V pátek se uskutečnil v sále Divadla v Lidovém domě ve Vsetíně koncert valašské kapely Veselá bída s legendárním Františkem Segradem. Hned na začátku si kapela zavzpomínala na mládí a dobu, kdy se v jejím repertoáru ocitly písně převážně country a trampského stylu. Vtipným komentářem tehdejší cenzury textů a názvů písní zlehčil tento pro mě prapodivný hudební začátek, který se podle mého názoru příliš k Veselé bídě v současné době nehodí.

O to příjemnější bylo překvapení v podobě mladé dvojice nadějných hudebníků, kterým se stal chanson osudem. Říkají si Hluční sousedé. Céline Bossu a Jiří Martinů. Jak už jméno zpěvačky napovídá, pochází z Francie. Pokud jste měli odvahu a zavřeli jste oči, ocitli jste se při jejím zpěvu rázem v uličkách a předměstí Paříže.

Zároveň si František Segrado zavzpomínal na historii divadelních představení, které měli milovníci divadla možnost shlédnout v uplynulých deseti letech.

Po přestávce následovalo tolik očekávané vystoupení kapely Veselá bída, které svým hlasem doprovodila Klára Blažková.

Opravdová hudební třešinka na "vánočním" dortu se dala tušit již o přestávce koncertu. Mezi diváky se mihly dvě tváře, které způsobují v poslední době rozruch nejen v hudebních, ale i v hereckých kruzích. Ano, jedná se o Markétu Irglovou a Glena Hansarda, které známe nejenom jako výborné hudebníky, ale v současné době i jako hlavní představitele filmu Once. Nezbývá, než souhlasit s Františkem Segradem, že vystoupení této mladé dvojice byl takzvaný "Ježíšek pro všechny v sále".

Závěrečná píseň Purpura navodila tu správnou vánoční atmosféru v sále a ukončila tak Vánoční koncert Veselé Bídy.