| 08.09.2009 V Kyjově opět folkově (i jinak) (Lucy) |
 |
| Reportáže | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Již potřinácté, ovšem nikterak nešťastně, se konal v tamním letním kině festival Žalmanův folkový Kyjov. S úderem osmnácté hodiny přichvátal letošní moderátor Pepa Štross, aby uvedl první kapelu. Přístav i v oslabení bez Martiny Strnadové zaujal a potěšil svou trampskou muzikou. Zaznělo také pár skladeb z loňského podzimního CD s příznačným názvem Papírový drak. Následovalo trio VKV: Vondrák - Kopřiva – Váně, obnovené uskupení nástrojovým obsazením i hudebním stylem pro některé diváky lehce nezvyklým.Ve složení dvě akustické kytary a housle předvedlo žánrový rozptyl od rocku přes folk k blues a možná i jinam. Bob Frídl se svou kytarou a foukačkou zahrál naopak zcela tradiční, veskrze očekávatelný repertoár. Hudební proud na chvíli zastavili „zasloužilí matadoři“ se svou zdravicí, tj. lidé, kteří se významnou měrou na existenci akce podíleli. Žalman, který propůjčil své jméno, samozřejmě místní pan starosta František Lukl, držící ochrannou ruku nad kulturními akcemi, nejoblíbenější sponzor a dodavatel vína Míťa Horáček, hlavní organizátor František Linhárek. Pár milých slov, slavnostní přípitek, zbytek vína putoval mezi diváky. Kromě zlatavého moku rozproudily krev i letošní vítězky Folkového kvítku, královéhradecké K2. Holky vpravdě nezněly moc folkově, ba naopak, z elektrických kytar se valil rock na plné pecky, včetně pecek nejznámějších (Smoke on the Water). Absolutní protiklad k nim tvořil další z finalistů mládežnické soutěže Jarda Smejkal, téměř čítanková ukázka osamělého folkového písničkáře. Pavlína Jíšová vystoupila nejenom s kompletními Přáteli, včetně čerstvého tatínka Jakuba Racka, ale i s živou legendou české country Pavlem Bobkem. Zazněly tak na střídačku písně z nového alba Blázen tančí dál, starší Pavlíniny věci diváctvem oblíbené, i záležitosti již zcela historické jako Ruby či Má dívka Ann. Roli moderátorskou na chvíli opustil a v písničkářské se představil Pepa Štross. Stejně jako průvodní slovo, i jeho skladby překypují vtipem a pestrými pointami. Pokud oceňujete humorné texty, album Mince, při této příležitosti pokřtěno Františkem Linhárkem, vřele doporučuji ke koupi. Název ovšem nevyjadřuje druh platidla potřebný k pořízení nosiče, nýbrž věnování manželce. Pepa totiž o své rodině rád dává vědět a kdo neslyšel vyprávění ze života jeho pěti dětí, o dost přišel. V takové Mekce folkloru nemohl chybět zástupce lidovek. Letos role připadla cimbálové muzice Hudci z Kyjova. A pak už „domácí“ – když ne místně, alespoň srdcem určitě – Žalman a Spol, jeden z očekávaných vrcholů večera. Kromě obvyklé dávky krásných tónů a vtípků zaznělo i trochu černého humoru. To když Žalman věnoval písničku Barevný šál svým spoluhráčům manželům Brožovým, kteří se po náhlé poruše auta tak trochu zrovna podruhé narodili. K prostřídání žánrů pak následovali Poutníci se svým novým pouze osmnáctiletým zpěvákem a kytaristou Jakubem Bílým, ale také s emeritním členem Zdeňkem Kalinou. Český Johnny Cash obdržel ke svému jubileu vlastní loutku i s kytarou. Dle původního plánu měla festival netradičně zakončovat a žánry dokonale zamíchat písecká kapela Cohiba, ovšem nemoc hlavního zpěváka plán překazila a role zavíračů připadla zlínskému Podjezdu, bohužel už za značného odlivu diváků. I když se v zákulisí u vínečka posedávalo do rána, oficiální konec nastal něco po druhé a nezbývalo, než se už začít těšit na ročník příští, kdy se plánuje velká oslava čtyřicetiletí Poutníků. Přijďte se na ně (i jiné) podívat zas 14. srpna 2010.
Sdílet na...
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
