| 12.06.2024 Poslední (šesté) základní kolo 20. ročníku Notování (Miloš Keller) |
|
|
|
| Reportáže | ||||||||||
|
Výše uvedená akce proběhla v obvyklé datum (první čtvrtek v měsíci), tedy 6. června 2024, na obvyklém místě (v sále prodejny hudebních nástrojů Music City ve Vysočanech), za obvyklé účasti šesti soutěžících a hosta. Tentokrát se příliš nevymykalo průměru, místy bylo až šedivé – což je i dobrá zpráva, neb jsme neslyšeli žádné otřesné výkony jako v některých předchozích kolech.
Začínalo Apokalypso, zaujal zpěvák, který by udělal nejlépe, kdyby alespoň v partiích, kde musí do výšek, přenechal zpěv cajonistce. Definovali se jako „svatební kapela“, což je, myslím, přesné místo, které jim sluší. Předvedli mírně nostalgický pomalý folk. Po nich přišel sólista Sejfy – Ponka a odkazoval se na písničky Vaška Čekala Nedomy a jeho skupiny Vagony z Kraslic. Bohužel, v podání sólisty moc nevynikly, ztratila se jejich atmosféra a nepřesvědčily. U ohně jako vzpomínka by to bylo dobrý, do soutěže spíš ne.
Sdružení Holkytonk (tři dámy) pak atmosféru doslova prozářilo svými vokály a místy vtipnými texty s nadhledem. Trošku mi připomněly Přelet MS v nejlepších letech. A vlastně bych mohl jmenovat všechny čtyři soutěžní písně, že se mi líbily, tak měly vyrovnaný výkon a kvalitu. Radim Novotný zaujal především nástrojem (údajně harfová kytara), bohužel, jako by se styděl. Navíc celkem neznělý hlas a nepřesná intonace, texty občas až blábolivé „štítem je šíp“, chvílemi prakticky recitoval. V duchu jsem se omluvil Ponkovi.
Skupinu Ver Terrae už jsem znal z Porty a nezklamali – věnují se písním z Balkánu a okolí a dělají je autenticky, přitom však záživně a dynamicky. Žádný studený a akademický Orchestr lidových nástrojů, kdepak. Vyniká houslistka a zpěvačka, ale vlastně všichni jsou osobití. Nedokážu posoudit, jak moc věrně skladby interpretují, ale i kdyby se lišily od předlohy (a hudební historici a folkloristé si rvali vlasy), tak dělají pro tuhle muziku záslužnou a osvětovou práci, která přitom není nudná, ale hudebně baví.
A nakonec Divozel – osvědčená značka, která ale měla nějakou dobu přestávku a bylo to trošku znát. Ale byla také poznat zkušenost a rutina v dobrém slova smyslu. Příjemně skloubili romantiku s atmosférou, nabídli moderní folk se znalostí základů a přinesli to nej z let 2004 - 2010. Nejlepší byly Na kole a Ty a já.
Hostem byl Standa Haláček ,který velmi pohotově nahradil indisponovaného Martina Rouse – příjemná barva hlasu, nepřekvapil ani neurazil, vědom si svých limitů neřešil ani v textech kdovíjaké závažnosti.
Účastníci posledního základního kola se dozvěděli i komplet sestavu pro semifinálová kola, která začnou hned po prázdninách v září. Vy si je najděte, společně s výsledky 6. základního kola, na stránkách Notování. Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
Copyright © 2025 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.



















Na to není nikdo zvědavej?
Rok 2025 a my stále posloucháme kundu Zaňákovou, x...
Druhé semifinále Notování – říje...
Řekl jsem si, že jako vtip stačí to Brno, ale vidí...
Druhé semifinále Notování – říje...
Takže znovu k názvu MandalaBanda. Sice už jsem to ...
Hluboké nedorozumění: jsou hraví...
Dušan řekl spoustu mnohem horších věcí
Hluboké nedorozumění: jsou hraví...
Haló... to je omyl... Dušan to rozhodně neřekl o H...
Hluboké nedorozumění: jsou hraví...
Tak Madam v tričku jde za mnou, v tom jsem jako ko...