Poslední červencový den byl na Kocouří scéně, stejně jako den předtím, částečně zahalen do irských tónů. Od kapely Irlanda by to snad ani jinak nešlo. S instrumentálními i zpívanými skladbami, jejichž texty zachovávají tzv. keltský feeling, navodili pravou irskou atmosféru. Po velmi slušném lijáku to bylo fakt potřeba. A bylo jak u sv. Patrika.

Na následný Jen tak tak dorazil po mnoha letech podívat jejich bývalý dvorní fotograf, který je podepsán níže pod jejich fotkou. Jentaktačí čistokrevný folk vychází z duchu jedné z jejich písní Carpe diem blues - užívat si dne, života a hraní a být vděčný tomu, že mohou. Ta vděčnost z nich vyzařuje na první pohled.
Frída Orator má nástroj, který není až tak obvyklý, ale není ani tak úplně netradiční, že by na "Prázdninách" nezazněl - cimbál. Mnohdy však nebylo poznat, zda probíhá zkouška zvuku nebo už běží hlavní produkce. Když už se zdálo, že už "to" je, tak autor článku nepochopil smysl předváděného umění. Žel v tom pocitu nebyl jediný.
To u Druhé trávy (samozřejmě s Robertem Křesťanem) je smysl jednoznačný. Propracované melodie a aranže, texty, které mají hluboký význam a je třeba je soustředěně poslouchat. A samozřejmě hlavní protagonista, který je umí 100% uvěřitelně zazpívat. V některých skladbách se prolnuli s Clarinet Factory či Kateřinou García. Prostě jeden z mnoha vrcholů tohoto krásného festivalu. "Zůstaň, zůstaň, vydrž a zůstaň..."

Takový pěkný, jemně šlapající folk, jazz i blues - a třeba i v jedné písni najednou - to je Chansonet. Co víc si v první srpnový den přát jako začátek hudebního zážitku. Takové příjemné ukolébání, co přesně ladí s klidnou hladinou Štěpnického rybníka. Zasnít se a nechat se unášet na vlně uklidňujících tónů.
Passage, která má už za sebou více jak 20 letou historii v různých sestavách, se před třemi lety ustálila a její hudební projev se vyznačuje svižným folkem mírně podpořeným rockovými prvky. Její členové vylepšili aranže a do textů vložili různorodé životní příběhy. Možná některé z nich sami prožili. A umí taky pěkně ukolébat.
Jihočeská písničkářka z jižní Moravy Alena Střelečková alias Alishi se údajně narodila s kytarou v ruce. Dle uvedeného projevu to asi nebude daleko od pravdy. Příjemné a poklidné pohoupání, kdy střídavě se dalo kolébat na zemi či v oblacích. Její písničky nikam nespěchají.
Večerní program byl ve jménu kapel, které na Prázdninách v Telči snad nemohou chybět. Myšlenka, aby se setkaly tato dvě tělesa, vznikla v hlavě "nezmarovského" Tondy Hlaváče. Právě jeho domovská kapela a Cimbal classic. Zahajující Cimbal classic je nadžánrová kapela s vyspělými aranžemi, nepřeslechnutelným cimbálem Dalibora Štrunce a zpěvem, který upoutá na první poslech. Tak nějak povznáší Malý kousek nad zemí.
Po bleskové výměně, kterou méně pozorní nemuseli ani postřehnout, nastoupili Nezmaři. Na podiích kroutí 47. sezónu a proto se rozhodli zahrát i některé hodně staré písničky, které už povětšinou i pozapomněli. Samozřejmě došlo i na ty "mladší" a při řadě z nich si s chutí zazpívalo i publikum. Tady ty nezmarovské pecky znali asi všichni. Nezmaři potěší, pohladí po duši a pobaví kdykoliv kdekoliv. Pavel Zajíc tvrdí, že elektro auto je dobré, protože připomíná průjem. S vyvalenýma očima doufáte, že vás doveze domů.
A nebe ten den zaplakalo jen krátce, když se obě hudební party spojily dohromady.

Postřeh autora článku: Muzikanti z pódia vlastně koukají pořád jen před sebe. Jenže v Telči na nádvoří diváci sedí i po jejich levé ruce. Jediná kapela, která toto během 5 dní vzala v potaz a občas se vlevo vědomě pootočila, byla Epydemye.
Na závěr bych chtěl dodat ještě jednu věc. Na Prázdninách v Telči se dají potkat jak známí, které občas na hudebních akcích potkávám, tak i ti, jež jsem dlouho neviděl. Jako poděkování za to, že jsem je potkal, zmíním některé z obou kategorií. Lenka, Jarda, Majka, Pavel, Eva, další Pavel, Jana, Franta, Luboš či Vašek. Třeba se v tom při čtení reportáže někteří poznají. Díky, že jste. A Bárny čili Pavel Barnáš k tomuto potkávání řekl slova, které se dají tesat do kamene - TAK JE TO SPRÁVNĚ.

Irlanda Foto: Franta Bureš	Jen tak tak na Kocourech Foto: Franta Bureš
Robert Křesťan s Kateřinou García Zdroj: Prázdniny v Telči	Chansonet Zdroj: Prázdniny v Telči
Alishi Zdroj: Prázdniny v Telči	Nezmaři a Cimbal classic Zdroj: Prázdniny v Telči
U lodiček Zdroj: Prázdniny v Telči	Na nádvoří Zdroj: Prázdniny v Telči