů. Ve folku a country požíváme hlavně kvintakordy, popř. septakordy v plných tvarech, v rocku vystačíme s kvintakordy, které se často (zejména při použití zkresleného zvuku) hrají v uzavřených tvarech. Velmi často se také setkáme s hraním tzv. kvintových akordů. Je to trojzvuk tvořený základním tónem, kvintou a základním tónem o oktávu výš (C, G, c - značíme C5). Tento akord nemá definovanou tercii a lze ho použít v durových i mollových pasážích. Zejména na zkreslený zvuk má tento akord pěkně ostrý, konkrétní zvuk. V blues se požívají zejména septakordy a nónové akordy v uzavřených tvarech, posazené spíše do nižší polohy, v reggae se naopak akordy staví do vyšších poloh a používá se krátký, ostrý, zvonivý zvuk. V jazzu se používá kompletní hudební materiál a velmi často se setkáme s hraním undecimových a tercdecimových akordů. Vzhledem k omezeným možnostem kytary kytarista většinou hraje pouze čtyřzvuky sestavené z těch tónů akordů, které v rámci harmonie rozšiřují basovou a melodickou linku. Předepsané akordy se často nahrazují na základě podobnosti akordů jinými akordy, přičemž kritériem volby akordu je především cit. Můžete se proto setkat s tím, že např. kytara a klávesové nástroje nebudou hrát stejné akordy, ale budou se navzájem doplňovat a rozšiřovat harmonii.

Podobnost akordů

Některé akordy mají různý název, ale obsahují stejné tóny a můžeme je proto zahrát stejným hmatem. Např. akord C6 obsahuje C, E, G, A. Stejné tóny obsahuje akord Ami7 pouze v základním obratu v jiném pořadí A, C, E, g. Stejnou sestavu tónů má také akord Cadd.13 (C, E, G, a).Vzhledem k omezeným možnostem kytary ignorujeme hraní tónů v předepsaný oktávách a tyto akordy můžeme zahrát stejným hmatem. Podobných případů je více a u řady akordů mají některé jejich obraty smysl také jako jiný akord v základním tvaru. Např. akord Cmi6 obsahuje tóny C, Eb, G, A. Stejné tóny obsahuje např. akord Ami7/5-, pouze v jiném pořadí v základním tvaru (A, C, Eb, G). Proto Ami7/5- můžeme též chápat jako obrat akordu Cmi6. Sestavu tónů E, G, Bb, C můžeme chápat jako akord Emi 5- add13 nebo jednoduše jako obrat C7 atd.

Řada složitějších akordů má nadstavbu tvořenou jiným akordem, popř. různé akordy mají tuto nadstavbu stejnou. Např. akord Cmaj7 (C, E, G, H) má nadstavbu E, G, H, což je akord Emi. Cmaj7 tedy můžeme chápat jako Emi/C, přičemž pokud hraje jiný nástroj tento předepsaný bas (základní tón) můžeme ho v doprovodu vynechat a harmonii můžeme dále rozvíjet. Zahrajeme-li Emi7 a v basu zůstane C, výsledný souzvuk je vlastně Cmaj7/9 atd.

Některé akordy jsou tzv. symetrické, tzn. že tóny v nich obsažené jsou od sebe vzdáleny o stejný interval. Jejich obraty proto hrajeme stejným hmatem a zároveň jeden akord můžeme zahrát stejným hmatem v různých polohách. Např. akord Cdim je postaven z tónů, které jsou od sebe vzdáleny o interval malé tercie. Má proto čtyři stejné hmaty vzdálené o malou tercii. C, Eb, Gb, A (Cdim) = Eb, Gb, A, C (Ebdim) = Gb, A, C, Eb (Gbdim) = A, C, Eb, Gb (Adim).

Podobně akord C5+ tvoří tři tóny vzdálené o interval velké tercie. Můžeme ho proto hrát třemi různými hmaty vzdálenými o velkou tercii. C, E, G#(C5+) = E, G#, C (E5+) = G#, E, C (G#5+).

Akord C5-/7 obsahuje tóny C, E, Gb, Bb. Stejné tóny obsahuje akord Gb5-/7 (Gb, Bb, C, E).

Této symetrie využíváme zejména u akordů typu X9-, které mají v nadstavbě symetrický akord. Např. C9- obsahuje C, E, G, Bb, Db. Vrchní čtyřzvuk tvoří akord Edim (E, G, Bb, Db) = Gdim = Bbdim = Dbdim. Všechny tyto akordy můžeme použít jako substituty.

