Pomalu se vzpamatovávám z hudebních zážitků minulého víkendu. Bylo jich hodně, jeden krásnější než druhý, ale chtěl bych se tentokrát zastavit u křtu cédéčka Ode zdi ke zdi Jany Perníkové Soukupové.

Slavnostní, ale přitom velmi neformální a srdečný večer ve čtvrtek 29. června v pražském Music City Clubu byl propagovaný s velkým předstihem. Jana, Michal Bechyně, kapela Banda a mnozí další protagonisté se na něj dlouho a pečlivě připravovali. Z pozvaných hostů nechyběl snad nikdo z Janiných přátel a podporovatelů. Sestava lidí odrážela celou Janinu hudební minulost, přítomnost a jistě i budoucnost a pro mne bylo až dojemné neustále objevovat, kdo nelitoval času a rozhodl se přijít.

Po třech prvních skvěle zahraných skladbách kapely Banda následoval vrchol večera, tedy samotné pokřtění cédéčka. Na forbínu byli povoláni lidé, kteří se o vznik nebo první krůčky placičky nějakým způsobem zasloužili. Každý pronesl pár osobních vět, vesměs plných obdivu k Janině poctivé práci a k průběhu celého projektu. Byla to pro mne opravdu hodně silná káva. Zejména v okamžiku, kdy se ke slavnostnímu přípitku připojily skleničky pro Tomáše Berku (má na cédéčku krásnou píseň Gramofon) a Karla Vidimského (Cimburu). Neustále mi zněla v hlavě Cimburova slova ZAČNI HNED, která byla vlastně spouštěčem Janiny praktické cesty za splněním dlouhodobého snu. Měl jsem, bez přehánění, na krajíčku slzy, když jsem, stojící vedle Brigity Kytky Vidimské, mohl cédéčko polít vínem a symbolicky tak postihnout etapu, po kterou jsem byl schopen Janin umělecký vývoj sledovat od jejího účinkování v kapelách Exfanta, Pětník až k tomuto opravdu kvalitnímu sólovému završení.

Právě jsem si totiž uvědomil, kolik a jakých má Jana přátel, podporovatelů a lidí, kteří si stejně jako já váží její umělecké poctivosti, vytrvalosti, opravdovosti a férové cesty za svým snem. V písni Obchodník s deštěm to Hoptropáci přece vyzpívali: „… svou pravdu měl v jednom, když po něčem toužíš, nutný je věřit a strašlivě chtít.“

Koncert pak pokračoval ve velmi srdečné a uvolněné atmosféře. David Konopáč (textař většiny Janiných písní) se po celý večer skvěle chopil moderování. Mistr zvuku Pepa Balcar i osvětlovač Michal Bechyně byli tradičně výborní, takže na řadu mohla přijít v závěru i horká novinka … třeba z příštího cédéčka.

Fotografie: Facebook Rejky Balcarové