FOLKtime - Vaše brána do světa folku

(nad CD Déjá vu (live) Pavola Hammela a Radima Hladíka)

Když jsem letos v červnu poslouchal na festivalu Vyšehraní kapelu Prúdy Pavola Hammela, netušil jsem, že mezitím došlo k fúzi této legendy slovenské hudby s druhou legendou české hudby, s kytaristou Radimem Hladíkem. Nějak mi unikl i jejich společný koncert v únorovém pořadu Blues ze Staré pekárny / Sólo pro?, vysílaný na ČT 2. Jenže, co se má stát, stane se, a někdy se stane i něco velmi příjemného. A tak se mi dostala do rukou deska této dvojice s názvem Déjá vu (live), nahraná 28. 5. 2007 živě, bez dotáček, právě ve Staré pekárně v Brně. Podobný název mělo i album čtveřice Stills, Crosby & Nash (Young) z roku 1969. Jak z názvu vyplývá, jde o výběr z bohaté písňové tvorby Pavola Hammela. Hammel vydal od roku 1969 přes 40 alb a je tedy z čeho vybírat.

Jedinou výjimkou je skladba Čo nás rozdelí s textem Kamila Peteraja, která na tomto albu zní poprvé, a dokonce ve dvou podobách. První verze, stejně jako osmnáct dalších skladeb, je ve verzi unplugged, a na konci druhá verze s bicími Viktora Zimy a baskytarou Vojtěcha Říhy. Protože předpokládám, že zejména mladší generaci jméno Hammel již mnoho neříká a starší generace většinou vysloví jen název písní Učitelka tanca či Medulienka, dovolím si v rámci recenze i jistou míru hudební osvěty.

