Asi se to už prolátlo. Ale, vlastně proč ne? Od loňského podzimka jsem hlavním nástěnkářem vokální kapelky Pětník. Starám se jim o internetová média a o vystoupení. A tak se stalo, že jsem na minulý čtvrtek domluvil koncert v kavárně na náměstí v Mníšku pod Brdy, a když přicházeli diváci, všiml jsem si nepřehlédnutelného rockového hudebníka Tonyho Smrčky)* s jeho paní Ivou - a že se trochu známe, dali jsme řeč. Nebylo by na tom nic zajímavého, kdyby mi od Tonyho druhý den nepřišla zpráva: „Karle, pošli mi sestavu a playlist ze včerejška. Napíšu malou recenzi.“ Tady ji máte:
_____________________

V příjemném prostředí kavárny Malý mnich v Mníšku pod Brdy se v posledních letech ustálila žánrově pestrá tradice koncertů, literárních pořadů a výstav. Ve čtvrtek 22. února 2018 tam byla hostem pražská vokální skupina Pětník.

Kvartet nadšených muzikantů předvedl barvitou směs folkové, trampské, jazzové i popové hudby českých a zahraničních autorů. Prvním příjemným zjištěním byla ryze akustická interpretace acapellového zpěvu bez použití zvukové aparatury. V minimalistickém prostoru kavárny velmi dobře zvolená varianta, díky které si kapela snáze získala respekt a pozornost publika. Publikum citlivě reagovalo na servírované lahůdky rozmanitého repertoáru v zajímavém konceptu aranžování tří hlasů v kombinaci s vokální rytmizací verbálního typu. Na tomto místě s poznámkou k absenci ryzího basu ve čtvrtém hlasu. Možná by se hodil pátý člen do názvu i obsazení...

Večerní produkce rozdělená na dvě části vyhoví jistě i konzumaci vybraných lahůdek, mezi nimiž dominuje špenátová vafle, tak typická pro Malého mnicha a samozřejmě dobré kafíčko. Vzpomínám na kapelu z Hanspaulky pojmenovanou „Hudba ke kávě“, v níž účinkovala Zuzana Navarová. Její písně zazněly i v tomto programu a dlužno konstatovat, že altistka Pětníku Alena Čápová zpěvačku připomíná hlasově i vizuálně. A to přímo nabádá k hodnocení ostatních členů sdružení. Kapelníkem a hlavním rytmikem je Honza Hučín. Spolehlivý motor kapely, který by (dle mého mínění) mohl své snažení trochu více exponovat i k tomu, aby kapela nabyla v dynamice celkového projevu. Dámské duo, kompletované díky sopránu Jany Perníkové, je svěží a přínosné celkové koncepci Pětníku. Posledním členem současné sestavy je Standa Kneifl - tenor z klasického gruntu vokálního spektra... Dlužno konstatovat, že kapela spolehlivě intonuje a aranžování skladeb nikterak nenarušuje jejich původní poslání a sdělení.

Textově mě zaujalo zařazení Josefa Kainara a Voskovce s Werichem. Průvodní komentář kapelníka byl vkusný, s decentní mírou auto-ironie v kombinaci s přiměřenou mírou didaktiky. Kapitolou samou pro sebe je osobitý „principál“ Karel Vidimský - Cimbura, legenda české folkové a trampské muziky.

Byl to milý, příjemný a přínosný večer. Pětníci, stavte se zas. Rádi se vašeho koncertu zúčastníme. Folkové hudbě a kavárně „Malý mnich“ zdar!
_____________________

Vysvětlivka:
*) Antonín Smrčka (nar. 28. 4. 1954 v Praze) je baskytarista, zpěvák a hudební skladatel, frontman skupiny Míchačky betonu, současně působící jako zakladatel a basista skupiny Tonny Blues Band. Spoluzakladatel skupin Abraxas, Žlutý pes a Pumpa. Hrál také v Yo Yo Bandu, v SLS Leška Semelky, v Dobrohošti a v hanspaulských kapelách Hlava B a Hudba ke kávě. Jako dramaturg se podílel v r. 1999 na prvním ročníku festivalu Blues Alive Šumperk… Tak nějak to stojí ve Wikipedii, ani já úplně všechno nevěděl…