Přehled akordů

Na kytaře můžeme najít od každého akordu nepřeberné množství hmatů, kterými můžeme danou sestavu tónů zahrát. Možností je tím více, čím více tónů akord obsahuje. Přibývá nejen obratů akordu, ale i možností substituce, či zjednodušení. Každý akord navíc můžeme hrát v otevřeném nebo uzavřeném tvaru. Uvést proto úplný přehled všech variant všech akordů je prakticky nemožné. V praxi si většinou každý kytarista vytvoří určitou zásobu svých oblíbených hmatů a zaběhnutých akordových sledů, které při hře naprosto automaticky používá. Samozřejmě platí, že čím více obratů akordů a harmonických spojů si osvojíte, tím bude vaše hra pestřejší a zajímavější. V následujícím přehledu proto uvedu pouze akordy odvozené od tónu C a u složitějších akordů se nebude jednat o absolutní, úplný výčet, ale spíše o ukázku nejpoužívanějších tvarů. Tento přehled by měl ukázat, jak s akordy pracovat a co vlastně kytara při hraní akordů umožňuje. Řada akordů se hraje značně nepohodlně a v uvedených tvarech je v praxi použitelná jen omezeně. Tyto tvary však můžete použít jako základ pro vytváření vlastních hmatů, které vám budou lépe vyhovovat a kterým budete lépe rozumět.

Při hraní akordů můžeme použít několik technik, jak daný obrat zahrát. Již v předchozích kapitolách bylo zmíněno tzv. velké barré, což je jakási obdoba kapodastru. Přes všechny struny položíte ukazovák a akordový hmat vytvoříte ostatními volnými prsty. Podobná technika je malé barré, kdy však položíme prst (většinou prostředníček, ale není to pravidlem) pouze přes některé struny a na zbytku strun můžeme držet ostatními volnými prsty příslušné tóny. Rozdíl mezi těmito technikami je v tom, že u velkého barré můžeme pokládat volné prsty pouze na políčka směrem od ukazováku výš (ke kobylce), ale malé barré umožňuje hrát i tóny směrem od malého barré níž (k ořechu). U této techniky se často setkáte s tím, že prst položíme naplocho na hmatník a prohneme ho tak, abychom  barré hmat drželi pouze prvním článkem prstu. Díky tomuto prohnutí se dotýkáme příslušných strun pouze prvním článkem prstu a ostatní články se strun nedotýkají. Mohou tedy znít i tóny, které držíme od malého barré níž a to i na vysokých strunách. Obě tyto techniky můžeme kombinovat a řada hmatů obsahuje jak malé, tak velké barré.

U obratů akordů ve tvarech, kdy nehrajeme přes všechny struny, musíme volné struny, které do akordu nepatří zatlumit. To provedeme nakloněním prstu na sousední struně tak, aby zněl tón, který máme hrát a přitom abychom se lehce dotýkali struny, kterou tlumíme. Tato struna se potom nerozezní a ve výsledném souzvuku nesmí být tlumení patrné. Pokud např. držíme tón na basové struně E a struna A se nemá rozeznít, položím prst na E strunu šikmo tak, aby se struny A lehce dotýkal a zatlumil jí. Pokud naopak mám zahrát tón na struně A a struna E do akordu nepatří, mohu ji lehce přitlumit bříškem prstu, kterým držím tón na sousední A struně. Navíc se této struně mohu vyhnout pravou rukou a drnknout pouze přes struny od A výš.

Můžete se setkat také s tím, že jedním prstem držíte dvě sousední struny najednou, případně pokud ani potom "nestačí prsty", použijete palec k držení basové E (popř. i A) struny. Použití těchto technik je zejména v jazzu a blues poměrně běžné, i když klasická škola hry tuto techniku nepřipouští. To je dáno také tím, že v klasické hudbě se používají španělské kytary se širším krkem, kde je hraní palcem, případně jedním prstem na dvou strunách mnohem obtížnější. Tyto techniky ještě vysvětlím na konkrétních případech obratů, kterých se budou týkat.

