Pavel Lipták - Mrakoplaš, to je blues...

Rozhovory

I dal jsem si jednoho podzimního vecera v Malostranské besede sraz s Pavlem Liptákem, frontmanem folk-bluesové skupiny Mrakoplaš. Rec šla o všem možným, ale nejvíc se samozrejme tocila kolem Mrakoplaše a blues jako takového. A zacít jsme nemohli nicím jiným, než vzpomínkou na Corpus Delicti, kapelu, díky které tenhle robusní pražský zpevák a kytarista vstoupil do podvedomí folkového (a nejen folkového) publika.

Pavle, já jsem Te poprvý zaznamenal práve v dobe, kdy jsi hrál s Tomášem Berkou v Corpus Delicti.
Ta kapela existovala jak dlouho?

Než jsem odešel, tak fungovala dvanáct let. My jsme se dali dohromady na ucnáku. Jak jsme tak jezdili na ty chmely, mel s sebou Tomáš kytaru, já taky, a tak jsme hráli ty Panenky, Jessie Jamese a tak. Pak jsme tedy udelali kapelu a to fungovalo až do roku 95.

Což nekdy v roce 1994 dospelo k té známé a jediné desce, ne?

Jo jo, my jsme jí zacali tocit v devadesátým tretím v zime a dvacátýho dubna devadesát ctyri to melo krest ve Studiu Gag u Hybnera, tam jsem drív pracoval jako osvetlovac. Já jsem pak nekdy na podzim ohlásil, že pujdu z Corpusu pryc, ale že tam budu, než si Tomáš najde novýho kytaristu. Jemu to ale trvalo nejak dlouho, furt ho nenacházel, tak jsem pak odešel, i když ho ješte nemel. Protože jsem zacal hrát s BaFem, tedy Braxatorisem, a to me dost vytežovalo. A taky me to víc bavilo. Navíc to bylo hodne práce, protože jsem do BaFu nastupoval po Radimovi Hladíkovi. Naucit se po nem ty veci, to byla docela šichta.

A proc jsi z Corpusu odešel?

Byly to osobní i hudební neshody s Tomášem. Já nechci moc pomlouvat, ale Tomáš mel pocit, že je dost dobrej, tak ani moc necvicil a pri koncertech si plet sóla, harmonie a tak...

Takže z Corpusu rovnou do BaFu?

Já jsem ješte za Corpusu hrál s Frantou Stralczynským v obnovený Bonsai. My jsme se seznámili na tech vecerech, co drív delal na kolejích Honza Brož z Devítky. Pri jednom tom jamu tam Franta neco hrál, já jsem do toho neco brnkal, jemu se to líbilo a ríká: udeláme kapelu. On hrál v tý dobe s tím Petrem Linhartem, co má Majerovy brzdový tabulky, takže jsme to dali dohromady, pak se pridal Tomáš Berka, ten s náma ale moc nehrál, a Radek Valášek na basovou kytaru. To byl tehdejší manažer Corpusu.

A jak to bylo s tím BaFem?

To bylo tak, že Michal Braxatoris hrál v ruznejch kapelách, treba v Mama Bubo, a mel vlastní kapelu Deja vu. Pak založil BaF, což byla taková velká kapela, se Slávkem Formanem, byla tam basa a housle a tak, a ta kapela se jim po prvním koncertu rozpadla. My jsme tenkrát delali s Corpusem pravidelný vecery v Trojický a vždycky jsme tam meli nejakýho hosta. Tak jsem se Braxy zeptal, jestli by si tam neprišli zahrát, ale on mi ríkal, že se rozpadli a že zustali s Martinou Fialovou sami. A já jim rek´: tak hrajte ve dvou, ne? Chvilku jsem ho premlouval a oni pak opravdu zacali hrát ve dvou. No a potom jsme se tak ruzne potkávali, nastoupil k nim basista a domluvili se s Radimem Hladíkem. A když ten Hladík potom odešel, tak Braxa za mnou prišel, jestli jsem schopnej se to po nem naucit. Že na to mám mesíc, protože se blížej festivaly. Tak jsem se to naucil, neco líp, neco hur, ale bylo to provozuschopný. Posléze se z BaFu stala velká kapela, ale ta se pak zas z nejakých osobních duvodu rozpadla. Michal z toho byl chvilku v depresi a pak založil Bafalo.

A mezitím už zacal nejak fungovat Mrakoplaš...

Ten nápad na Mrakoplaš jsem nosil v hlave hodne dlouho. Už asi v roce devadesát jsem chtel zkusit hrát sám. Pak jsem to nejak poskládal ze známých a kamarádu, meli jsme asi pet písnicek a hráli jsme nekde jen tak

Sdílet na...

| Více...