"Poslední" Mohelnický Dostavník

Reportáže

Poslední Mohelnický Dostavník, tím myslím ovšem ten letošní, jubilejní, třicátý, se konal v Mohelnici ve dnech 26. až 29. srpna. Svou délkou, což jsou celkem 4 dny se řadí mezi velké festivaly. Velký festival to ovšem není jen proto, že trvá čtyři dny, ale především tím, co se během těch čtyřech dnů odehrává. Je toho mnoho, a to i přesto, že letošní oslava třicátin proběhla vlastně pouze na jediné, a to hlavní scéně, umístěné v mohelnických městských sadech, (nepočítám-li čtvrteční recitál kapel Celtic Cross a Nezmarů s Miki Ryvolou na hradě Bouzově, páteční večerní koncert brněnského Terebintu v kostele sv.Tomáše Becketa ve městě a sobotní ranní koncertík kapel Bluegrass Comeback, Pout, Vodopádu a Modré Krfi na náměstí Svobody :-) ) Pravděpodobně je to také, kromě Porty, která za dva roky oslaví čtyřicátiny, jeden z nejstarších festivalů u nás a pro mnohé z milovníků trampské, folkové a country hudby od 8.ročníku v roce 1982 zcela přirozený a očekávaný závěr prázdnin, léta a vůbec festivalové sezóny.

Připadá mi zbytečné psát o tomto festivalu nějaké technické údaje, protože je to festival dávno plnoletý, který ví co chce. Za těch třicet let už na tomto věhlasném místě byl snad každý a ví, že je to festival stylový a programově velmi bohatý. Já osobně

Lístek přijíždí kočárem na Dostavník

foto: Dušan Trličík ©

se rovnou přiznám, a to zcela bez mučení, je to můj nejmilejší festival. Je zaměřen do značné míry trampsky, na hlavní scéně visí osadní vlajky a dobytčí lebky, zahajuje se písní "Vlajka vzhůru letí", v přilehlém autokempu se zapaluje slavnostní oheň, areálem se potulují strážci pořádku v dobových kostýmech, nechybí bryčka tažená párem koní, totem a stánky nabízející trampské artefakty a výstroj. Také mnozí návštěvníci mají na sobě indiánské obleky, dokonce jsem zahlédl čelenku s dlouhými péry. Stanování návštěvníků je dovoleno v přilehlém lesoparku, kde nechybí stan hnutí Brontosaurus a také některé zajímavé lesní atrakce, jako je třeba chůze po laně nataženém mezi stromy. Na hudební scéně však nezní jen trampská hudba, ale celá škála muziky od trampských písniček, přes folklórně laděné kapely, až po country a folkrock.

Letos tedy nebyly otevřeny vedlejší scény jako v minulých letech a hudební dění se soustředilo jen na scéně hlavní. Byl jsem tomu rád, protože nebylo nutné stále studovat program a řešit, kterým směrem sprintovat a být přítomen zajímavému bodu programu. A tak bylo, podle programových festivalových novin "Times", možno od pátku 16 hodin sedět a sledovat soutěž skupin (Špunt, Úhel pohledu, Pidilidi, Alibaba, Bluegrass Comeback, Náhoda, Rampa Music, Morgána, Šmehydlo, Do větru, Celtic Cross, Přístav a Hrdza), zvolna přejít na recitály kapel Modrotisk, třicetiletého Folk Teamu, Wabiho Daňka s Milošem Dvořáčkem, a po skončení soutěže krátkých amatérských filmů, které se promítaly na projekční plátno vedle hlavní scény, jste ještě mohli slyšet noční koncert brněnských Poutníků.

V sobotu už od půl deváté ráno hráli na hlavní scéně Berušky, Koňaboj, Kajkery a Fleret s Jarmilou Šulákovou. Po té následovalo vyhlášení výsledků soutěže a předání cen. Hlavní cenu poroty (která zasedala ve složení: Stanislav Wabi Daněk - předseda, Pavel Žalman Lohonka, Miloš Dvořáček, Jiří moravský Brabec a Petr Čechák), letos získala kapela Hrdza z Prešova, a cenu diváků Celtic Cross z Ostravy.

Jednou z dalších cen, která je na Dostavníku udělována už od roku 1986, a kterou bych rád zmínil, je "Mohelnický zelňák". Je to hliněný hrnec plný zelí s křenem, udělovaný pódiovým osobnostem, a v minulosti jej obdrželi například Jaroslav Hutka, Vojta Zícha, Roman Horký, nebo Jarmila Šuláková a všichni si jej, podobně jako Robert Křesťan nebo Pavel Žalman Lohonka, cení jakožto prestižní cenu velmi vysoko. Letos jej obdržel Radek Tomášek z Prahy.

