Folkotoc od ledna do brezna

Fejetony

Trochu jsme se odmlčeli s reportážičkami z konání kapel sdružených ve Folkotoči. Pokusíme se to napravit metodou "napřed nic a potom ryc" a předkládáme vám zpravodajství hned ze tří těchto akcí najednou:

24.ledna 2003 proběhl v pražské Balbínově poetické hospůdce další z řady folkotočových koncertů.Pozvání Jauvajsu přijala kapela Toman a lesní panna, která se již řadu let věnuje interpretaci vlastních,ryze folkových,písní.Přestože byli muzikanti nejprve zaskočeni velmi svérázným prostředím a nedostatečným ozvučovacím aparátem,brzy se na podiu zabydleli a jejich příjemná hudba pohladila všechny zúčastněné.Kromě obvyklých kytar,baskytary kláves jsme mohli obdivovat i flétny a šalmaj v písni"Hrál kdosi na hoboj".

Těžko uvěřit,že čtveřice multiinstrumentalistů hraje v tomto složení teprve tři měsíce.Vysloužili si dva přídavky a svou část večera zakončili vánočním spirituálem.

Po přestávce nastoupili Jauvajs,tentokrát v sestavě posílené o Pavla Mazance s kontrabasem a Ivu Maternovou,hrající na klasickou kytaru.Kromě tradičního repertoáru byly ke slyšení i skladby irského harfeníka O'Carolana.

Škoda jen,že mnozí diváci přišli až v průběhu druhé části večera a připravili se tak o pěkný hudební zážitek.
Kuba Linhart

14.března 2003 Strašlivá Podívaná a Lidee noire v Plzni:

Návštěvnost HiFi klubu byla výtečná - 65 platících znamená - jak už zmíněno v dřívějších reportážích z tohoto plzeňského hnízda FCT hudby - úplně plno. To je stav, kdy trošku litujeme omezené kapacity hlediště, protože nejeden zájemce odešel odrazen tím, že by musel stát či sedět na zemi. Ale to - probůh - není stížnost! Hifáč máme rádi a je oblíbenou štací všech našich hudebních hostí.

"Lidee" se už s plzeňským publikem znají a byli přijati velmi přívětivě. Za sebe musím přiznat, že zatímco při jejich unplugged vystoupeních mívám hodně příjemné zážitky, tentokrát jsem se nějak nemohl do té správné pohody dostat... Díky tomu jsem prošvihnul i zbrusu novou skladbu Šelma s exotickým hudebním nástrojem "tykvovým xylofonem". Hanba mi, ale s "Lidmi" se potkáváme často, tak to jistě doženu. Jak ale říkám - obecenstvo bylo nanejvýš spokojeno a dalo to najevo nejen vytleskáním přídavku, ale i zájmem o zvukové nosiče z Chomutova. A to je dobré znamení!

Pro Strašlivku jsem připravil tentokrát repertoir trošku neobvyklého složení, obsahující také úplnou, ale opravdu úplnou novinku jménem "Vavřeneček". Není to překlep - takhle se toto, nyní již zřídka užívané, mužské jméno vyslovuje na Chodsku. Úryvek z chodské lidové "Ha ty svatej Vavřenečku" - v němž se poprvé za svou kariéru v naší kapele jako zpěvák představil basák Čenda, uvozuje svižnou písničku na tři doby. K našemu potěšení měla premiéra úspěch a Vavřeneček se zařadí mezi naše zvučné pecky. Po začátku, trošinku rozpačitém z naší strany, se atmosféra dostala do patřičného varu a teprve početná řádka přídavků uspokojila požadavky rozparáděného posluchačstva.
Petr Merxbauer

31.března 2003 Společný koncert kapel JAUVAJS a STRAŠLIVÁ PODÍVANÁ se konal tentokrát v pražském kulturním centru Zahrada.Vzhledem k složitějšímu zvučení vykopávala Strašlivka. Ujala se toho opravdu s vervou sobě vlastní a dokázala rozehřát i zpočátku málo zaplněný sál. Nedá mi to,abych se opět nepodivil nad zvláštním pražským zvykem chodit všude pozdě. Při páté písničce však už bylo v sále více než 50 lidí a koncert příjemně plynul.Slyšel jsem Strašlivku několikrát po sobě "nasucho", a tak jsem si tentokrát vychutnal i texty, které bez aparátu ne vždy vyniknou. V tomto směru mě zvlášť potěšila píseň o Radoušovi. Zlatým hřebem Jauvajsácké půlky večera bylo vystoupení taneční skupiny COISCÉIM. Předvedli 5 kousků na tradiční irské melodie a za perfektní výkon a milý úsměv sklidili velký potlesk.

Takhle to viděl Kuba Linhart z Jauvajsu a teď ještě pár "strašlivých" řádků o akci.

Obyvatelé Jižního Města získali v klubu Zahrada krásný kulturní stánek. Moderní sál s patřičným zázemím poskytuje muzikantům vše, co potřebují a to (u novotou voní stavby překvapivě) včetně příjemné atmosféry! Jediné, co bohužel neposkytnul, bylo občerstvení, vzhledem k momentálně nefungujícímu bufetu, a tak jsme za zlatavým plzeňským mokem museli do nedaleké hospody s nemilým personálem.

Jak už psal Kuba, návštěva nakonec byla velmi uspokojivá a diváci se opravdu dobře bavili. Pravda je, že vytleskáním druhého přídavku nám připravili netušené situace. Já jsem si již po přídavku číslo jedna vypnul zvuk kytary a zjistil jsem to uprostřed předehry ke Kováři z Wooton Major, doufaje, že to v průběhu písně napravím. Bohužel na Tomášově kytaře, na jejíž podporu jsem spoléhal, rupla struna a tak z ničeho nic doprovázely zpěv jen housle, hoboj a baskytara. Zajímavá inovace. Vše se naštěstí v dobré obrátilo a tak mohl po přestávce Jauvajs spustit za dobré pohody.

Jauvajsu jakožto pořádající kapele patří velká pochvala za zpestření večera pozváním spřátelené taneční skupiny. A abych nepominul hudební složku, jež byla standardně dobrá, rád vyzdvihnu irsko-skotsko-jazzovou instrumentálku, která se mi líbila stejně jako při našem minulém setkání, kdy měla svou premiéru. A protože i domácí páni z klubu Zahrada byli s koncertem spokojeni, je pravděpodobné, že se tu nějaká folkotočářská akce ještě uskuteční.
Kuba Linhart a Petr Merxbauer

Sdílet na...

| Více...