Obraty akordu C

Plný tvar

C/C C/E C/G

Třítónové tvary - uzavřené

C/C C/E C/G
C/C C/E C/G
C/C C/E C/G
C/C C/E C/G

Třítónové tvary - otevřené

C/C C/E C/G
C/C C/E C/G

Obraty akordu Cmi

Plný tvar

Cmi/C Cmi/Eb Cmi/G

Třítónové tvary - uzavřené

Cmi/C Cmi/Eb Cmi/G
Cmi/C Cmi/Eb Cmi/G
Cmi/C Cmi/Eb Cmi/G
Cmi/C Cmi/Eb Cmi/G

Třítónové tvary - otevřené

Cmi/C Cmi/Eb Cmi/G
Cmi/C Cmi/Eb Cmi/G

Vidíte, kolik možností kytara skýtá pouze pro hraní základních kvintakordů dur a moll. S rostoucím počtem tónů obsažených v sestavě akordu přibývá i možností hmatů. Zůstaneme-li zatím u třítónových akordů, přibývají nám ještě možnosti hmatů kvintakordů akordů se zvýšenou či sníženou kvintou. Z těchto tzv. alterovaných akordů má největší význam akord C5+. V praxi bývá poměrně hojně používán. Navíc se jedná o akord symetrický, tzn. že jeho obraty se hrají stále stejným hmatem, ale pokaždé na jiném políčku.

Obraty C5+

Plné tvary

C5+/C
C5+/E
C5+/G#

U těchto obratů držíme ukazováčkem velké barré přes všechny struny a prostředníčkem strunu g a h najednou.

Třítónové tvary - uzavřené

bas na E bas na A bas na D bas na G
6. C5+/C 1. C5+/C 9. C5+/C 4. C5+/C
10. C5+/E 5. C5+/E 1. C5+/E 8. C5+/E
2. C5+/G# 9. C5+/G# 5. C5+/G# 12. C5+/G#

Třítónové tvary - otevřené

bas na E bas na A
5. C5+/C 12. C5+/C
9. C5+/E 4. C5+/E
1. C5+/G# 8. C5+/G#

Další varianty kvintakordů s alterovanou kvintou se v praxi příliš nevyskytují. Spíše se s nimi setkáme ve tvaru septakordů (např. velmi používaný Cmi7/5b).


Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.
jan-matej rak  - Re: Kytarová škola - díl 3   |62.141.25.xxx |24.12.2004 00:26:00
Precetl jsem si vsechny dosavadni kapitoly a musim rici, ze je tam spousta informaci, na druhe strane musim dat zapravdu kolegovi z reakci na minulou kapitolu, totiz, ze je to vazne na zacatecniky prilis.
Myslim si, ze akordy, resp. kytarovou praxi ovladam dost slusne, ovsem i tak jsem mel s prectenim dost prace. Urcite by - je-li ucelem neco naucit zacatecniky - prospelo vypustit uceni apr. o otevrenych a uzavrenych akordech, hrani trizvuku atp, to jsou veci, ktere - ac nejsou pro znalejsiho muzikanta obtizne - laika spolehlive knokautuji. Totez decimy, undecimy, tercdecimy apod, k takovym vecem je dost casu nekdy pozdeji. Dulezite je pochopit samu podstatu akordu a jejich praktickeho pouziti, zvlaste pak ve vztahu k moznostem kytary, jako nastroje. Jde-li, jak stoji v nadpise, o kytarovou skolu, je tam te kytary malo, jelikoz tvorba akordu a prakticka tvorba funkcniho kytaroveho doprovodu jsou dve ruzne, ac souvisejici veci.
Ale abych jen nekafral, pekne, poucne, obsazne..!
M
Exod  - Re: Kytarová škola - díl 3   |212.111.11.xxx |26.12.2004 16:33:00
Už jen dve veci: Podle první vety prvního dílu má být tato škola i pro zacátecníky. Nejsem žádný kantor, ale obcas ucím kluky od nás ze skautského oddílu na kytaru a je jasné, že kdybych na ne vytáhnul tohle, tak s hruzou v ocích utecou, a už je nikdy neuvidím.
Za druhé: Vzal jsem si notne zvetšelé knížky z LŠU. První rocník zvládá zhruba toto: Noty, takt, G klíc, F klíc, délku not, tecky za notou, stupnice dur s bécky a s krížky. Takže to samé, co Matej - délehrající se poucí, zacátecníci se pod tíhou teorie, ke které nemají základy zhroutí
Mirek  - Re: Re: Kytarová škola - díl 3   |83.148.45.xxx |26.12.2004 18:10:00
Skutecne jsem se zhroutil hned pri prvním dílu ;-). No ale hroutím se v téhle oblasti už cca 20 let - tak to prežiji i nyní .
Koukám, že nekterí lidí si nedají pokoj ani ve svátek - takže Ti Exode a ostatním doma touhle cestou preji vše nejlepší do nového roku.
Mire
beginner :)  - Re: Kytarová škola - díl 3   |213.235.65.xxx |26.12.2004 21:06:00
Prátelé, naložil jsem si pod stromecek akustickou kytaru. Dríve jsem hrál na pár dechových nástroju, tam jsem ale vícetonové akordy moc neuplatnil :) Rád bych ve triceti pokoril i kytaru, tak mne prosím poradte, kde se dá na netu najít srozumitelná ucebnice pro samouky. Rád bych predevším neco k technikám práce s pravou rukou, kterou mám zatím dost "levou". Rád bych kytaru predevším k táboráku: dají se zmáknout akordy a jejich prechody jen na základe hudebního sluchu q znalosti vhodných akordu pro tóniny, aniž bych se musel starat o to, kde leží jaký jednotlivý tón? (Noty umím, ale z tu popsaná teorie mne pro zacátek mrazí v zádech). DÍKY!!
Petr Krumphanzl  - Re: Kytarová škola - díl 3   |195.113.187.xxx |27.12.2004 09:36:00
Díky všem za reakce a za trpelivost, kterou jste ctení venovali. Pokusím se obhájit obsahovou stránku této školy.
1) Máte pravdu, že cást pro úplné zacátecníky skoncila v polovine prvního dílu:) Myslím, ale že takových publikací existuje opravdu velká spousta a nemá cenu ztrácet cas sepisováním další. V tomto ohledu doporucuji napr. zpevníky Já písnicka, kde jsou u každé písnícky diagramy akordu jak se který drží i návrh rytmického doprovodu. Prehled doprovodných rytmu je uveden vzadu. Presto si myslím, že i pro úplného zacátecníka má smysl dozvedet se neco o vzájemných souvislostech stupnic a akordu, že všechno má svuj duvod a svoji oporu v teorii.
2) Nepredpokládám, že obsah jednotlivých kapitol se nekdo zvládne naucit za týden. Je to prehled všeho co jsem dosud o hudbe zjistil a verím, že by se vám z toho lecos mohlo hodit. Když ne ted tak treba pozdeji.
3) Tato škola by mela ukázat prevedení teoretických poznatku na hmatník kytary. Kytara nabízí obrovské množství možností jak zahrát i pomerne jednoduché a zdánlive jednoznacne zapsané veci (napr. akordový doprovod ze znacek) a jak propojovat doprovodnou a melodickou linku. Alespon neco z toho se pokusím ukázat.
4) Pokud si poctive prehrajete vyobrazené diagramy akordu, je to myslím pomerne slušné praktické cvicení nejen levé ruky, ale hlavne sluchu. Pak se mužete zkusit napr. nahradit nejaký obrat akordu v písnicce kterou už umíte obratem jiným a vytváret si nové sledy hmatu, hledat nové možnosti.
No nic, preju hodne zdaru:
Boko  - Re: Kytarová škola - díl 3   |193.165.194.xxx |27.12.2004 11:12:00
Z vlasni zkusenosti 14 mesicniho kytaroveho zacatecnika si myslim, ze tezsi je ovladnuti prave ruky. Akordy se clovek nauci tvrdym treningem, teorii z brozury - kejklit vsak rytmicky po strunach je podstatne narocnejsi. Vyhodu maji ti co mohou zaklady odkoukat od zkusenejsich v okoli (hrani v hospode :) protoze poslechem z nahravky se da ridit az pozdeji.
Doporucuji jednoznacne jiz od zacatku se trapit se slozitejsimy akordy a snazit se hrat v pisni ten akord co tam opravdu patri a ne si to usnadnovat jinym jednodussim akordem
Petr Krumphanzl  - Re: Re: Kytarová škola - díl 3   |195.113.187.xxx |27.12.2004 12:39:00
Máš pravdu, rytmus se ucí težko a jinak než poslechem to asi nejde. Techniku hraní pravou rukou doporucuji od zacátku cvicit s metronomem nebo s nejakým automatickým bubeníkem z ruzných samohrajek, sekvenceru, pocítace atd. Pak je duležité si uvedomit, že každá rytmická fráze je sledem nejakých not, které mají danou presnou délku a pokud ji nedodržíme, tak se to rozpadne. Doporucuji zacít cvicit brnkání na jedné strune nejprve jen zhora, pak strídave zhora, zdola, pak pribrat další struny atd. Ohledne délky not, vetšinou vystacíte se ctvrtovými a osminovými notami, obcas s triolou. Tzn. porád si pocítejte a pokud hraju ctvrtové noty, pocítám si raz, dva, tri, ctyr - a na každou slabiku brnknu, na osminové noty si pocítám prv-ní, dru-há, tre-tí, ctvr-tá a opet brnkám na každou slabiku. Tady už se nabízí strídavé brnkání zhora, zdola a tímpádem nám vychází všechny tzv. težké doby na brnknutí smerem dolu a lehké smerem nahoru. To vám muže posloužit i jako pomucka pri hraní z not. Noty na dobu hraju smerem dolu, predražené a odsazené noty hraju smerem nahoru. U triol si pocítám ta-prv-ní, ta-dru-há, ta-tre-tí, ta-ctvr-tá o opet brnknu na každou slabiku. Takovéto cvicení nemusím hrát jen na jednotlivých strunách, ale i v akordech, i když v praxi to asi moc nepoužijete (i když napr. All My Lovin' od Beatles je krásná ukázka hraní doprovodu v triolách a je to pekne težký to zahrát presne:)))

