Folk mezi řekami - to je již zaběhnutý hudební cyklus, který funguje ve Veselí nad Lužnicí. Do kulturního domu, umístěného mezi Lužnici a Nežárku, 10. listopadu zavítal jako host pořádající kapely Jen tak tak písničkář Standa Haláček.

Tentokrát začal právě tento písničkář z Kostelní Lhoty. Odstartoval písní poplatnou právě tomuto podzimnímu období, Pavouk, která podzim věrně popisuje. Jeho nejoblíbenější melodie Melodie nabádá k navození štěstí a klidu, což z ní velmi vyzařuje. Možná proto ji hraje na každém vystoupení. Líbí se mu kolování vody mezi nebem a zemí a ve skladbě s příznačným názvem Voda vodu přirovnává k lásce. Když tu je ve správném momentu, jen tak neodteče. Čiší z ní Standova láska k muzice, k životu.

Standa je možná tak trochu zapomenutý klenot, který by měl být více ve světle dění. Jeho texty jsou poutavé, romantické a velmi příjemné na poslech. Usadí vás do židle a vy čekáte, jak ten příběh dopadne. Takové vlídné kolébání na vlnách. Jo, a když na něj někde narazíte, pozorně poslouchejte a třeba v něm taky uslyšíte Honzu Nedvěda, tak jako několik z nás v sále.

To domácí Jen tak tak začal pěkně od podlahy. Vmíchal to do Šálku na kávu a vzápětí přidal i cukr v podobě moudra v Carpe diem blues (užij dne). Romantiku ale taky umí. Za příklad lze uvést novinku Marilyn. Složit ji snad pro ně nebyla Tvůrčí muka. Za novinku lze označit i vylepšené vokály obou kapelních dam, zpěvačky Lenky Martinů a multiinstrumentalistky Kateřiny Maříkové. Nechyběly ani tradiční Mistr šerosvitu či Přejem vám život. Za zmínku stojí i další nová písnička Závist a trocha obvyklého kapelního humoru.

Lidé jsou andělé - a ti, co šíří radost muzikou, obzvláště. Ve veselském kulturním domě ji Jen tak tak bude opět šířit 8. prosince, kdy dorazí kapela s muzikou s keltským nádechem, Isara.