 | Kateřina Křížová foto: Irena Motlíková |
V úterý 17. června se v českobudějovickém Kabaretu U Váňů objevila plzeňská skupina Grasscocktail. Přijela na pozvání Katky Křížové a Honzy France, bývalého člena Folkšoku. Tato autorsko-interpretační dvojice spolu hraje asi rok a U Váňů má svou domovskou scénu. Poněvadž na FOLKtime už bylo faktograficky o kapele napsáno mnohé, omezím se čistě na úterní recitál. Ten tvořily převážně písně z jejich nedávno pokřtěného alba. Melodicky klíčovým nástrojem je pro hudbu Grasscocktailu banjo Radima Humla, přesné a sloužící celku. Tomu jasně kraluje zpěv Ireny Motlíkové. Zvládá skladby různých temp, nálad a obsahů, výrazově je to dosti rozmanité. Bohužel jí v kapele schází rovnocenný pěvecký partner; kytarista Petr Růžek má nesmělý projev a nevýraznou barvu hlasu. Rezervy kapely vidím v textech, někdy až příliš jednoduchých a tematicky poněkud zvětralých. Také by některým písním určitě prospěla průbojnější baskytara. Kapela je nejsilnější ve svižných věcech, které mají odpich a téměř "copácký" náboj. Možná by ještě stálo za to zlepšit uvádění písní, neboť působilo dost rozpačitě a zhruba 10 přítomných posluchačů zjevně nezajímalo, kdo jakou píseň napsal. Přese všechna sic však považuji jejich blok za velmi povedený a jejich nominaci na Zahradu 2003 za zaslouženou.  | Honza Franc foto: Irena Motlíková |
Druhá půle večera patřila domácímu duu. Svou produkci označují termínem "zpívaná poezie", protože Honza Franc zhudebňuje básně Katky Křížové. Jako samostatné básně by asi moc neobstály, jsou přeplněné vycpávkovými spojení typu vap ta dap, ááá apod. Hlas Křížové je intonačně jistý, nicméně poněkud jednotvárný, postrádá výrazovou pestrost. Ve spojení s elektrickou kytarou ale "poezie" získává jiné rozměry. A když se ještě přidá ve vokálech Franc se svým příjemně zabarveným tenorem, zní to hodně podmanivě. Za jejich nejpovedenější skladbu bych označil textově i hudebně sevřenou V hotelovém pokoji, která díky hlasovému napětí Křížové a jakoby ležérnímu kytarovému doprovodu zdařile naplňuje zdánlivě vyčpělý motiv. Sklepní sešeřelé prostory Váňů, loni důkladně vyplavené, působí dost nevlídně. Dravá muzika Grasscocktailu a energií nabitý zpěv Ireny Motlíkové jej ale dokázaly značně zútulnit a naplnit tóny, které se v budějovických kulturních domech a klubech slyší jen zřídka. Díky za ně.
Sdílet na...
|
až teď po letech koukám, Jaroušku, žes mi sedl k PC... Jsi zlato, ikdyž jsme se dlouho neviděli, ale díky 