|
První večer Notování pod Vyšehradem v r. 2009 proběhl v P-klubu Trojická 7. ledna. Již nejméně tři roky je nevysvětlitelnou tradicí, že Notování v lednu, kdy chodí obecně a kamkoliv jen málo lidí, má velmi početnou diváckou účast. Nejinak tomu bylo i letos. Muzikanti hráli do hlediště velice pěkně zaplněného milým, vnímavým a spontánně reagujícím publikem. Radost nám kazila jenom druhá notovací absence stále nemocného Belmonda, za kterého v konferenciérské dvojici vedle Bubliny opět zaskakovala Kytka a v pořadatelské radě Honza Dobiáš.
 |
 |
| Hned na začátku muzika v Notování zatím nehraná. Skupina Zlatý voči se ve výběru repertoáru sice snažila přiblížit zaměření soutěže, ale texty jejích písní jasně svědčily jen o zvláštní představě rockerů o tom, co zpívají folkaři. Nicméně Zlatý voči jsou velmi dobře sehraná pop-rocková kapela šikovných muzikantů, toliko jejich účast v Notování přišla nejen mě, ale i většině diváků (podle počtu přidělených bodíků soudě), poněkud nad rámec soutěže. |
Zkušený textař Jarda Řehoř začal teprve před pár lety skládat písničky pro sebe, teprve před pár lety si pořídil kytaru a začal se na ni učit hrát. Jardovo muzicírování není postaveno na bezvadné interpretaci. Působivost jeho blues tkví ve skromné a upřímné, a proto silné osobní výpovědi o vlastním životě. Přesto, že se jeho nedrahá kytara často rozlaďovala a autor místy zabloudil v textu, bylo vítězství písně Z mýho života III v tomto kole velmi zasloužené. |
 |
 |
| Kapela Zlomky třetím rokem účastnicí Notování. Výborný a velmi originální dobrista Michal Sojka (na fotce s baskytarou). A navíc, v porovnání s předchozími ročníky, Zlomky tentokrát soutěžily jako kapela s jasným tvůrčím programem a posluchačsky hodně přitažlivým stylem (dá-li se ze čtyř písní souditi)? Jak tak koukám na výsledky, poněkud se s diváky rozcházím - 5. místo. Že by jim tolik vadil nastydlý zpěv Lucky Minaříkové? Rýma je potvora! |
Jirka Řehulka je písničkář, který za "odsloužená léta" patří k inventáři základních kol Notování. Ve čtvrtém ročníku byl i jeho semifinalistou. Na různých scénách ho v malých vystoupeních potkávám už zhruba deset let. To, které předvedl na Notování tentokrát, patřilo rozhodně k jeho nejlepším a postup do semifinále mu unikl nejspíš jen vinou toho, že hrál v zatím nejsilnějším základním kole tohoto ročníku. Žádná soutěž není spravedlivá. |
 |
 |
| Originalita v tvorbě i zvuku a působivé provedení, to jsou hlavní devizy písniček sdružení Krystyna & přátelé. Fotografie přestavuje písničkářku Krystynu Skalickou (uprostřed), houslistku Báru Baronovou a stepařku Janu Samkovou, děvče které je krásným hudebním nástrojem, protože klapot jejích střevíčků nahrazuje zvuk perkusí. Diváci byli písničkami, ve kterých se setkávala originalita s bezprostředním sdělením, velmi nadšeni. |
Sedm statečných přijelo, jen akordeonistka chyběla, aneb skupina Městská z vísky Veleně podruhé na scéně Notování pod Vyšehradem. Parta lidí, obdivuhodných nadšenců z malé obce za Prahou, která dělá keltskou muziku z radosti a pro radost. Vloni postoupili na divokou kartu a jejich vystoupení v semifinále padlo vinou onemocnění v souboru. Letos postupují rozhodnutím diváků. Držme jim palce, aby se loňská situace nezopakovala.
|
 |
 |
| Dobří holubi se vracejí. Při tomto základním kole se v hledišti P-klubu náhodně potkali vítězka V. ročníku Notování pod Vyšehradem Dana Houdková a vítěz III. ročníku Martin Rous. Nejsou to zdaleka jediní účastníci soutěže, ať jsoucí nebo bývalí, kteří přicházejí i jako diváci. Dana a Martin jsou ale jedněmi z nejčastějších. A tak je Paparaci Šámal o přestávce téměř "zákeřně vyblejsknul" v rádoby indiskrétním dvojportrétu. |
Po přestávce následoval malý recitál Tomáše Berky s Adamem Pavlíčkem, který byl od dětství Tomášovým dlouholetým kytarovým žákem. Dnes studuje kytaru na AMU u prof. Zelenky, má řadu mezinárodních ocenění a "vděčně přivádí zpět na scénu svého stařičkého Mistra". Písničky stařičkého Mistra Berky, ať už z éry kapely Corpus delicti či novější, se staly zlatým hřebem večera. Tolik zlatým, až to Mistrovi málem vyrazilo dech! |
 |
 |
| Bouřlivý potlesk doprovázel i přes pokročilou hodinu Tomáše Berku a Adama Pavlíčka do zákulisí i po druhém přídavku. A mnozí diváci ani po programu nešetřili chválou na jejich vystoupení a nejednou padla otázka, zda se Tomáš vrací na scénu trvaleji. To kdyby sám věděl? Po vystoupení hostí byly vyhlášeny výsledky soutěžní části večera. A Rejka Hudbandová nafotila svoji poslední fotku večera. Je na ní Paparaci Šámal, an se šteluje k vyfocení přidávajících vítězů. |
A zde máme vítěze z vůle diváků i pořadatelské rady! Vedle Báry a Krystyny stojí, na Janině místě, čtvrtý člen sdružení Krystyna & přátelé, alikvotní zpěvák a hráč na tibetskou mísu Ivan Vohrna, muž kamenné tváře v partech vážných i neodolatelně komických. (Pánové se mohou klidně vrátit o pět obrázků zpátky, Jana vystupovala i v přídavku.) Tři přídavkové písničky byly hezkou tečkou za programem, který končil ve stále plném sále půl hodiny před půlnocí. |
No, a to je o pátém základním kole Notování všechno. Kdo si chce zopakovat výsledky, může tak učinit zde. Koho zajímají další fotky z tohoto kola, nechť navštíví galerie Rejky Hudbandové a Paparaciho Šámala, ze kterých jsem vybíral obrázky pro tuto reportáž.
Poslední základní kolo VI. ročníku soutěže Notování pod Vyšehradem, šesté v pořadí, proběhne jako obvykle první čtvrtek v měsíci v P-klubu Trojická 10 v Praze 2. Přesné datum je 5. února 2009. Jako host vystoupí další ekvilibrista kytarových strun, eso v sérii hostujících kytaristů v Notování posledních měsíců, Jan-Matěj Rak, který se tentokrát představí především jako písničkář. A doufejme, že se mezi nás vrátí už i Belmondo.
Sdílet na...
|
