Před pár lety se v hlavě Jirky Pařeza, lídra kapely Pozdní sběr, vylíhla myšlenka na koncertování po různých místech, zejména historických. Tak vznikla Castle Tour – série koncertů s jednotícím hudebním prvkem, tedy kapelou Pozdní sběr, a místy konání, což jsou hrady či jiné s historií spjaté objekty. Každá zastávka má jiné hosty a výsledkem je série „sousedských“ pohodových minipřehlídek. Místo konání sobotního minifestivalu, Býkovice, jsou obec blízko moravských Lysic, které názvu série dostály svým kulturním centrem, stylizovaným do starověkého hradiště.  Folk Team
foto: Vladimír Béďa Halm Přes silnou konkurenci v podobě celodenního vedra a večerního TV programu se závěrem MFF Karlovy Vary, zahájení večera s vystoupením brněnského Folk Teamu sledovalo v komorním prostředí množství pozorných diváků. Folk Team se po delší přestávce ve vystupování zpěváka a skladatele Romana Venclovského představil opět v plné sestavě. A Roman - v rámci rehabilitace po setkání s Josefkou, jak jeho zdravotní pauzu popsal dr. Pavel Kopřiva - ukázal svým početným fanynkám, že má stále drajv a nic neztratil na svých pěveckých i pohybových kvalitách. Do padajícího soumraku zazněly ve skvělém podání nejen oblíbené hity ( Skála, V brněnským Bronxu, V nebi, Ještě jsme neumřeli) ale i skvělý Young Lesbian Eats Tasty Pussypornmobile.onlinetext Ivana Huvara Dálnice na hudbu Bruce Springsteena. To vše za laskavého průvodního slova otce zakladatele Folk Teamu, Pavla Kopřivy, který jinak svou virtuozní houslovou hrou plní melodie písní kreativní barevností přesných tónů.  Roman Dragoun
foto: Vladimír Béďa Halm Postupující večer prozářil svým klavírem a písněmi Roman Dragoun, skladatel a člen mnoha hudebních uskupení (namátkou PROGRES 2, FUTURUM, STROMBOLI). Nádhera rozsáhlých hudebních ploch s texty především z dílny jeho otce Františka Romana Dragouna a básníka Milana Prince si podmanila nejen citlivá srdce ženské části publika, ale k pozornému poslechu přiměla i mužskou sekci. Melodie v klavírním podání autora těkaly od jazzu k rocku a přinesly kvalitu, srovnatelnou s hudbou velikánů jako je Phil Collins, Joe Zawinul, Stevie Wonder nebo Sting. Ve vycházejícím měsíčním světle se zvuk klavíru, rozeznívaného virtuozní hrou Romana, zdál až nadpozemským jevem. Tím spíš, že texty byly v protikladu dnešního světa plné pokory, citů a víry. Jen mohu litovat, že jsem Romana Dragouna neviděl při zastávce série Castle Tour v klášteře Rosa Coeli v Dolních Kounicích, místě téměř mystickém.  Pozdní sběr
foto: Vladimír Béďa Halm Krátká technická přestávka předznamenala závěrečné vystoupení – multižánrový Pozdní sběr. Po běhu Dragounovy klavírní imaginace po volných pláních představivosti přišla beatově laděná hudba, prováděná skvělými instrumentalisty. Pozdní sběr má všechny rysy kvalit svého vinného vzoru a každou sezónu něčím překvapuje. Ze všech jeho členů září radost ze hry a to podtrhují básnivě obrazné i zcela konkrétní texty písní. Výsledkem je hravý projev, který by se dal označit jako beat-folk, bylo-li by třeba něco škatulkovat. Vzhledem k tomu, že všichni vystupující budou tento týden na festivalu SLUNCE ve Strážnici, byl celý večer velmi pěknou pobídkou k cestě ke Slunci.
Sdílet na...
|
