Folková minihitparáda na vlnách Countryradia pokračuje po prázdninové přestávce dál. V září se představily čtyři novinky ze čtyř cédéček. CD Tomáše Pastrňáka si nechám do jiného článku, ve kterém se budu věnovat sólistům, zde představím jednu dvojici a dvě kapely. Tou dvojicí začnu – říkají si Vasilův Rubáš.

Deska Vasilova Rubáše je opět plná hudební i textové nespoutanosti, někdy trošku za čarou pro rozhlasové vlny, vždy ale super pro poslech z desky nebo ještě lépe pro přímý zážitek z koncertu. Oba protagonisté srší nápady hudebními i textovými, různě se v projevu pitvoří, ale nikdy nezapomínají, že jde především o muziku – a tu zvládají brilantně. Jakkoliv by se mohlo po prvním poslechu zdát, že jde spíš o kolekci hudebních srandiček, není tomu tak. Ve většině písní je obsažen názor či myšlenka, kterou Vasilův Rubáš sděluje jen tak mimochodem, zabalenou do vtípků a špílců, ale to vážně míněné jádro tam je a najdete ho. Nešetřili nejen hudebními a aranžérskými nápady, vyčarovanými z omezených možností dua, ale také počtem písní – najdeme jich na CD celkem 16, a když přistoupíme na jejich hru nevážně – vážného přístupu, nenajdeme vysloveně slabý kousek. Některé věci si zamilujete na první poslech: Blbost, Maliny, Pan inženýr Čáp, Pohádka o včelce, Bylo líp. Někdy se trošku začervenáte – Nasráno, Pořádný popík, ale nikdy nebudete pohoršeni, žádný ze silnějších výrazů v textech není použit samoúčelně, i když, pravda, některé mají za cíl šokovat. Podle mě jedna z nejlepších desek roku, ovšem málokdo z kolegů bude asi mít odvahu to přiznat, protože se v některých písních i najde. U desky se nebudete rozhodně nudit.

---

---

Tranzan natočil Příběhy o životě, smrti a o tom, co je mezi tím – tak se CD jmenuje. Přináší 15 melodických skladeb spíše většího rozsahu a 15 osobitých pohledů na okamžiky života – žádná ucelená sága, spíše příjemná dojmologie s trochou filosofie. Řada písní by se snesla i jako instrumentálky (nic proti textům), něco by fungovalo i jako relaxační muzika (míněno v dobrém). I Tranzan občas šokuje nezvyklými obraty ve spojení s drsnějšími slovy, která v klidně plynoucím hudebním i textovém okolí působí jako bomba („kdyby všechna hovna světa odtekla do moří“…. ve skladbě Otáčej se koluj).

---

---

Anebo dodalo CD s 22 „demosnímky“. Pokud to chápeme doslova, pak ano, z toho počtu by byl slušný maxisingl. Nejsilnější skladby, které si zapamatujete a u kterých mnoho chyb nenajdete jsou Tereza, Místa v nás a Ty jeden blázne. Na většině skladeb je ale znát jistá nevyhranost a hudební neusazenost, pomalé skladby jsou spíše bezradné a oscilují mezi folkem a popem (Vega, Klesání do trávy), ty rychlejší utíkají k rocku (Tereza), což skupině sedne daleko lépe. Objevíme i pohodové oddechové popěvky směřující k soft-folku (Kruhy v obilí nebo Místa v nás). Asi by to chtělo prověřit i poměr muziky a zpěvu, zpěvák většinou nad hudbou ční, a to i v místech, kde by spíše měl být jednou ze součástí kompozice. Z hlediska textů najdeme jinými písněmi inspirované pokusy o filosofování (Pěstitel lásky). Aranže zůstávají převážně kytarové, střídmé a skromné, pokud se někde vzchopí, tak spíše ke schválnostem, a tak vyjma uvedených písní vám skladby splynou do výše uvedených typových okruhů. Vymyká se snad ještě Je to jak včera. Bohužel, písně, ze kterých bychom mohli vyčíst tvář skupiny jsou na CD v menšině, většina ten obraz spíše rozostřuje.

---

---

Komentáře pro tento článek

Přidat Nový Hledat RSS

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."