|
Pamatujete starý FOLKtime? Nemyslím starou grafickou podobu stránek, ale jeho úplné začátky? Kdy vycházel formou internetového časopisu a jeho každé nové vydání se objevilo jednou měsíčně. Oproti tehdy už zavedenému Internet Folku (později přejmenovanému na I Folk), o impériu Folk&Country nemluvě, od začátku nabízel jakousi alternativu. Byl duchem mladší, zaměřoval se více na mladou scénu, jeho hlas byl lidovější (nezaměňujte prosím s pojmem bulvární). V diskusích se časem pod články objevovala spousta zajímavých názorů řady lidiček nejen kolem muziky, či přímo v ní se pohybujících. Kolik z nich ještě najdete v diskusích třeba v tomto roce?
Postupně FOLKtime košatěl, rozrůstal se a postupně plíživě a nenápadně solidněl a usazoval se. Redakční sestava se rozšiřovala, možnosti internetu byly využívány stále víc. Diskuse také bobtnaly co do množství a postupně se začaly podobat debatám všech ostatních médií. A tak zatímco články působí stále seriózněji, až někdy jako by se nám už nedostávalo humoru, tak kratičké dovětky za nimi stále častěji a více připomínají žumpu. I tahle otázka se řešila na redakční poradě FOLKtime, včetně následné mohutné a vskutku vyčerpávající mailové výměny názorů. Mazat? Nemazat? Padaly názory o totalitě a omezování svobody vyjádření. Většinovým rozhodnutím se dospělo k mazání záležitostí vulgárních či rasistických…
Chybí mi pod články názory k věci, přebývají rádobyvtipné poznámky anonymních nicků. Proč o tom píšu? Jen bych chtěl znát názor všech těch, kteří přestali své názory pod diskuse připojovat. Nebo těch, kteří píšou stále řídčeji. Možná se hluboce mýlím a moje znechucení je nepatřičné a ojedinělé. Možná je tohle směřování FOLKtime tou správnou cestou a normálním vývojem. Patří redaktory poplácat po zádech, nebo přes záda pořádně plácnout? Co vy na to?
Sdílet na...
|
). 
(Ale tady by to asi nebylo nutné. Celková úroveň diskusí na FT mi přijde značně nadstandardní oproti jiným diskusím, do kterých občas nedopatřením nahlédnu.)
Když pročítám, co se děje atd., chci mít klid... 
? Promiňte, ale oskenovanou občanku, abyste viděl, že jsem opravdu "čtenářka Slávka-vy-" vám posílat nehodlám 
! Taky vaši sebekritiku vítám, "každej dobrej reportážní" si moc ráda přečtu!
A teď tedy názor. Asi vás nepotěším, čekali jste lichotku, ale já si myslím, že FT míří k záhubě, nebo tedy k ještě větší ztrátě vážnosti, abych byl korektnější. Řada nejen mých přátel když to tady viděla, tak žasla, co je to za samolibou louži o třech velechytrých zasloužilých odbornících, kteří zastydli v roce 1983. 
Podle mě se folk a potažmo Folktime snaží vypořádat s jistým generačním posunem: dříve byl folk hudbou mladých lidí, vzpourou vůči režimu, rodičům, práci, povinnosti, spravedlivý svět proti světu nespravedlivému. Tuto svoji roli ztratil a v konkurenci více "pařících" žánrů už moc nových posluchačů neoslovuje. Do toho přichází internet, který všechny jiné žánry výborně otevírá a fůzuje. Až na folk, tady je to obráceně - uražené hledění do sebe a posměšné kydání hnoje na nekvalitní hudbu kolem, stačí se jen šklebit, jak tvrdé Nedvědovské jádro FT nedokázalo skousnout ani veselé a přátelské folkáče My3, Bůhví nebo Xindla, natož pak různou akustickou avantgardu počínaje Šany nebo Janou Vébrovou. Možná to spolu nesouvisí, že původní zakladatelská generace FT odsud zmizela a dnes tady publikuje generace starší, generace de facto rodičů, proti kterým by folk "měl" z principu naopak protestovat. Výsledný svár starého pohledu na i tak skomírající hudbu, určenou mladým, mění Folktime na zběsilé bojové kolbiště. Tento rozpor, dokonalé míjení cílové skupiny a naopak ředitelské trestání toho, co je obecně správné (např. jakákoli objevná hudba, snaha, inspirace - vždy tvrdě sestřelena Odborníky) není o nic příjemnější než přehrávky před bolševickou komisí. Snad jen si myslím, že ty přehrávky měly i praktický užitek, což se tady o tom říci jistě nedá. 
Jinak Jerry, názory do diskuse se nepodávaj tak, že nejprve všechny pozurážíš a potom laskavě něco prozradíš. To je pak prostě jak vy k my tak my k vy. 
Že v Miloši Kellerovi, jednom z deseti lidí, co sem píší, okamžitě vyvolávám traumatologickou reakci, i kdybych napsal jen tři tečky, na to jsem si už zvykl a je mi to fuk. Hádka o invektivách ho zřejmě baví. Na položené otázky odpovědět nedokázal, a to je to, co mě zajímalo. Že posléze ani Vořech nediskutuje o nápadech a otázkách z příspěvků, ale jen o vztahu k Milošovi, to mě už bohužel také nepřekvapuje, jistá logika by tu byla. Silné typy vždycky měly obdivovatele.