A jinak ješte poslední poznámka k mému predchozímu príspevku. Uvažovali jsme o zverejnení nejaké zkrácené verze školy, která by nebyla tak obsáhlá a podrobná, s tím že kompletní verze by byla k dispozici na CD na dobírku. Nakonec jsme se rozhodli uverejnit zdarma celou kompletní verzi, které je zatím hotovo 13 dílu. Uvažujeme o dalším pokracování, které by obsahovalo více zvukových ukázek a více praktických príkladu. To je ale casove i technicky nárocnejší, takže uvidíme podle zájmu, jestli se do toho nakonec dáme a jakou formou by to vycházelo
Boko  - Re: Re: Re: Kytarová škola - díl 3   |193.165.194.xxx |27.12.2004 12:54:00
Jenze to se nesmis ucit hrat na kytaru kvuli pisnickam bri Ryvolu, K.Kida, brnenskych trampskych skupin (Karabina T.E.Band ...), tam si nic nevybrnkas, pokud tedy rovnou nechces zacit vycvik solovou jazzovou kytarou :)
Drzet takt je dulezite a porad ten metronom zvazuji.
No Petre, ty vsak pokracuj a dotahni to do konce ;
Petr Krumphanzl  - Re: Re: Re: Re: Kytarová škola - díl 3   |195.113.187.xxx |27.12.2004 13:39:00
To jsou zrovna docela dobrý písncky, který vycházej ze swingu a doprovod je vetšinou neúprosne na ctyri doby, presne rovne raz, dva, tri, ctyr. A težký harmonie! A tech sól se neboj, zkoušej to. Vždycky to vychází z tech akordu co jsou pod tím a když už ted víš co kterej akord obsahuje za tóny tak ti to pomuže. A rytmus v sólový lince je vetšinou na osminky, ale swinguje to, tzn. že hraješ osminky, ale jakoby do triol. Zkus si pocítat ta-prv-ní, ta-dru-há atd. a brnkat strídave dolu a nahoru vždy na první a tretí slabiku. Típádem hraješ strídavý rytmus jako u osminek, ale první nota ti zní dýl než druhá
Exod  - Re: Re: Kytarová škola - díl 3   |212.111.11.xxx |29.12.2004 20:54:00
Ad pravá ruka: Doporucuju "Je to brnkacka - pravá ruka kytaristy" od Havlíka a Ošance z Edice Folk & Country
Martin  - Re: Kytarová škola - díl 3   |194.228.205.xxx |14.06.2006 15:16:00
Tady to uplne umrelo, nikdo už se neucí.. Super škola, díky za ni.
PS: podle me je ale chyba (patrne tisková) v obratech akordu C5
šmrxa  - Re: Kytarová škola - díl 3   |82.202.102.xxx |24.01.2008 03:36:00
Dobrý. Už jdu chrnet. Zejtra...au!...za chvilku vstávám

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."