|
Když jsem se tak zamýšlela nad letošní dvacátou Zahradou, říkala jsem si, čím byla jiná, čím byla výjimečná, než ty předchozí. Co mě na letošním ročníku z nějakého důvodu nejvíce zaujalo, pobavilo, zklamalo atp. Je vůbec něco, co se mi vybaví, až si za deset let řeknu: Zahrada 2009, to bylo když… A abych na to vzpomínání nebyla sama, napadlo mě zeptat se několika přímých účastníků na jejich názory, které vám teď předkládám.
Každému jsem položila dvě otázky. První se týkala něčeho charakteristického a typického, onoho „co se vám vybaví za deset let“ a druhá zahradních nej. Chtěla jsem slyšet něco, co dotázané letos nejvíce pobavilo, potěšilo, rozesmálo nebo naopak zklamalo a co by se mohlo zlepšit.
Honza Komín (Načas)
Můj největší hudební zážitek bylo vystoupení Blue Effectu, doslova mě nadchlo a nebyl jsem z naší kapely jediný. Zaujalo mě, že si chce v zámeckém parku čím dál víc kapel zahrát unplugged, jak jsme to kdysi před jedenácti lety nesměle zkusili my a zjistili, že to funguje. Výhrady bych měl ke zvuku na hlavní scéně, u některých kapel se mi zdál příšerně přebasovaný, např. u Druhé trávy s Pavlem Bobkem).
Michal Kadlec (Jarret)
Myslím, že po 10letech si vybavím hraní před Blue Effectem a Nohavicou a hraní s Lucií Cíchovou u stánku Furcha mezi 4-6h ranní, kdy dokázala držet basu a druhý hlasy. No, a nejvíc mě pobavila Parta Igráček - to když jsme s Lucií skončili s hraním a cestou potkali moje kamarády spoluhráče, kteří nehráli u stánku Furcha, ale u stánku Svijan. Zklamání se letos nekonalo.
Luboš Stráník (Stráníci)
Pro nás byla Zahrada velmi krátká, vlastně jen koncert na Terase, která se myslím Juppovi povedla, je to dobrá náhrada za Radnici. Pak jsme měli tradiční sejšn s Blůgejťákama a Fíkem na Stadiónu, no a potom druhý den do Roztok u Křivoklátu.
Petr Sedláček (konferenciér, Tamaral)
Zahrada 2009 pro mě asi zůstane zapsaná jako 11 000 lidí mávajících rozsvícenými mobilními telefony na vystoupení Jarka Nohavici. Potěšilo mne, kolik lidí se účastnilo Textové dílny na zámku. Radost mi udělalo i kultivované chování návštěvníků Zahrady - publikum, pro které se muzikantům krásně hrálo.
Tomáš Komín (Načas)
1) Na Zahradu jsme si přivezli nového basáka, se kterým jsme týden před tím udělali dvě rychlé zkoušky. Vše odehrál s přehledem. 2) Náš basák potkal v zákulisí mezi organizačním štábem jednu ze svých kolegyň z "továrny" a v momentně, kdy se jejich pohledy střetly, to vypadalo, že teorie relativity skutečně platí :)
Michal Miklánek (Bezefšeho)
Zahrada 2009, to bylo tenkrát, když jsme hráli tři vystoupení v jeden den. Ve dvě ráno, v jedenáct dopoledne a v sedm večer. To vše se zpěvačkou, které zbývalo do porodu 14 dnů. Pro naši kapelu tedy velmi intenzivní ročník :o) No, a za sebe… to bylo když… jsem prvně slyšel hrát písničku "Dohrála hudba" od AG Fleku z pódia, zatímco v zákulisí se rozvážně pohyboval Jaromír… Jo, a juniorské kapely si mezi sebou jednorázově propůjčily na vystoupení nejvíc členů, co jsem kdy viděl :o) To mi stačí, podle mě moc zdařilý ročníček.
Honza Rejhon (Hořký kafe)
1. Myslím, že letošní Zahrada nikterak nevyjela ze svých zaběhnutých kolejí. Kdybych náhodou našel za deset let v odstraněné poště tento email a chtěl odpovědět na "deset let poté", věřte, jinak se mi ta otázka jistojistě nevybaví, řeknu: "pěkná, hodně dobrý i špatný muziky, kamarádi, smradlavý toitoiky, klobásová ulice u dvou pánví a rozkopaná Náměšť. Myslím, že tato odpověď bude sedět na několik ročníků Zahrady. V součtu ale samozřejmě bylo moc hezky, jako každý rok.
2. Nekritizoval bych, jako spousta jiných, podmínky pro hraní na forbíně v amfíku. Ano, žádná slast, zvučení kapel za zády, přijde vám tím pádem, že to nikoho nezajímá a probíhá naprostá ignorace vašeho vystoupení atd. Na druhou stranu se to tu chvíli dá vydržet a je to celkem dobrá a důležitá zkušenost. Zámek vždy rány z amfíku zahojí… Naprosté zklamání a důkaz, že složení výborných muzikantů nemá automaticky patent na skvělou muziku: Iva Marešová a 999. Mě osobně přišlo vše stejné, bez nápadu, bez elánu. A to jsem se na to moc těšil. Chjo, velké zklamání.
Honza Žamboch (Žamboši)
Nerudný dědek Juří Nedavaška vyděšený tím, že je spokojený se zvukem na scéně Terasa. Jablkoň za oponou v Disduru, Žamboši před oponou v Dduru, to celé dohromady a na druhou. Mráz v zádech z cyberpunkového svitu mobilních telefonů, kterými se svítilo Jarkovi Nohavicovi.
Pozitiva: Terasa. Skvělí pořadatelé na infocentru. Chleby a pomazánka ve štábu s totální obsluhou. To, že jsme odmítli hraní v pivním stanu, i když nám ti partyzáni, kvůli kterým se tolik lidí nevyspalo, nabízeli prachy. V noci u Kapličky ty jamy…oooh... Negativa: Vlastně jediné negativum letos byl pro mne zvuk v Amfíku, který dle mne dosti kolísal a byl chvíli fajn a chvíli přebasovaný. Zvučení kapely za oponou prolézalo na forbínu nejvíc ze všech roků, kdy jsme na forbíně hráli a bylo to dost drsné.
A co na letošní Zahradě nejvíce zaujalo vás, ať už v dobrém, nebo z té horší stránky? Máte nějaký zážitek, který bude s letošní Zahradou neodmyslitelně spjatý a bude pro ni z vašeho pohledu typický? Podělte se s ostatními, ať společně zavzpomínáme. Když se já sama zamyslím nad uplynulým ročníkem po hudební stránce, byla pro mne příjemným překvapením nová scéna Terasa. Naopak něco víc jsem čekala od Ivy Marešové a 999. Z té nehudební stránky je pro mne Zahrada 2009 tak trochu ve znamení kruhových objezdů. Kdo ví, třeba jste se mnozí z vás cestou z nočního koncertu Happy to Meet na Kapličce po našem kruháči také projeli. A pokud ne, možná se tam potkáme zase za rok.
Sdílet na...
|