První na desce je skladba Balada o smutnom Jánovi. Poprvé jsem ji slyšel v Houpačce Jiřího Černého koncem šedesátých let. Vyšla na první, dnes již legendární, LP s názvem Zvoňte zvonky z roku 1969. K dvorním textařům kapely, tj. Rudolfu Skukálkovi a Jánu Masarykovi přibyl poprvé jeden z "majitelů klíčů" k Pavlu Hammelovi, jak řekl v jednom z rozhovorů, Boris Filan. Filan byl Hammelovým spolužákem. Tahle píseň bezpochyby patří do té části Hammela, kterou lze bez rozpaků nazvat folkovou. Ostatně Hammel sám přiznává, že jeho láskami byli a jsou Dylan a Donovan. Bohužel, pro další osud desky je právě tato píseň nepříznivá, neboť v roce 1969 se upálil skutečný Ján - Jan Palach.
Druhá skladba s textem Borise Filana s názvem Kto je kto vyšla na CD Unplugged v roce 1995. Text starý dvanáct let je velmi aktuální i dnes: "Z politiky prišiel teraz medzi ĺudí svrab. Neviem kto je prostitútka a kto rovný chlap?"
Skladba Stretnutie s tichom je i názvem alba z roku 1977. Textem ji opatřil druhý "majitel klíče" od Hammela, Kamil Peteraj. Peteraj byl pro změnu spolužákem Mariana Vargy z konzervatoře (učil se na violu) a Varga jej přivedl do kapely. Stretnutie s tichom je smutná nostalgická skladba, jedna z mnoha hudebních Hammelových podob.
Skladbu Cez plece otextoval Boris Filan. Poprvé vyšla na albu Čas malín z roku 1981. Zůstala tak trochu ve stínu tehdejších Hammelových hitů, zejména stále žádané skladby ZRPŠ. Ale je typickou hammelovskou křehkou melodií vyjadřující pocity dospívání.
Skladbu Medulienka jsme mohli koncem sedmdesátých let slýchat z rozhlasu a televize téměř denně. Je na albu písní pro děti s názvem Vrabec vševed z roku 1979. Spoluautorem melodie na text Kamila Peteraje je Fero Griglák, který přišel do kapely Prúdy v patnácti letech jako hotový sólový kytarista. Skladba patří k těm, které Hammel "povinně" zpívá na každém koncertu.
Skladbu Staré kone a nahé jazdkyne jsem poprvé slyšel letos na zmíněném Vyšehraní. Spolu s ní jsem slyšel skladbu Kamalásky. Obě písně s textem Kamila Peteraje vyšly na albu Prúdy 1999 a jsou i na tomto novém albu. Oba texty dost přesně vyjadřují pocity generace autorů: mládí je pryč, jsme staří koně a naše touhy zůstávají jen touhami. Naše chyby chápou jen ty ženy, které nejsou ani láskou, ani kamarádkou, ale cosi mezi tím - kamaláskou.
Skladba Srdce na uzol s textem Kamila Peteraje je z alba Labutie piesne z roku 1993. Celé album ve srovnání s projasněnými a často až šlágrově znějící předchozími Hammelovými písněmi (viz. stále hraná Učitelka tanca z alba Hráč) působí spolu s ostatními z Labutích písní velmi smutně, až ponuře. Hammel má mnoho podob a poloh a bezesporu sem patří i nostalgie a smutek, obsažené na tomto albu.
Zato skladba Po písmenku patří mezi ta Hammelova díla, která lze po prvním poslechu zpívat jen s doprovodem kytary. Je to typická folková záležitost odstartovaná Hammelovou prvotinou Spievam si pieseň z roku 1965. Po písmenku je zhudebněnou básní Miroslava Válka, který byl jedním z nejlepších básníků Slovenska 20. století a byl i velmi dobrým překladatelem poezie. Vedle toho byl až do roku 1988 ministrem kultury Slovenské republiky. Četl jsem, že jeho další báseň Smutná ranná električka, zhudebněná Marianem Vargou, měla vyjít již na prvním albu Zvoňte zvonky. Najdeme ji ale až na Zelené poště z roku 1972. Při prvním setkání Hammela a Hladíka to byla vlastně jediná píseň na koncertu, kterou Hladík znal, protože ji hrál již na Zelené poště. Zbytek prvního koncertu byla fantastická improvizace této staré beatové páky. "Električka" nese jasnou pečeť Vargy a já v pozadí stále slyším, jak melodii odsekávají jeho hammondky. Patří k tomu nejlepšímu, co kdy Prúdy hrály.
Píseň Usmej sa, keď odchádzam s textem Borise Filana je z alba Som šťastný, keď ste šťastní z roku 1972. S úvodním recitativem a s motivem smutné lásky je na live koncert jako stvořená.
Naproti tomu píseň Akýsi cudzinec je z natočeného, ale dlouho nevydaného alba Pokoj vám z roku 1969. Bylo zejména reakcí na sovětskou okupaci a master se "ztratil" na třicet let. Text je překladem originálu Rogera McCougha (přeložil Ján Buzássy), hudbu složil Hammel. Text je zcela jasnou alegorií na okupaci. Hammel v rozhovoru prohlásil, že by v případě edice alba přišly pro něj i kapelu zlé časy.
Skladba S holubom na hlave s textem Borise Filana je z alba Dnes už viem z roku 1983. Opět jedna z krásných Hammelových melodií.
Píseň Slušne žiť najdeme na albu Prúdy 1999. Textem ji opatřil Kamil Peteraj a je zpovědí autora: "Nie som Kain ani Ábel, mudrc ani kráĺ. Mám len kĺúč od hudby a v tej hudbe tvár."
Skladbu Prečo nie som väčší pes s textem Kamila Peteraje najdeme na desce Kreditka srdca z roku 2004. Jde o povzdech nad nepatrností lidské malosti: "Prečo králik nie je kráĺ?"
Píseň Milá krásne pripitá je na albu Život je z roku 1997. Opět jde o filanovsky vyjádřený milostný motiv: "Najviac mi chutí to, čo mi zakážeš a predsa dovolíš?"
Stejný motiv má i Filanův text v písni S tebou by som chcel?: "S tebou by som chcel veslovať, alebo píliť drevo. Rozumieť si aj bez slova a vyplakať sa spevom."
Píseň Kreditka srdca s textem Borisa Filana je i titulem alba z roku 2004. Opět zpověď generace více než středního věku, která ještě neskončila a chce ještě něco dokázat.

Album je velmi vydařeným dramaturgickým projektem. K tomu přispěl i velmi dobře udělaný digipack, jehož autorem je Vladimír Yourkovič. O kvalitu nahrávky se postaral Radim Hladík mladší.

Pavol Hammel a Radim Hladík: Déjá vu (live), vydáno u Indies Happy Trails Records, celková stopáž ani cena neudány