Telegraf - DEMO

01.11.2000 Telegraf - DEMO (Šaolín)

Ďábelský folk - je napsáno na hřbetu onoho cédéčka, které jsem na vyžádání od Jirky Blafky, kytaristy Telegrafu, obdržel. Jsou na něm čtyři skladby, a ačkoliv všechny už nějaký ten pátek znám, přesto mě mile překvapily jejich nové hávy.

Je vidět, že táborský Telegraf za ta léta vyspěl nejen aranžérsky, ale také instrumentálně a - světe div se - dokonce i vokálně. Pryč jsou doby, kdy jsme v klubu Klamovka povinně při jejich produkci rozdávali se Zubříkem cukrátka ze stejného důvodu, jako v letadle. Z demonahrávky Telegrafu už mi ale uši nezaléhají ani náhodou, ačkoliv se od těch idylických dob podstatně změnilo nástrojové obsazení kapely. Ta teď hraje v obsazení stratocaster, klasická kytara, baskytara, saxofon, perkuse a bicí.

Na nahrávce jsou čtyři songy, jejichž společným znakem je veledlouhá stopáž. Když jsem Telegrafy pouštěl v rádiu, technika málem trefil šlak. Nutno však přiznat, že ty stopáže mají své opodstatnění, není to tak, že by se vám pět minut ozývalo z repráku dum dum I love you dum dum I love you, ale všechny písně mají od začátku harmonicky i dynamicky zajímavý děj a k nenudnosti toho všeho notně přispívají také dobré texty Jirky Blafky, se kterými mu ve dvou případech pomohl manažer Telegrafu Zdeněk Šupitar.

Je krásný podvečer před Štědrým dnem
vládce noci hvězdy prostírá
stojím na nároží, zírám na předvánoční shon
v obrazech noci hledám tvoji tvář

Často se stává, že se chlapi z lásky opijou
do rána barem tančí
a sklenkou vína slaví
další lásku ztracenou

Když poslouchám instrumentální výkony kluků, ani se mi nechce věřit, že nahrávka byla pořízena live stylem. Tradičně výborná je baskytara Davida Řezníčka a saxofon Zbyňka Lstibůrka, v některých pasážích dema mě mile překvapil sólový kytarista Petr Novotný. Především v poslední osmiapůlminutové To se stává. Dokonce i jindy místy neukázněného bubeníka Petra Gubiše se zde povedlo zkrotit, takže jeho bicí si s congama Martina Máci asi až na dvě tři místa celkem dobře rozumí.

Když už jsme u Martina, vždycky jsem mu záviděl jeho silnej a jistej hlas a je vidět, že i ostatní kluci z Telegrafu pochopili, a postupně mu dávají ve zpěvu větší a větší prostor. Na demu zpívá Martin všechny důležitý úseky a myslím, že to je jen dobře (tím jsem neřekl, že třeba takový Mamut zpívá špatně).

Na demonahrávce Telegrafu je vidět, že při troše šikovnosti lze na podobné projekty vyškremrat peníze i od státních institucí, zde to byl konkrétně Městský úřad Tábor, který pomohl. Budiž to návod pro vás, kteří působíte na menších nebo středně velkých městech, v Praze si bohužel podobný postup nedovedu představit. A pokud byste se rádi Telegrafů zeptali, jak se jim to vlastně povedlo, nejlepší bude zastavit se nějakém jejich koncertě. Nejen, že vám bezvadně zahrají, ale určitě k tomu přidají i své skvělé čtyřpísňové CD.

Sdílet na...

| Více...