V titulku uvedená akce proběhla první zářijový čtvrtek tradičně v sále Music City. O většině soutěžících jsem psal v základních kolech, ale nedíval jsem se jak, tak uvidíme, jakou změnu prodělali od základních kol.
Monopól Rejka Balcarová
LTK Jablonecko hrálo krotký jazz-folk, zaujal saxofon, jinak ale nabídli spíš písničky nevýrazného středního tempa. Skladbu Ráno zbytečně prodlužovali, nejlepší bylo naopak Kouzlo všedních dnů. Šunďák trio naprosto kontrastovalo, zahráli svižné písničky, skoro kuplety, pochopitelně s humornými texty. Ty sice měly poněkud jednodušší rýmy, ale seděly a nezdržovaly. Zahráli i Den začíná krásně a vůbec to neznělo jako parodie. Hlasy ve tmě si pamatuji i bez nápovědy, čtyři dámy a kytara, důraz na pěkné vokály a tentokrát byly vokální aranže pestřejší než minule. Pořád ale platí, že mají ještě na víc, než o nich napíšu, že jsou Pětník v sukních. Nejlepší byla píseň Táhni k čertu, a capella doprovozena jen rytmickým tleskáním. Následující
hlasy ve tme renata kralova foto: Renata Králová
Alfasrnec opět nezklamal, vtip, tempo, profesionální výkon. Fandou proudu jsem byl vysloveně okouzlen, doufám, že ho brzy natočí. Celkově nepředvedli žádný posun, ale proč taky, když tahle poloha stále spolehlivě funguje. Tereza Rychecká se snaží a roste, ale stále ještě v textech moc filosofuje a pro texty zapomíná na melodie. Mně se líbila Mafiánská, což vzhledem k okolnostem vzniku asi Terezu moc nepotěší. Nu a závěr soutěžního pole tvořil Monopól, pohybující se na rozmezí country a bluegrassu, místy mířili i k trampské muzice (potěšil mě Železný had). Z jejich vystoupení byla patrná především radost z hraní.
Hostem večera byli Choroši, zahráli i několik věcí, které jsem neznal, vždy ale v nich byl někdy více někdy méně vypointovaný překvapivý závěr. Lovecká píseň mě ale dostává opakovaně. Večerem provázela dvojice Belmondo+Bublina a na úvod jsme věnovali vzpomínku Kytce, která už bohužel toto a další kola sleduje z hudebního nebe.