Další bezesporu zajímavou cenu, udělovanou pro změnu návštěvníkům festivalu, jsou doživotní vstupenky na festival. Letos byly uděleny opět tři, a jejich majitelů je tedy již celkem 55. Dvě z nich dostali Jitka "Odys" Vychodilová a Petr Dolejský, kteří byli letos na Dostavníku v sobotu ve 12:30 veřejně a slavnostně oddáni.

Bez zajímavosti nezůstává také volba Miss Dostavník. Letos byla přihlášena čtyři děvčata, která zazpívala písničku s kytarovým doprovodem a podle bouřlivosti potlesku, kterým je diváci obdařili, byly oceněny. Nejdelší potlesk si letos vysloužila Lenka Krumpová z Prahy.

Kromě mnoha dalších cen je ještě udělována například cena

Pardubická Pouta

foto: Dušan Trličík ©

Mohelnický chechták, kterou obdržela kapela Šmehydlo za písničku Pes, anebo cena Osobnost dostavníku, kterou letos obdržel dlouholetý organizátor a duchovní otec festivalu Pavel Aligátor Nenkovský.

Ještě bych rád zmínil jednu velmi příjemnou věc, tombolu. V tombole bylo letos celkem 50 cen a losovala se ze zakoupených permanentek. Mezi cenami byly mimo jiné dvě kytary, roční předplatné časopisu Folk a Country, nebo třeba cédéčka a kazety.

Odpolední sobotní galapřehlídka hostů začala ve 14 hodin, příjedzem kapely Lístek na bryčce, na koni také přijela Hanka Skřivánková, zpěvačka kapely Jarret, která s kapelou pak vystřídala Lístek. Následovaly pardubické Pouta, dále Hop Trop, Zrcadla CZ, Nezmaři s Miki Ryvolou, Lokálka, Žalman a spol., kterého diváci nechtěli pustit, stejně jako Psychiatrio ve složení Vlasta Redl, Slávek Janoušek a Jaroslav Samson Lenk. S nimi se na scéně mihla také jako doprovodná muzikantka Petra Šany Šanclová. Moderátoři Vašek Souček a Jiří moravský Brabec museli v tomto případě umravňovat publikum, které si bouřlivým potleskem snažilo vynutit již několikerý přídavek. Vlasta Redl ovšem ukončil své vystoupení vysvlečením a vhozením svého žlutého trika "REDL 14" do publika a tím bylo řečeno vše. Pak už nastoupil závěrečný Kamelot, který po odehrání první písně zařadil klidnou orchestrálku, kterou doprovodil impozantní ohňostroj, odpálený k oslavě třicátého ročníku festivalu. Noční countrybál pak patřil kapelám Vodopád a Modrá Kref.

Nádherné slunečné nedělní ráno začalo nejdříve polní mší svatou v lesoparku a pak pokračoval program na hlavní scéně o půl deváté recitálem Aleny Vítové, kterou vystřídalo Tempo di Vlak, Eagles a Horses Band, Hrdza, Radek Tomášek a Simply The Four. Festival uzavřel legendární Kapitán Kid a jeho hit "No to se ví", a to přesně ve dvanáct hodin.

Mohelnický Dostavník je festival, který se liší od jiných festivalů. Nechci se opakovat po jiných, ale pokud někdo říká, že: "Mohelnice vždycky nabízela a nabízí přátelství ... vysokému kreditu mohelnického festivalu přitakává třicetiletá kontinuita poslání, záměru a činu, mravní étos, přesvědčivost... "(Vašek Souček, Times), hmm, tak se mě s tím chce radostně souhlasit a už k tomu nic nedodávat. Vlastně jen jedno: aby bylo mnoho dalších ročníků, i když to asi bude v té naší úúnii stále těžší. Aligátorovi moc držíme palce.

Takže slovo závěrem: festival je stále plný síly, a pokud někdo čekal v tomto článku zásadní informaci o tom, jestli to byl také ročník poslední, pak vězte, že nebyl. Třicátýprvní ročník se uskuteční v Mohelnici opět v posledním prázdninovém týdnu příštího roku, tedy přesně 25.-28.srpna 2005. Myslím, že byste neměli chybět.

Sdílet na...

| Více...